7 211
editací
refy
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
(refy) |
||
| Řádek 25: | Řádek 25: | ||
==Co mohou obce a komunity dělat?== | ==Co mohou obce a komunity dělat?== | ||
Obce, především ty malé, potřebují vytvořit nové podnikatelské možnosti a vybudovat pevnější pocit sounáležitosti s daným místem tak, aby z menších obcí a venkova neodcházeli obyvatelé (a hlavně mladší generace) do větších metropolí a také, aby obce motivovaly vyšší návštěvnost turistů. Oživení veřejných prostor prostřednictvím nových nápadů, aktivit, podniků a jiného vybavení může dosáhnout těchto cílů. | Obce, především ty malé, potřebují vytvořit nové podnikatelské možnosti a vybudovat pevnější pocit sounáležitosti s daným místem tak, aby z menších obcí a venkova neodcházeli obyvatelé (a hlavně mladší generace) do větších metropolí a také, aby obce motivovaly vyšší návštěvnost turistů. Oživení veřejných prostor prostřednictvím nových nápadů, aktivit, podniků a jiného vybavení může dosáhnout těchto cílů.<ref>{{Citace elektronického periodika | ||
| titul = Placemaking on Main Street: Revitalizing Rural Communities | |||
| periodikum = Project for Public Places | |||
| url = https://www.pps.org/article/rural-placemaking-and-main-street | |||
| datum přístupu = 2021-02-09 | |||
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | |||
| titul = National Main Street Center and Project for Public Spaces Co-sponsor Summit with White House to Boost Placemaking in Rural Communities | |||
| periodikum = Project for Public Places | |||
| url = https://www.pps.org/article/white-house-rural-summit | |||
| datum přístupu = 2021-02-09 | |||
}}</ref> | |||
Projekt pro veřejná prostranství (Project for Public Spaces) definuje jedenáct principů (viz odkazy), jimiž by se proces placemakingu měl řídit, a deset strategií pro transformaci obcí a veřejného prostranství (viz odkazy). Při implementaci tohoto přístupu by obce tyto principy měly prosazovat a strategie integrovat do městského plánování. Obce mohou: | Projekt pro veřejná prostranství (Project for Public Spaces) definuje jedenáct principů (viz odkazy), jimiž by se proces placemakingu měl řídit, a deset strategií pro transformaci obcí a veřejného prostranství (viz odkazy). Při implementaci tohoto přístupu by obce tyto principy měly prosazovat a strategie integrovat do městského plánování. Obce mohou:<ref>{{Citace elektronického periodika | ||
| titul = Ten Strategies for Transforming Cities and Public Spaces through Placemaking | |||
| periodikum = Project for Public Places | |||
| url = https://www.pps.org/article/ten-strategies-for-transforming-cities-through-placemaking-public-spaces | |||
| datum přístupu = 2021-02-09 | |||
}}</ref> | |||
#'''Pracovat s ulicí jako s místem: | #'''Pracovat s ulicí jako s místem:'''<ref>{{Citace elektronického periodika | ||
| titul = Reimagining Our Streets as Places: From Transit Routes to Community Roots | |||
| periodikum = Project for Public Places | |||
| url = https://www.pps.org/article/reimagining-our-streets-as-places-from-transit-routes-to-community-roots | |||
| datum přístupu = 2021-02-09 | |||
}}</ref> Historicky ulice mívaly sociální, komerční a politickou funkci. Dnes se podoba ulic podřizuje primárně potřebám automobilové dopravy. Z ulic by se měla vytvořit místa, kde mohou jezdit nejen auta, ale kde se také mohou lidé potkávat, povídat a nakupovat a kde si mohou jejich děti bezpečně hrát | |||
#'''Plánovat náměstí a parky jako víceúčelové:''' Parky a lesoparky mohou být pro místní i turisty místem odpočinku a volnočasových aktivit. Je třeba, aby parky naplnily tyto potřeby a nezely prázdnotou. Městské parky patří mezi jedna z mála míst, kde se obyvatelé velkých měst mohou nadechnout čerstvého vzduchu. Jakmile jsou tyto parky bez potřebné infrastruktury, mohou být nebezpečné nebo tak mohou působit. Naopak v menších městech a na venkově může chybět potřeba parky navštěvovat pravidelně. Je zapotřebí parky a lesoparky učinit bezpečnými a atraktivními tak, aby vznikla možnost a potřeba tato místa navštěvovat. Parky musejí být dostatečně osvětlené, mohou zde být například dětská hřiště, fitness hřiště pro mládež, dospělé