7 211
editací
+ obrázek
m (added Category:Sport a životní prostředí using HotCat) |
(+ obrázek) značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
==Garbagediving== | ==Garbagediving== | ||
V posledních dekádách došlo k významnému (nikoliv pozitivnímu) vývoji ve smyslu znečištění světových oceánů. Průmyslová produkce zplodin vznikajících spalováním fosilních paliv má za následek znečištění nejen ovzduší, ale i vodního prostředí. Oceány a vodní plochy absorbovaly za posledních padesát let více než čtvrtinu (25–33%) všech průmyslových emisí. Zatímco tento proces působil jako pufr na změny klimatu, ekosystémy světových oceánů se s postupnou [[w:cs:Acidifikace|acidifikací]] vyrovnávaly a vyrovnávají mnohem obtížněji.<ref>{{Citace periodika | |||
| příjmení = Le Quéré | | příjmení = Le Quéré | ||
| jméno = Corinne | | jméno = Corinne | ||
| Řádek 50: | Řádek 50: | ||
}}</ref> | }}</ref> | ||
Více než 30 miliónů tun plastového odpadu je každoročně vypuštěno do světových oceánů. Jednorázové igelitové tašky, plastové lahve, plastová brčka, nádoby od mléčných výrobků a mnohé další se ve vodním prostředí, vlivem agresivní kombinace [[w:cs:Ultrafialové záření|UV záření]] a fyzikálních/chemických vlastností slané mořské vody, pozvolna rozkládají na tzv. [[w:cs:mikroplasty|mikroplasty]], které přímo či prostřednictvím vodních živočichů pronikají celým ekosystémem až do původního tvůrce těchto odpadů – tedy člověka.<ref>{{Citace periodika | |||
| příjmení = Avio | | příjmení = Avio | ||
| jméno = Carlo Giacomo | | jméno = Carlo Giacomo | ||
| Řádek 87: | Řádek 87: | ||
}}</ref> Potřebu objasnění působení mikroplastů na (nejen) lidský organizmus reflektuje i množství prací, které byly recentně na toto téma publikovány, a které podtrhuje důležitost tohoto „hořícího“ tématu v současnosti. | }}</ref> Potřebu objasnění působení mikroplastů na (nejen) lidský organizmus reflektuje i množství prací, které byly recentně na toto téma publikovány, a které podtrhuje důležitost tohoto „hořícího“ tématu v současnosti. | ||
Dnešní (pod)vodní prostředí je také velice vzdálené obrazu „tichého světa“. [[w:cs:Hluk|Hlukové znečištění]], dané efektivnějším šířením zvuku ve vodě, je mnohdy opomíjeným problémem. Mnozí vodní savci jsou komunikačně, navigačně a/nebo nutričně závislí na využívání rozmanitých zvuků, které vydávají. Hlukové znečištění vznikající kombinací více než 60 tisíc komerčních (ropných) tankerů a nespočtem menších lodí má za následek přímé či nepřímé negativní ovlivnění výše uvedených druhů. Typickým příkladem hlukového znečištění může být vysokofrekvenční [[w:cs:sonar|sonar]], který využívají námořnictva celého světa, jehož nepříznivý vliv na chování velkých podvodních savců byl opakovaně verifikován.<ref>{{Citace periodika | |||
| příjmení = Falcone | | příjmení = Falcone | ||
| jméno = Erin A. | | jméno = Erin A. | ||
| Řádek 125: | Řádek 125: | ||
| datum přístupu = 2020-01-27 | | datum přístupu = 2020-01-27 | ||
}}</ref> | }}</ref> | ||
[[Soubor:Buzo.jpg|náhled|Přístrojové potápění]] | |||
==Potápění a podmořský svět== | ==Potápění a podmořský svět== | ||