Poplatky za znečišťování životního prostředí: Porovnání verzí

bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
{{Studenti VŠE}}  
{{Studenti VŠE}}  


= Úvod  =


V současné době je otázka [[Ekologie|ekologie]] velmi aktuální a důležitá. Provádí se celá řada opatření na podporu a ochranu životního prostředí, její očištění a budování šetrného a ekonomického chování lidí k přírodě. Dnes lze jmenovat několik druhů nástrojů pro ochranu životního prostředí, které pomáhají uplatňovat šetrnější přístup k životnímu prostředí:<ref>Aktivní evropský občan [online]. 2001-2010 [cit. 2010-04-30]. Nástroje ochrany životního prostředí . Dostupné z WWW: http://www.cpkp.cz/evropskyobcan/manual/nastroje.htm</ref>  
V současné době je otázka ochrany životního prostředí velmi aktuální a důležitá. Provádí se celá řada opatření na podporu a ochranu životního prostředí, její očištění a budování šetrného a ekonomického chování lidí k přírodě. Dnes lze jmenovat několik druhů nástrojů pro ochranu životního prostředí, které pomáhají uplatňovat šetrnější přístup k životnímu prostředí:<ref>Aktivní evropský občan [online]. 2001-2010 [cit. 2010-04-30]. Nástroje ochrany životního prostředí . Dostupné z WWW: http://www.cpkp.cz/evropskyobcan/manual/nastroje.htm</ref>  


*[[Normativní nástroje]] (právní, administrativní)  
*[[Normativní nástroje]] (právní, administrativní)  
Řádek 15: Řádek 14:
Poplatky za znečišťování životního prostředí jsou součástí [[Ekonomické nástroje|ekonomických nástrojů]]. Tento typ nástroje vede z ekonomického hlediska k [[Nákladově efektivní řešení|nákladově efektivnímu řešení]]. Jedná se o řešení, kdy je stanoveného cíle dosahováno s minimálními náklady. Subjekty, pro které je dosažení cílů politiky životního prostředí relativně levnější příspívají relativně více a naopak subjekty, pro které je dosažení těchto cílů relativně dražší, příspívají méně.<ref name="ŠAUER Petr">ŠAUER Petr: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky, Univerzita Karlova v Praze, 2007, ISBN: 978-80-87076-06-4</ref> Poplatky jsou povinné platby, nejčastěji za [[Znečišťování životního prostředí]] nebo za [[Poplatky za využívání přírodních zdrojů|využívání přírodních zdrojů]] aj. Vychází z principu „znečišťovatel platí“. Způsob jejich placení musí být upraven zákonem. Příjemcem poplatků je buď [[Státní fond životního prostředí]], obecní rozpočty, rozpočty krajů, případně státní rozpočty. Tento příjem se využívá účelově k nápravě škod nebo na podporu ekologických projektů. <ref name="HADRABOVÁ Alena a kolektiv">HADRABOVÁ A. a kolektiv: Ekonomika a řízení péče o životní prostředí, VŠE v Praze, 1991, ISBN: 80-7007-985-4</ref>  
Poplatky za znečišťování životního prostředí jsou součástí [[Ekonomické nástroje|ekonomických nástrojů]]. Tento typ nástroje vede z ekonomického hlediska k [[Nákladově efektivní řešení|nákladově efektivnímu řešení]]. Jedná se o řešení, kdy je stanoveného cíle dosahováno s minimálními náklady. Subjekty, pro které je dosažení cílů politiky životního prostředí relativně levnější příspívají relativně více a naopak subjekty, pro které je dosažení těchto cílů relativně dražší, příspívají méně.<ref name="ŠAUER Petr">ŠAUER Petr: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky, Univerzita Karlova v Praze, 2007, ISBN: 978-80-87076-06-4</ref> Poplatky jsou povinné platby, nejčastěji za [[Znečišťování životního prostředí]] nebo za [[Poplatky za využívání přírodních zdrojů|využívání přírodních zdrojů]] aj. Vychází z principu „znečišťovatel platí“. Způsob jejich placení musí být upraven zákonem. Příjemcem poplatků je buď [[Státní fond životního prostředí]], obecní rozpočty, rozpočty krajů, případně státní rozpočty. Tento příjem se využívá účelově k nápravě škod nebo na podporu ekologických projektů. <ref name="HADRABOVÁ Alena a kolektiv">HADRABOVÁ A. a kolektiv: Ekonomika a řízení péče o životní prostředí, VŠE v Praze, 1991, ISBN: 80-7007-985-4</ref>  


