7 211
editací
m
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
mBez shrnutí editace |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
Obecně můžeme '''poplatky za využívání přírodních zdrojů''' definovat jako snahu státu o zamezení nadměrného čerpání zdrojů a jejich případné devastaci. Stanovují se u [[hornin]], [[půdy]] a [[vody]] a podmínky jejich výběru jsou zakotveny v zákonech ČR. | Obecně můžeme '''poplatky za využívání přírodních zdrojů''' definovat jako snahu státu o zamezení nadměrného čerpání zdrojů a jejich případné devastaci. Stanovují se u [[hornin]], [[půdy]] a [[vody]] a podmínky jejich výběru jsou zakotveny v zákonech ČR. | ||
Poplatky za využívání [[přírodních zdrojů] | Poplatky za využívání [[w:cs:přírodní zdroj|přírodních zdrojů]] patří mezi [[ekonomické nástroje]] [[Státní politika životního prostředí|Státní politiky životního prostředí]] České republiky. Svojí povahou se řadí mezi nástroje s negativní stimulací.<ref name="StátníPolitika">Státní politika životního prostředí České republiky 2004-2010 [online]. [cit. 2010-04-04]. Dostupný z www: http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFHDHER2</ref> Negativní stimulací je chápáno zpoplatnění určitého typu nežádoucího chování ve snaze donutit znečišťovatele k ekologičtějšímu chování. Zavedení poplatků nebo např. [[w:cs:daně|daní]] zvyšuje náklady znečišťovatele a může snižovat jeho konkurenceschopnost na trhu. | ||
Problémem těchto poplatků je stanovení výše sazeb. Výše sazby by měla být stanovena na základě ocenění těchto zdrojů, případně by měla vyjadřovat jejich vzácnost. Ocenění přírodních zdrojů je ale problematické, proto se při stanovování poplatků používají sazby, které do určité míry pouze simulují hodnotu nebo vzácnost daného přírodního zdroje.<ref name="Kovář,Štěpánek">Kovář, J.,Štěpánek, Z.: Poplatky a daně nejen k ochraně životního prostředí, Praha : Ústav jaderných informací, a.s., nakladatelství NUKLIN, 1993, ISBN 80-7073-049-8</ref> | Problémem těchto poplatků je stanovení výše sazeb. Výše sazby by měla být stanovena na základě ocenění těchto zdrojů, případně by měla vyjadřovat jejich vzácnost. Ocenění přírodních zdrojů je ale problematické, proto se při stanovování poplatků používají sazby, které do určité míry pouze simulují hodnotu nebo vzácnost daného přírodního zdroje.<ref name="Kovář,Štěpánek">Kovář, J.,Štěpánek, Z.: Poplatky a daně nejen k ochraně životního prostředí, Praha : Ústav jaderných informací, a.s., nakladatelství NUKLIN, 1993, ISBN 80-7073-049-8</ref> | ||
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
=== Úhrada z dobývacího prostoru === | === Úhrada z dobývacího prostoru === | ||
Úhrada z dobývacího prostoru je placena jednou ročně na účet příslušného báňského úřadu. Úhrada se platí za každý i započatý hektar plochy [[dobývacího prostoru]] a její výše se pohybuje v rozmezí 100-1000Kč/hektar. Skutečná výše úhrady je odstupňována podle stupně ochrany [[životní prostředí|životního prostředí]] v dotčeném území, charakteru činnosti prováděné v dobývacím prostoru a jejímu dopadu na životní prostředí. | |||
Úhrada se z účtu báňského úřadu převádí obci, na jejímž území se dobývací prostor nachází. Nastane-li situace, kdy se dobývací prostor nachází na území více obcí, rozdělí se úhrada podle poměru částí dobývacího prostoru na území jednotlivých obcí. | |||
Úhrada se z účtu báňského úřadu převádí obci, na jejímž území se dobývací prostor nachází. | |||
