Poplatky za znečišťování životního prostředí: Porovnání verzí

Bez shrnutí editace
Řádek 14: Řádek 14:
Poplatky za znečišťování životního prostředí jsou součástí [[Ekonomické nástroje|ekonomických nástrojů]]. Tento typ nástroje vede z ekonomického hlediska k [[Nákladově efektivní řešení|nákladově efektivnímu řešení]]. Jedná se o řešení, kdy je stanoveného cíle dosahováno s minimálními náklady. Subjekty, pro které je dosažení cílů politiky životního prostředí relativně levnější příspívají relativně více a naopak subjekty, pro které je dosažení těchto cílů relativně dražší, příspívají méně.<ref name="ŠAUER Petr">ŠAUER Petr: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky, Univerzita Karlova v Praze, 2007, ISBN: 978-80-87076-06-4</ref> Poplatky jsou povinné platby, nejčastěji za [[Znečišťování životního prostředí]] nebo za [[Poplatky za využívání přírodních zdrojů|využívání přírodních zdrojů]] aj. Vychází z principu „znečišťovatel platí“. Způsob jejich placení musí být upraven zákonem. Příjemcem poplatků je buď [[Státní fond životního prostředí]], obecní rozpočty, rozpočty krajů, případně státní rozpočty. Tento příjem se využívá účelově k nápravě škod nebo na podporu ekologických projektů. <ref name="HADRABOVÁ Alena a kolektiv">HADRABOVÁ A. a kolektiv: Ekonomika a řízení péče o životní prostředí, VŠE v Praze, 1991, ISBN: 80-7007-985-4</ref>  
Poplatky za znečišťování životního prostředí jsou součástí [[Ekonomické nástroje|ekonomických nástrojů]]. Tento typ nástroje vede z ekonomického hlediska k [[Nákladově efektivní řešení|nákladově efektivnímu řešení]]. Jedná se o řešení, kdy je stanoveného cíle dosahováno s minimálními náklady. Subjekty, pro které je dosažení cílů politiky životního prostředí relativně levnější příspívají relativně více a naopak subjekty, pro které je dosažení těchto cílů relativně dražší, příspívají méně.<ref name="ŠAUER Petr">ŠAUER Petr: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky, Univerzita Karlova v Praze, 2007, ISBN: 978-80-87076-06-4</ref> Poplatky jsou povinné platby, nejčastěji za [[Znečišťování životního prostředí]] nebo za [[Poplatky za využívání přírodních zdrojů|využívání přírodních zdrojů]] aj. Vychází z principu „znečišťovatel platí“. Způsob jejich placení musí být upraven zákonem. Příjemcem poplatků je buď [[Státní fond životního prostředí]], obecní rozpočty, rozpočty krajů, případně státní rozpočty. Tento příjem se využívá účelově k nápravě škod nebo na podporu ekologických projektů. <ref name="HADRABOVÁ Alena a kolektiv">HADRABOVÁ A. a kolektiv: Ekonomika a řízení péče o životní prostředí, VŠE v Praze, 1991, ISBN: 80-7007-985-4</ref>  