i seniory, naučné stezky, altánky a podobná místa odpočinku a neměly by chybět i další městské mobiliáře. Obdobně by měla vznikat i atraktivní a bezpečná náměstí, která by měla plnit zejména (ale ne pouze) komerční, kulturní a politickou funkci. | #'''Plánovat náměstí a parky jako víceúčelové:''' Parky a lesoparky mohou být pro místní i turisty místem odpočinku a volnočasových aktivit. Je třeba, aby parky naplnily tyto potřeby a nezely prázdnotou. Městské parky patří mezi jedna z mála míst, kde se obyvatelé velkých měst mohou nadechnout čerstvého vzduchu. Jakmile jsou tyto parky bez potřebné infrastruktury, mohou být nebezpečné nebo tak mohou působit. Naopak v menších městech a na venkově může chybět potřeba parky navštěvovat pravidelně. Je zapotřebí parky a lesoparky učinit bezpečnými a atraktivními tak, aby vznikla možnost a potřeba tato místa navštěvovat. Parky musejí být dostatečně osvětlené, mohou zde být například dětská hřiště, fitness hřiště pro mládež, dospělé i seniory, naučné stezky, altánky a podobná místa odpočinku a neměly by chybět i další městské mobiliáře. Obdobně by měla vznikat i atraktivní a bezpečná náměstí, která by měla plnit zejména (ale ne pouze) komerční, kulturní a politickou funkci. | ||
#'''Podporovat místní ekonomiku prostřednictvím trhů:'< | #'''Podporovat místní ekonomiku prostřednictvím trhů:'''<ref>{{Citace elektronického periodika | ||
| titul = Endless Bounty: The Transformative Benefits of Public Markets | |||
| periodikum = Project for Public Places | |||
| url = https://www.pps.org/article/the-benefits-of-public-markets | |||
| datum přístupu = 2021-02-09 | |||
}}</ref> Trhy nemají pouze komerční funkci, ale také podporují místní ekonomiku a propojují venkovské a městské oblasti. Prodej na trzích s sebou nese pouze nízké riziko podnikání, a proto představuje skvělou příležitost pro menší prodejce, pouliční prodavače, amatérské nadšence a prodejce v počátcích podnikání. Trhy mají mnoho dalších přínosů, například možnosti zdravého a čerstvého stravování, sociálních a kulturní funkce a dále komunitní a ekonomický rozvoj. | |||
#'''Plánovat nové stavby tak, aby vylepšily dané místo:''' Pokud ve městě dochází k stavbě nových budov, přestavbě a regeneraci stávajících budov, může toho obec využít a plánovat a povolovat změny, které jsou v harmonii nejen s okolní architekturou, ale i s veřejným prostranstvím a potřebami obyvatel. Prvním krokem mohou být budovy a instituce patřící do veřejné infrastruktury (tj. školy, úřady, knihovny atd.). Obce však mohou motivovat i developery operující v dané obci tak, aby jednaly v souladu s potřebami místních obyvatel. | #'''Plánovat nové stavby tak, aby vylepšily dané místo:''' Pokud ve městě dochází k stavbě nových budov, přestavbě a regeneraci stávajících budov, může toho obec využít a plánovat a povolovat změny, které jsou v harmonii nejen s okolní architekturou, ale i s veřejným prostranstvím a potřebami obyvatel. Prvním krokem mohou být budovy a instituce patřící do veřejné infrastruktury (tj. školy, úřady, knihovny atd.). Obce však mohou motivovat i developery operující v dané obci tak, aby jednaly v souladu s potřebami místních obyvatel. | ||
#'''Podporovat prostřednictvím veřejného prostoru zdravý životní styl a pohyb:''' Veřejný prostor svým designem může podpořit zdravý životní styl a pohyb. V dobře navrženém veřejném prostoru se dají uspořádat pohybově zaměřené programy, například (amatérské) orientační běhy, taneční aktivity, hraní míčových sportů atp. Důležitým a nezbytným prvkem měst je také zelená a modrá infrastruktura. | #'''Podporovat prostřednictvím veřejného prostoru zdravý životní styl a pohyb:''' Veřejný prostor svým designem může podpořit zdravý životní styl a pohyb. V dobře navrženém veřejném prostoru se dají uspořádat pohybově zaměřené programy, například (amatérské) orientační běhy, taneční aktivity, hraní míčových sportů atp. Důležitým a nezbytným prvkem měst je také zelená a modrá infrastruktura. | ||