<br> Každý [[Znečišťovatel|znečišťovatel]] je povinen platit [[Poplatek|poplatky]] za znečišťování životního prostředí, které jsou úměrné množství emitovaných škodlivin. Poplatky za znečišťování životního prostředí patří mezi nejefektivnější [[Nástroje politiky životního prostředí|ekonomické nástroje státní politiky životního prostředí]] České republiky. Jsou to poplatky placené podle jednotlivých zákonů na ochranu životního prostředí a hlavně platby postihující znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví a život lidí, zvířat a rostlinstva v důsledku lidské činnosti. V případě překročení [[Emisní limit|emisních limitů]] platí znečišťovatel navíc ještě pokutu. Poplatky přispívá k promítnutí negativních [[Externality|externalit]] do nákladů původců. Poplatky naplňují zásadu „znečišťovatel platí“ a zároveň přispívají ke snižování množství škodlivin uvolňovaných do životního prostředí (nižší množství vypouštěných látek znamená nižší platbu).<ref>PARLAMENT. LexDATA. C.H.BECK [online]. 2002-2007 [cit. 2010-04-30]. Zákon o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší). Dostupné z WWW:http://www.lexdata.cz/lexdata/sb_free.nsf/c12571d20046a0b20000000000000000/c12571d20046a0b2c12566d40073a920?OpenDocument&amp;amp;amp;amp;</ref><br>V České republice má používání poplatků za znečišťování životního prostředí již dlouhou tradici. Například poplatky za znečišťování ovzduší byly v České republice zavedeny již zákonem č.35/1967 sb., o opatřeních proti [[Znečištění a ochrana ovzduší|znečišťování ovzduší]].<ref>NEUŽIL, Ing. Martin . MŽP ČR [online].[cit. 2010-05-01]. Legislativa a životní prostředí. Dostupné z WWW:http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/AA54B8AF1F813BD7C1256FC00040D54E/$file/e-0401.htm</ref><br>  
Každý [[Znečišťovatel|znečišťovatel]] je povinen platit [[Poplatek|poplatky]] za znečišťování životního prostředí, které jsou úměrné množství emitovaných škodlivin. Poplatky za znečišťování životního prostředí patří mezi nejefektivnější [[Nástroje politiky životního prostředí|ekonomické nástroje státní politiky životního prostředí]] České republiky. Jsou to poplatky placené podle jednotlivých zákonů na ochranu životního prostředí a hlavně platby postihující znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví a život lidí, zvířat a rostlinstva v důsledku lidské činnosti. V případě překročení [[Emisní limit|emisních limitů]] platí znečišťovatel navíc ještě pokutu. Poplatky přispívá k promítnutí negativních [[Externality|externalit]] do nákladů původců. Poplatky naplňují zásadu „znečišťovatel platí“ a zároveň přispívají ke snižování množství škodlivin uvolňovaných do životního prostředí (nižší množství vypouštěných látek znamená nižší platbu).<ref>PARLAMENT. LexDATA. C.H.BECK [online]. 2002-2007 [cit. 2010-04-30]. Zákon o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší). Dostupné z WWW:http://www.lexdata.cz/lexdata/sb_free.nsf/c12571d20046a0b20000000000000000/c12571d20046a0b2c12566d40073a920?OpenDocument&amp;amp;amp;amp;</ref><br>V České republice má používání poplatků za znečišťování životního prostředí již dlouhou tradici. Například poplatky za znečišťování ovzduší byly v České republice zavedeny již zákonem č.35/1967 sb., o opatřeních proti [[Znečištění a ochrana ovzduší|znečišťování ovzduší]].<ref>NEUŽIL, Ing. Martin . MŽP ČR [online].[cit. 2010-05-01]. Legislativa a životní prostředí. Dostupné z WWW:http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/AA54B8AF1F813BD7C1256FC00040D54E/$file/e-0401.htm</ref><br>  


