Otevřít hlavní menu
Domů
Náhodně
Přihlášení
Nastavení
O Enviwiki
Vyloučení odpovědnosti
Enviwiki
Hledat
Editace stránky
Porterova hypotéza
(část)
Varování:
Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se
přihlásíte
nebo si
vytvoříte účet
, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.
Antispamová kontrola.
NEVYPLŇUJTE
následující!
== Východiská Porterovej hypotézy == Princípom environmentálnej regulácie je zabezpečiť, aby boli zdroje využívané v udržateľnej miere. Tento cieľ zabezpečuje štát prostredníctvom právneho systému, a to napríklad internalizáciou [[negativní externalita|negatívnych externalít]] znečistenia do nákladov firiem. Firmy musia dosiahnuť zhodu s príslušnými limitmi znečistenia a v prípade, že ich prekročia, musia za ne zaplatiť. V minulosti sa agregátne výdaje v súvislosti so znečistením životného prostredia pohybovali na úrovni 2 - 2,5% HDP v USA a vo väčšine štátov OECD. Firmy tak čoskoro zistili, že aplikácia mechanizmov a technológií zabraňujúcich už samotnej tvorbe znečistenia, môže mnohokrát nielen prospievať životnému prostrediu, ale aj priniesť úsporu nákladov alebo dokonca viesť aj k dosiahnutiu zisku či konkurenčnej výhody. <ref name="LAW">Zaelke, D., Kaniaru, D., Kružíková, E., (2005): Making Law Work, (Volumes I and II) - Environmental Compliance & Sustainable Development, Cameron May Ltd., International Law Publishers, pp. 433-439, ISBN:190501709X, URL: http://www.inece.org/mlw/Chapter13_PorterHypothesis.pdf</ref> Porterova hypotéza bola prvýkrát načrtnutá Porterom v roku 1991 v krátkej eseji ''Americas Green Strategy'' ( Americká Zelená Stratégia ) a ďalej rozpracovaná v štúdii z roku 1995, ktorú Porter vypracoval spolu s van der Lindem ''Toward a New Conception of the Environment-Competitiveness Relationship'' ( Smerom K Novej Koncepcii Vzťahu - Životné prostredie a Konkurencieschopnosť ) a je zdrojom pre mnohé ďalšie vedecké práce a výskumy. <ref name="WAGNER">Wagner, M. (2003) : The Porter Hypothesis Revisited: A Literature Review of Theoretical Models and Empirical Tests, Centre for Sustainability Management, Universität Luneburg, p. 20, URL : http://129.3.20.41/eps/pe/papers/0407/0407014.pdf</ref> <br> Ako dôvody prečo firmy samé od seba neaplikujú environmentálne štandardy aj bez tlaku štátnej regulácie, Porter uvádza jednak nedostatočnú informovanosť firiem a konzumentov, ako aj neistotu v aplikovaní environmentálnych opatrení. Zároveň je to podľa neho neuvedomenie si obrovských strát plynúcich z čistenia vôd, vzduchu, narábaním s [[Odpady|odpadmi]] a baliacimi materiálmi a pod., pričom tieto straty považuje za dôkaz neefektívnosti produkcie. Štát by mal v takom prípade plniť funkciu sprostredkovateľa informácií a pomocou regulácií poukázať na neefektívnosť firiem vo využívaní zdrojov. Následné inovácie dosiahnu okrem pozitívneho prínosu k životnému prostrediu, ktorý je pre spoločnosť veľmi dôležitý aj tzv. prínos k produktu či k procesu, ktorý je zase dôležitý pre firmu.<ref name="PORTER" />
Shrnutí editace:
Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na
Enviwiki:Autorské právo
). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv.
public domain
).
NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!
Storno
Pomoc při editování
(otevře se v novém okně)