Krajina může být chápána různým způsobem odborníky různých oborů z různých hledisek:

Hlediska chápání krajinyEditovat

ObecnéEditovat

Vizuálně vnímaný topografický celek s výraznými společenskými rysy

GeografickéEditovat

Geneticky stejnorodý územní celek uvnitř přirozených hranic s určitou strukturou a s určitým charakterem vzájemných vztahů. Krajinu ve geografii chápeme jakou součást zemského povrchu o rozměrech od několika km2 až do desítek tisíc km2, která se kvalitativně odlišuje od svého okolí.

EkologickéEditovat

Soubor ekosystémů, tj. souborů ekotopů a biocenóz na určitém území, které jsou k sobě ve vzájemných vztazích

DemografickéEditovat

Území obývané určitou populací lidí, které má společné demografické znaky

HistorickéEditovat

Území, které se po určitou dobu vyvíjelo shodně politicky a kulturně

EkonomickéEditovat

Území, které prodělalo určitý hospodářský vývoj a má do budoucna sloužit určitému hospodářskému zaměření

UrbanistickéEditovat

Území, které by se mělo zahrnovat do komplexní úpravy určitého životního prostředí (aglomerace, soubor aglomerací)

SprávníEditovat

Krajina není nikdy vlastní správní jednotkou, ale pouze synonymem pro určité území nebo jeho část

HygienickéEditovat

Území s vymezenými podmínkami pro člověka

DalšíEditovat

  • geomorfologické
  • geografické
  • architektonické
  • umělecké
  • emocionální

ZdrojeEditovat

Jareš, Vladan: Interaktivní pomůcka pro výuku krajinné ekologie