Poplatky za znečišťování by měly být dostatečně vysoké, aby nutily znečišťovatele vybudovat a hlavně provozovat filtrační zařízení. Stanovení výše poplatků za znečišťování není snadná záležitost a opět by se mělo vycházet ze skutečných výrobních nákladů a dosahovaných zisků znečišťovatelů.&nbsp; Znečišťovatel může snížit produkci škodlivin i jinými prostředky, např. výměnou staré výrobní technologie za novou, která znečišťuje životní prostředí jen minimálně.&nbsp;Stanovení správné výše poplatků je časově a finančně náročné. Ekonomická efektivnost metody poplatky za znečišťování je daleko vyšší než u metody emisní limity.  
Poplatky za znečišťování by měly být dostatečně vysoké, aby nutily znečišťovatele vybudovat a hlavně provozovat filtrační zařízení. Stanovení výše poplatků za znečišťování není snadná záležitost a opět by se mělo vycházet ze skutečných výrobních nákladů a dosahovaných zisků znečišťovatelů.&nbsp; Znečišťovatel může snížit produkci škodlivin i jinými prostředky, např. výměnou staré výrobní technologie za novou, která znečišťuje životní prostředí jen minimálně.&nbsp;Stanovení správné výše poplatků je časově a finančně náročné. Ekonomická efektivnost metody poplatky za znečišťování je daleko vyšší než u metody emisní limity.  
Řádek 126: Řádek 125:
*odběry vody sloužící hydraulické ochraně podzemních vod před znečištěním.
*odběry vody sloužící hydraulické ochraně podzemních vod před znečištěním.