Každý [[Znečišťovatel|znečišťovatel]] je povinen platit poplatky za znečišťování životního prostředí, které jsou úměrné množství emitovaných škodlivin. Poplatky za znečišťování životního prostředí patří mezi nejefektivnější [[Nástroje politiky životního prostředí|ekonomické nástroje státní politiky životního prostředí]] České republiky. Jsou to poplatky placené podle jednotlivých zákonů na ochranu životního prostředí a hlavně platby postihující znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví a život lidí, zvířat a rostlinstva v důsledku lidské činnosti. V případě překročení [[Emisní limit|emisních limitů]] platí znečišťovatel navíc ještě pokutu. Poplatky přispívá k promítnutí negativních [[Externality|externalit]] do nákladů původců. Poplatky naplňují zásadu „znečišťovatel platí“ a zároveň přispívají ke snižování množství škodlivin uvolňovaných do životního prostředí (nižší množství vypouštěných látek znamená nižší platbu).<ref>PARLAMENT. LexDATA. C.H.BECK [online]. 2002-2007 [cit. 2010-04-30]. Zákon o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší). Dostupné z WWW:http://www.lexdata.cz/lexdata/sb_free.nsf/c12571d20046a0b20000000000000000/c12571d20046a0b2c12566d40073a920?OpenDocument&amp;amp;amp;amp;</ref><br>V České republice má používání poplatků za znečišťování životního prostředí již dlouhou tradici. Například poplatky za znečišťování ovzduší byly v České republice zavedeny již zákonem č.35/1967 sb., o opatřeních proti [[Znečištění a ochrana ovzduší|znečišťování ovzduší]].<ref>NEUŽIL, Ing. Martin . MŽP ČR [online].[cit. 2010-05-01]. Legislativa a životní prostředí. Dostupné z WWW:http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/AA54B8AF1F813BD7C1256FC00040D54E/$file/e-0401.htm</ref><br>  
Každý znečišťovatel je povinen platit poplatky za znečišťování životního prostředí, které jsou úměrné množství emitovaných škodlivin. Poplatky za znečišťování životního prostředí patří mezi nejefektivnější [[Nástroje politiky životního prostředí|ekonomické nástroje státní politiky životního prostředí]] České republiky. Jsou to poplatky placené podle jednotlivých zákonů na ochranu životního prostředí a hlavně platby postihující znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví a život lidí, zvířat a rostlinstva v důsledku lidské činnosti. V případě překročení [[Emisní limit|emisních limitů]] platí znečišťovatel navíc ještě pokutu. Poplatky přispívá k promítnutí negativních [[Externality|externalit]] do nákladů původců. Poplatky naplňují zásadu „znečišťovatel platí“ a zároveň přispívají ke snižování množství škodlivin uvolňovaných do životního prostředí (nižší množství vypouštěných látek znamená nižší platbu).<ref>PARLAMENT. LexDATA. C.H.BECK [online]. 2002-2007 [cit. 2010-04-30]. Zákon o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší). Dostupné z WWW:http://www.lexdata.cz/lexdata/sb_free.nsf/c12571d20046a0b20000000000000000/c12571d20046a0b2c12566d40073a920?OpenDocument&amp;amp;amp;amp;</ref><br>V České republice má používání poplatků za znečišťování životního prostředí již dlouhou tradici. Například poplatky za znečišťování ovzduší byly v České republice zavedeny již zákonem č.35/1967 sb., o opatřeních proti [[Znečištění a ochrana ovzduší|znečišťování ovzduší]].<ref>NEUŽIL, Ing. Martin . MŽP ČR [online].[cit. 2010-05-01]. Legislativa a životní prostředí. Dostupné z WWW:http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/AA54B8AF1F813BD7C1256FC00040D54E/$file/e-0401.htm</ref><br>  


Poplatky za znečišťování by měly být dostatečně vysoké, aby nutily znečišťovatele vybudovat a hlavně provozovat filtrační zařízení. Stanovení výše poplatků za znečišťování není snadná záležitost a opět by se mělo vycházet ze skutečných výrobních nákladů a dosahovaných zisků znečišťovatelů.&nbsp; Znečišťovatel může snížit produkci škodlivin i jinými prostředky, např. výměnou staré výrobní technologie za novou, která znečišťuje životní prostředí jen minimálně.&nbsp;Stanovení správné výše poplatků je časově a finančně náročné. Ekonomická efektivnost metody poplatky za znečišťování je daleko vyšší než u metody emisní limity.  
Poplatky za znečišťování by měly být dostatečně vysoké, aby nutily znečišťovatele vybudovat a hlavně provozovat filtrační zařízení. Stanovení výše poplatků za znečišťování není snadná záležitost a opět by se mělo vycházet ze skutečných výrobních nákladů a dosahovaných zisků znečišťovatelů.&nbsp; Znečišťovatel může snížit produkci škodlivin i jinými prostředky, např. výměnou staré výrobní technologie za novou, která znečišťuje životní prostředí jen minimálně.&nbsp;Stanovení správné výše poplatků je časově a finančně náročné. Ekonomická efektivnost metody poplatky za znečišťování je daleko vyšší než u metody emisní limity.  
Řádek 25: Řádek 25:
*V oblasti [[Odpady|odpadů]] jsou zavedeny poplatky za uložení odpadů na skládky, poplatek za komunální odpad, poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, poplatek na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků a registrační a evidenční poplatek podle zákona o obalech.
*V oblasti [[Odpady|odpadů]] jsou zavedeny poplatky za uložení odpadů na skládky, poplatek za komunální odpad, poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, poplatek na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků a registrační a evidenční poplatek podle zákona o obalech.