Nastane-li situace, kdy se dobývací prostor nachází na území více obcí, rozdělí se úhrada podle poměru částí dobývacího prostoru na území jednotlivých obcí. | |||
Povinnost platit úhradu začíná kalendářním rokem následujícím po roce, ve kterém byl dobývací prostor stanoven. V případě zrušení dobývacího prostoru zaniká povinnost úhradu platit. | Povinnost platit úhradu začíná kalendářním rokem následujícím po roce, ve kterém byl dobývací prostor stanoven. V případě zrušení dobývacího prostoru zaniká povinnost úhradu platit. | ||
Za prodlení v platbě se stanovuje denní penále ve výši 0,1% z nedoplatku příslušné částky. V případě, že organizace úhradu neplatí, může se oprávnění k dobývání [[výhradního ložiska]] odejmout. Úhrady i penále počítá organizace, které vzniklo oprávnění k dobývání výhradního ložiska.<ref name="Zákon44">Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství [online]. [cit. 2010-04-04]. Dostupný z www: http://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/2a434831dcbe8c3fc12564e900675b1b/0f98b34f089a0137c12564ea003fae03?OpenDocument</ref> | Za prodlení v platbě se stanovuje denní penále ve výši 0,1% z nedoplatku příslušné částky. V případě, že organizace úhradu neplatí, může se oprávnění k dobývání [[výhradní ložisko|výhradního ložiska]] odejmout. Úhrady i penále počítá organizace, které vzniklo oprávnění k dobývání výhradního ložiska.<ref name="Zákon44">Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství [online]. [cit. 2010-04-04]. Dostupný z www: http://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/2a434831dcbe8c3fc12564e900675b1b/0f98b34f089a0137c12564ea003fae03?OpenDocument</ref> | ||
=== Úhrada z vydobytých nerostů === | === Úhrada z vydobytých nerostů === | ||
| Řádek 27: | Řádek 25: | ||
Úhrada z vydobytých nerostů se rovněž hradí na účet příslušného báňského úřadu. Platí se jednou ročně a předmětem této úhrady jsou nerosty, pro jejichž dobývání byl stanoven dobývací prostor. | Úhrada z vydobytých nerostů se rovněž hradí na účet příslušného báňského úřadu. Platí se jednou ročně a předmětem této úhrady jsou nerosty, pro jejichž dobývání byl stanoven dobývací prostor. | ||
Úhrada z vydobytých nerostů může být nejvýše 10% z tržní ceny vydobytých nerostů. Rozhodná je průměrná tržní cena v roce, ve kterém byly nerosty vydobyty. V případě nerostů, u nichž není tržní cena známá, stanoví [[Ministerstvo průmyslu a obchodu]] ve spolupráci s [[Ministerstvo životního prostředí|Ministerstvem životního prostředí]] a [[w:cs:Ministerstvo financí|Ministerstvem financí]] základ pro vyměření úhrady z nerostů. | Úhrada z vydobytých nerostů může být nejvýše 10% z tržní ceny vydobytých nerostů. Rozhodná je průměrná tržní cena v roce, ve kterém byly nerosty vydobyty. V případě nerostů, u nichž není tržní cena známá, stanoví [[w:cs:Ministerstvo průmyslu a obchodu|Ministerstvo průmyslu a obchodu]] ve spolupráci s [[Ministerstvo životního prostředí ČR|Ministerstvem životního prostředí]] a [[w:cs:Ministerstvo financí|Ministerstvem financí]] základ pro vyměření úhrady z nerostů. | ||
Zaplacenou úhradu převádí báňský úřad z 25% do státního rozpočtu České republiky, ze kterého jsou prostředky účelově použity k nápravě škod na životním prostředí způsobených dobýváním výhradních i nevyhrazených ložisek. Zbývajících 75% převádí úřad do rozpočtu obce. | Zaplacenou úhradu převádí báňský úřad z 25% do státního rozpočtu České republiky, ze kterého jsou prostředky účelově použity k nápravě škod na životním prostředí způsobených dobýváním výhradních i nevyhrazených ložisek. Zbývajících 75% převádí úřad do rozpočtu obce. | ||