Vybírání a vymáhání poplatku vykonávají celní úřady místně příslušné podle sídla nebo bydliště jednotlivých odběratelů na základě výměrů vydaných Českou inspekcí životního prostředí; přitom postupují podle právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků, pokud tento zákon nestanoví jinak.<br>Pro stanovení výše záloh poplatku pro následující kalendářní rok je odběratel povinen zpracovat [[Poplatkové hlášení|poplatkové hlášení]], ve kterém sdělí svoje identifikační údaje podle právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků a uvede skutečnosti rozhodné k výpočtu zálohy. V poplatkovém hlášení vypočte odběratel výši záloh poplatku pro následující kalendářní rok a předloží jej [[Česká inspekce žitovního prostředí|České inspekci životního prostředí]] do 15. října běžného roku. Vzor poplatkového hlášení stanoví [[Ministerstvo životního prostředí]] ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.<br>Roční výši zálohy poplatku v poplatkovém hlášení vypočte odběratel vynásobením příslušné sazby poplatku povoleným ročním odběrem podzemní vody v m³.<br>Odběratel je povinen do 15. února předložit České inspekci životního prostředí [[Poplatkové přiznání|poplatkové přiznání]] za uplynulý kalendářní rok, ve kterém uvede skutečnosti rozhodné k výpočtu vyrovnání poplatku. V poplatkovém přiznání vypočte odběratel roční výši poplatku za uplynulý kalendářní rok, porovná ji se zaplacenými zálohami, navrhne vyrovnání a předloží poplatkové přiznání České inspekci životního prostředí. Vzor poplatkového přiznání stanoví Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.<br>Roční výši poplatku v poplatkovém přiznání vypočte odběratel vynásobením příslušné sazby poplatku skutečně odebraným objemem podzemní vody za uplynulý kalendářní rok v m³. Část poplatků za odběr podzemní vody ve výši 50% je příjmem rozpočtu kraje, na jehož území se odběr podzemní vody uskutečňuje, zbytek je příjmem Státního fondu životního prostředí. Poplatky, které jsou příjmem rozpočtu kraje, mohou být použity jen na podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury, a to zejména pro obec, na jejímž území se odběr podzemní vody uskutečňuje, a na zřízení a doplňování zvláštního účtu podle § 42 odst. 4.<ref>Ministerstvo životního prostředí ČR. Ministerstvo životního prostředí České republiky [online]. 2008 [cit. 2010-04-30]. Platná legislativa. Dostupné z WWW: http://www.mzp.cz/__c1256e7000424ac6.nsf/Categories?OpenView&amp;amp;amp;amp;Start=1&amp;amp;amp;amp;Count=30&amp;amp;amp;amp;Expand=2.3#2.3. Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách</ref>  
Vybírání a vymáhání poplatku vykonávají celní úřady místně příslušné podle sídla nebo bydliště jednotlivých odběratelů na základě výměrů vydaných Českou inspekcí životního prostředí; přitom postupují podle právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků, pokud tento zákon nestanoví jinak.<br>Pro stanovení výše záloh poplatku pro následující kalendářní rok je odběratel povinen zpracovat [[Poplatkové hlášení|poplatkové hlášení]], ve kterém sdělí svoje identifikační údaje podle právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků a uvede skutečnosti rozhodné k výpočtu zálohy. V poplatkovém hlášení vypočte odběratel výši záloh poplatku pro následující kalendářní rok a předloží jej [[Česká inspekce žitovního prostředí|České inspekci životního prostředí]] do 15. října běžného roku. Vzor poplatkového hlášení stanoví [[Ministerstvo životního prostředí ČR]] ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.<br>Roční výši zálohy poplatku v poplatkovém hlášení vypočte odběratel vynásobením příslušné sazby poplatku povoleným ročním odběrem podzemní vody v m³.<br>Odběratel je povinen do 15. února předložit České inspekci životního prostředí [[Poplatkové přiznání|poplatkové přiznání]] za uplynulý kalendářní rok, ve kterém uvede skutečnosti rozhodné k výpočtu vyrovnání poplatku. V poplatkovém přiznání vypočte odběratel roční výši poplatku za uplynulý kalendářní rok, porovná ji se zaplacenými zálohami, navrhne vyrovnání a předloží poplatkové přiznání České inspekci životního prostředí. Vzor poplatkového přiznání stanoví Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.<br>Roční výši poplatku v poplatkovém přiznání vypočte odběratel vynásobením příslušné sazby poplatku skutečně odebraným objemem podzemní vody za uplynulý kalendářní rok v m³. Část poplatků za odběr podzemní vody ve výši 50% je příjmem rozpočtu kraje, na jehož území se odběr podzemní vody uskutečňuje, zbytek je příjmem Státního fondu životního prostředí. Poplatky, které jsou příjmem rozpočtu kraje, mohou být použity jen na podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury, a to zejména pro obec, na jejímž území se odběr podzemní vody uskutečňuje, a na zřízení a doplňování zvláštního účtu podle § 42 odst. 4.<ref>Ministerstvo životního prostředí ČR. Ministerstvo životního prostředí České republiky [online]. 2008 [cit. 2010-04-30]. Platná legislativa. Dostupné z WWW: http://www.mzp.cz/__c1256e7000424ac6.nsf/Categories?OpenView&amp;amp;amp;amp;Start=1&amp;amp;amp;amp;Count=30&amp;amp;amp;amp;Expand=2.3#2.3. Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách</ref>  


=== Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových <br>  ===
=== Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových <br>  ===
2 625

editací