Každý znečišťovatel musí mít počet jednotek znečištění, který odpovídá množství emitovaných škodlivin. Orgány státní správy vydají pro každou oblast státu pouze omezený počet jednotek znečištění v závislosti na současné úrovni znečištění životního prostředí, a tím i jeho schopnosti rozptylovat a pohlcovat škodliviny. Jednotliví znečišťovatelé si pak kupují povolené jednotky znečištění. Vzniká trh s povolenými jednotkami znečištění. Jejich počáteční cena je určena obdobně jako u poplatků za znečišťování orgány státní správy (první přiblížení ke skutečné ceně). Aktuální cena jednotek znečištění se řídí zákonem nabídky a poptávky. Např. výrobci, kteří používají moderní bezodpadové technologie, si nakoupí určité množství jednotek znečištění. Pro vlastní potřebu pak použijí pouze část a zbylou část prodají za vyšší cenu výrobcům, kteří používají zastaralé výrobní technologie produkující velké množství odpadů. Výše popsaný model zajišťuje vysokou efektivnost vložených prostředků, neboť výrazně snižuje náklady na chod orgánů státní správy, neboť trh si sám určí správnou cenu jednotky znečištění.<ref>NEUŽIL, Ing. Martin . Legislativa a životní prostředí [online]. [cit. 2010-05-01]. MŽP ČR. Dostupné z WWW: &amp;amp;amp;lt;http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/AA54B8AF1F813BD7C1256FC00040D54E/$file/e-0401.htm&amp;amp;amp;gt;</ref>  
Každý znečišťovatel musí mít počet jednotek znečištění, který odpovídá množství emitovaných škodlivin. Orgány státní správy vydají pro každou oblast státu pouze omezený počet jednotek znečištění v závislosti na současné úrovni znečištění životního prostředí, a tím i jeho schopnosti rozptylovat a pohlcovat škodliviny. Jednotliví znečišťovatelé si pak kupují povolené jednotky znečištění. Vzniká trh s povolenými jednotkami znečištění. Jejich počáteční cena je určena obdobně jako u poplatků za znečišťování orgány státní správy (první přiblížení ke skutečné ceně). Aktuální cena jednotek znečištění se řídí zákonem nabídky a poptávky. Např. výrobci, kteří používají moderní bezodpadové technologie, si nakoupí určité množství jednotek znečištění. Pro vlastní potřebu pak použijí pouze část a zbylou část prodají za vyšší cenu výrobcům, kteří používají zastaralé výrobní technologie produkující velké množství odpadů. Výše popsaný model zajišťuje vysokou efektivnost vložených prostředků, neboť výrazně snižuje náklady na chod orgánů státní správy, neboť trh si sám určí správnou cenu jednotky znečištění.<ref>NEUŽIL, Ing. Martin . Legislativa a životní prostředí [online]. [cit. 2010-05-01]. MŽP ČR. Dostupné z WWW: &amp;amp;amp;lt;http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/AA54B8AF1F813BD7C1256FC00040D54E/$file/e-0401.htm&amp;amp;amp;gt;</ref>


= Ovzduší  =
= Ovzduší  =