| Řádek 38: | Řádek 36: | ||
=== Poplatek za odnětí dle lesního zákona === | === Poplatek za odnětí dle lesního zákona === | ||
Tento poplatek platí žadatel, který má povoleno trvalé či dočasné odnětí [[lesní půdy]]. Výši poplatku stanovuje | Tento poplatek platí žadatel, který má povoleno trvalé či dočasné odnětí [[w:cs:kambizem|lesní půdy]]. Výši poplatku stanovuje orgán státní správy lesů a vybírá ho celní úřad. | ||
'''Poplatek se nepředepisuje, jde-li o odnětí pro:''' | '''Poplatek se nepředepisuje, jde-li o odnětí pro:''' | ||
*stavby sloužící hospodaření v lese | *stavby sloužící hospodaření v lese, | ||
*výstavbu objektů a zařízení potřebných pro čištění odpadních vod | *výstavbu objektů a zařízení potřebných pro čištění odpadních vod, | ||
*výstavbu objektů a zařízení potřebných pro jímání a výrobu pitné vody | *výstavbu objektů a zařízení potřebných pro jímání a výrobu pitné vody. | ||
Z celkové výše poplatku připadne 40% obci, v jejímž katastrálním území došlo k odnětí lesní půdy. Zbylých 60% putuje do [[Státního fondu životního prostředí]]. Obec musí poplatek použít jen pro zlepšení životního prostředí v obci nebo pro zachování lesa. | Z celkové výše poplatku připadne 40% obci, v jejímž katastrálním území došlo k odnětí lesní půdy. Zbylých 60 % putuje do [[Státní fond životního prostředí|Státního fondu životního prostředí]]. Obec musí poplatek použít jen pro zlepšení životního prostředí v obci nebo pro zachování lesa. | ||
Poplatek za trvalé odnětí se platí jednorázově do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí. | Poplatek za trvalé odnětí se platí jednorázově do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí. | ||
| Řádek 58: | Řádek 56: | ||
=== Odvody za odnětí ze zemědělského půdního fondu === | === Odvody za odnětí ze zemědělského půdního fondu === | ||
O výši odvodu rozhoduje | O výši odvodu rozhoduje orgán ochrany zemědělského půdního fondu podle přílohy[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=334/1992&PC_8411_p=P%C5%99%C3%ADl&PC_8411_l=334/1992&PC_8411_ps=10#10821] zákona č. 334/1992 Sb o ochraně zemědělského půdního fondu. | ||
Odvody vybírají a vymáhají celní úřady. Celková výše odvodu je ze 40% příjmem rozpočtu obce, v jejímž obvodu se odnímaná půda nachází, ostatních 60% připadne Státnímu fondu životního prostředí. | Odvody vybírají a vymáhají celní úřady. Celková výše odvodu je ze 40% příjmem rozpočtu obce, v jejímž obvodu se odnímaná půda nachází, ostatních 60 % připadne Státnímu fondu životního prostředí. | ||
Odvody, které jsou příjmem obce, mohou být využity jen pro zlepšení životního prostředí v obci a pro ochranu a obnovu přírody a krajiny. | Odvody, které jsou příjmem obce, mohou být využity jen pro zlepšení životního prostředí v obci a pro ochranu a obnovu přírody a krajiny. | ||
| Řádek 73: | Řádek 71: | ||
*pro stavby sloužící k bydlení v zastavitelných plochách vymezených územním plánem nebo zásadami územního rozvoje | *pro stavby sloužící k bydlení v zastavitelných plochách vymezených územním plánem nebo zásadami územního rozvoje | ||