#'''Budovat komunitní plánování:''' Při komunitním plánování se zpracovávají rozvojové materiály pro obce (ale i regiony a kraje), na jehož přípravě se mohou podílet dotčené cílové skupiny a široká veřejnost, tj. celá komunita. Obec by měla aktivně vyhledávat místní aktéry, kteří mají na rozvoji obce zájem nebo mohou poskytnout důležité informace a podněty, např. co je pro místní lidi důležité, jaké jsou jejich potřeby a jak místní komunita funguje. Prostřednictvím komunitního plánování může obec naplnit potřeby místní komunity mnohem snáz a efektivněji. | #'''Budovat komunitní plánování:''' Při komunitním plánování se zpracovávají rozvojové materiály pro obce (ale i regiony a kraje), na jehož přípravě se mohou podílet dotčené cílové skupiny a široká veřejnost, tj. celá komunita. Obec by měla aktivně vyhledávat místní aktéry, kteří mají na rozvoji obce zájem nebo mohou poskytnout důležité informace a podněty, např. co je pro místní lidi důležité, jaké jsou jejich potřeby a jak místní komunita funguje. Prostřednictvím komunitního plánování může obec naplnit potřeby místní komunity mnohem snáz a efektivněji. | ||
#'''Využít Power of 10+:''' Tento koncept se zakládá na myšlence, že je třeba, aby pro každé místo existovalo alespoň deset důvodů, proč by lidé měli toto dané místo navštívit a vracet se do něj. Nejedná se jen o fyzické prvky, ale také o činnosti a účely, jako je například dětské hřiště, sportovní vybavení, posezení, naučná stezka či tabule, historický pomník či socha, různé formy umění, živá hudba, kavárna, restaurace, společenská hra, do které se může zapojit více lidí, přírodní prvky atd. Ideálně by některý z těchto důvodů měl být specifický pro dané místo (jako například historický pomník, umělecký objekt aj.). | #'''Využít Power of 10+:''' Tento koncept se zakládá na myšlence, že je třeba, aby pro každé místo existovalo alespoň deset důvodů, proč by lidé měli toto dané místo navštívit a vracet se do něj. Nejedná se jen o fyzické prvky, ale také o činnosti a účely, jako je například dětské hřiště, sportovní vybavení, posezení, naučná stezka či tabule, historický pomník či socha, různé formy umění, živá hudba, kavárna, restaurace, společenská hra, do které se může zapojit více lidí, přírodní prvky atd. Ideálně by některý z těchto důvodů měl být specifický pro dané místo (jako například historický pomník, umělecký objekt aj.). | ||
##Místní lidé mají obvykle spoustu nápadů pro oživení daných míst, i proto jsou často motivováni se do změny zapojit. Při procesu změny (především jedná-li se o větší zásahy) je však třeba spolupracovat s architekty a urbanisty a pracovat s nástroji placemakingu (viz bod 8). Zapojení občané generují nápady a přizvaní architekti a urbanisté jim naslouchají, podporují tento proces poukazováním na možné problémy a navrhují promítnutí těchto nápadů do daného místa. | ##Místní lidé mají obvykle spoustu nápadů pro oživení daných míst, i proto jsou často motivováni se do změny zapojit. Při procesu změny (především jedná-li se o větší zásahy) je však třeba spolupracovat s architekty a urbanisty a pracovat s nástroji placemakingu (viz bod 8). Zapojení občané generují nápady a přizvaní architekti a urbanisté jim naslouchají, podporují tento proces poukazováním na možné problémy a navrhují promítnutí těchto nápadů do daného místa.<ref>{{Citace elektronického periodika | ||
| titul = DotaceEU - Jak může participativní placemaking pomoci Místním podpůrným skupinám OP URBACT vytvořit úspěšné pro | |||
| periodikum = Dotace EU | |||
| url = https://www.dotaceeu.cz/cs/microsites/op-urbact-ii/novinky/jak-muze-participativni-placemaking-pomoci-mistnim | |||
| datum přístupu = 2021-02-09 | |||
}}</ref> | |||
##Jakmile se ve vesnicích a městech nachází alespoň deset takových aktivit či destinací (v závislosti na velikosti daného místa, jedná-li se o vesnici, město nebo metropoli), rychle se mění vnímání daného místa jednak mezi místními, jednak i mezi turisty. Více viz odkazy. | ##Jakmile se ve vesnicích a městech nachází alespoň deset takových aktivit či destinací (v závislosti na velikosti daného místa, jedná-li se o vesnici, město nebo metropoli), rychle se mění vnímání daného místa jednak mezi místními, jednak i mezi turisty. Více viz odkazy. | ||