Odvody za trvalé odnětí jsou placeny jednorázově a jejich splatnost činí 30 dní ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí. Existuje zde výjimka, kdy se i v případě trvalého odnětí postupuje jako by šlo o odnětí dočasné. Tato situace může nastat, je-li půda trvale odnímána, ale pokud bude po ukončení účelu rekultivována zalesněním či zřízením vodní plochy. Pokud je výše odvodu placeného jednorázově menší jak | Odvody za trvalé odnětí jsou placeny jednorázově a jejich splatnost činí 30 dní ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí. Existuje zde výjimka, kdy se i v případě trvalého odnětí postupuje jako by šlo o odnětí dočasné. Tato situace může nastat, je-li půda trvale odnímána, ale pokud bude po ukončení účelu rekultivována zalesněním či zřízením vodní plochy. Pokud je výše odvodu placeného jednorázově menší jak 50 Kč, pak se odvod neplatí. | ||
'''Odvody za dočasné odnětí zemědělské půdy se nepředepisují:''' | '''Odvody za dočasné odnětí zemědělské půdy se nepředepisují:''' | ||
| Řádek 93: | Řádek 91: | ||
=== Poplatek za odebrané množství podzemní vody === | === Poplatek za odebrané množství podzemní vody === | ||
Poplatek za odebrané množství [[podzemní vody]] platí ten, kdo má povolení k odběru podzemní vody. Plátce je povinen platit za skutečné množství odebrané podzemní vody podle účelu odběru vody. | Poplatek za odebrané množství [[w:cs:podzemní vody|podzemní vody]] platí ten, kdo má povolení k odběru podzemní vody. Plátce je povinen platit za skutečné množství odebrané podzemní vody podle účelu odběru vody. | ||
Poplatek se platí za kalendářní rok a jeho sazby v Kč/m<sup>3</sup> jsou uvedeny v příloze č. 2.[http://www.studny-povoleni.cz/admin/userfiles/File/Zakon_c_254_2001_Sb._o_vodach.pdf] zákona č. 254/2001Sb o vodách. | Poplatek se platí za kalendářní rok a jeho sazby v Kč/m<sup>3</sup> jsou uvedeny v příloze č. 2.[http://www.studny-povoleni.cz/admin/userfiles/File/Zakon_c_254_2001_Sb._o_vodach.pdf] zákona č. 254/2001Sb o vodách. | ||
| Řádek 136: | Řádek 134: | ||
=== Platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí === | === Platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí === | ||
Oprávněný, který odebírá [[povrchovou vodu]] z [[vodního toku]], je povinen hradit platbu k úhradě | Oprávněný, který odebírá [[povrchová voda|povrchovou vodu]] z [[w:cs:vodní tok|vodního toku]], je povinen hradit platbu k úhradě správy vodních toků a u odběrů povrchové vody z významných vodních toků také k úhradě správy povodí, podle účelu užití odebrané povrchové vody v jednotkové výši v Kč/m<sup>3</sup> podle skutečně odebraného množství povrchové vody. | ||
Výše platby se vypočte vynásobením množství skutečně odebrané povrchové vody za uplynulý kalendářní měsíc (případně jiné období, nepřesahující jeden kalendářní rok, dohodnuté se správcem vodního toku) snížené o množství povrchové vody, na které se platba nevztahuje, cenou za odběr povrchové vody stanovenou správcem vodního toku. | Výše platby se vypočte vynásobením množství skutečně odebrané povrchové vody za uplynulý kalendářní měsíc (případně jiné období, nepřesahující jeden kalendářní rok, dohodnuté se správcem vodního toku) snížené o množství povrchové vody, na které se platba nevztahuje, cenou za odběr povrchové vody stanovenou správcem vodního toku. | ||
| Řádek 158: | Řádek 156: | ||
*napouštění veřejných koupališť, odstavených ramen vodních toků a nádrží tvořících chráněný biotop rostlin a živočichů | *napouštění veřejných koupališť, odstavených ramen vodních toků a nádrží tvořících chráněný biotop rostlin a živočichů | ||
*pro výrobu sněhu vodními děly | *pro výrobu sněhu vodními děly | ||
*za odběr [[okalových vod]] pro zemědělskou nebo lesní výrobu | *za odběr [[okalové vody|okalových vod]] pro zemědělskou nebo lesní výrobu | ||
*za povolený odběr pro vyrovnání vláhového deficitu zemědělských plodin | *za povolený odběr pro vyrovnání vláhového deficitu zemědělských plodin | ||