#'''Vytvořit komplexní koncepci rozvoje veřejných míst:''' Komplexní koncepce rozvoje veřejných míst a jejich řízení vyžaduje zapojení lidí a přístupů jak „shora dolů“, tak „zdola nahoru“ a neobejde se bez zapojení odpovědných osob na nejvyšších úrovních města a potřebných expertů. Při procesu změny (především jedná-li se o větší zásahy) je třeba spolupracovat s architekty a urbanisty a pracovat s nástroji placemakingu, které usnadňují celý proces a zajištují jeho komplexnost a správné provedení. Zprvu je zapotřebí kontaktovat klíčové aktéry v daném místě, uspořádat sérii setkání s nimi v daném místě a zanalyzovat a zhodnotit míru funkčnosti daných prostor (viz odkazy: place diagram). Po hodnocení by mělo dojít ke sdílení hodnot a vytvoření společné vize mezi všemi účastníky procesu. Tato vize a přeměna dané lokality by pak měla být komunikována širší veřejnosti v dané lokalitě. Poté dochází k experimentální fázi projektu, kdy je projekt implementován a sleduje se míra jeho funkčnosti a využití. Projekt může být podle potřeb měněn a vylepšován. V případě negativních ohlasů se od projektu upouští. Obce by se zprvu měly zaměřit zejména na školní pozemky, parky, náměstí a další veřejné prostory. | #'''Vytvořit komplexní koncepci rozvoje veřejných míst:''' Komplexní koncepce rozvoje veřejných míst a jejich řízení vyžaduje zapojení lidí a přístupů jak „shora dolů“, tak „zdola nahoru“ a neobejde se bez zapojení odpovědných osob na nejvyšších úrovních města a potřebných expertů. Při procesu změny (především jedná-li se o větší zásahy) je třeba spolupracovat s architekty a urbanisty a pracovat s nástroji placemakingu, které usnadňují celý proces a zajištují jeho komplexnost a správné provedení. Zprvu je zapotřebí kontaktovat klíčové aktéry v daném místě, uspořádat sérii setkání s nimi v daném místě a zanalyzovat a zhodnotit míru funkčnosti daných prostor (viz odkazy: place diagram). Po hodnocení by mělo dojít ke sdílení hodnot a vytvoření společné vize mezi všemi účastníky procesu. Tato vize a přeměna dané lokality by pak měla být komunikována širší veřejnosti v dané lokalitě. Poté dochází k experimentální fázi projektu, kdy je projekt implementován a sleduje se míra jeho funkčnosti a využití. Projekt může být podle potřeb měněn a vylepšován. V případě negativních ohlasů se od projektu upouští. Obce by se zprvu měly zaměřit zejména na školní pozemky, parky, náměstí a další veřejné prostory.<ref>{{Citace elektronického periodika | ||
| titul = DotaceEU - Jak může participativní placemaking pomoci Místním podpůrným skupinám OP URBACT vytvořit úspěšné pro | |||
| periodikum = Dotace EU | |||
| url = https://www.dotaceeu.cz/cs/microsites/op-urbact-ii/novinky/jak-muze-participativni-placemaking-pomoci-mistnim | |||
| datum přístupu = 2021-02-09 | |||
}}</ref> | |||
#'''Začít v malém v duchu „snazší, rychlejší, levnější“ a nebát se experimentovat:''' Pro začátek postačí zaměřit se na menší (a finančně méně náročné) projekty a aktivity, které jsou dočasné nebo vratné. S těmito projekty je možné snadno experimentovat, a tak zjistit, jaká řešení jsou pro dané místo a danou komunitu ta nejvhodnější (v souladu s vizí dané komunity). Prostřednictvím zpětné vazby od uživatelů se aktivity a projekty vyhodnocují. To má pak vliv na jejich zachování, úpravy či opakování v budoucnosti. Při negativním hodnocení se od daného projektu či aktivity upouští (viz odkazy). | #'''Začít v malém v duchu „snazší, rychlejší, levnější“ a nebát se experimentovat:''' Pro začátek postačí zaměřit se na menší (a finančně méně náročné) projekty a aktivity, které jsou dočasné nebo vratné. S těmito projekty je možné snadno experimentovat, a tak zjistit, jaká řešení jsou pro dané místo a danou komunitu ta nejvhodnější (v souladu s vizí dané komunity). Prostřednictvím zpětné vazby od uživatelů se aktivity a projekty vyhodnocují. To má pak vliv na jejich zachování, úpravy či opakování v budoucnosti. Při negativním hodnocení se od daného projektu či aktivity upouští (viz odkazy). | ||
#'''Provést nutnou restrukturalizaci:''' Zažité zvyky a procesy mají dlouhou setrvačnost, a to především ve veřejných institucích. Ze začátku proto pravděpodobně nebude vůbec snadné placemaking do městského plánování integrovat. Veřejný prostor spadá pod vedení několika odborů a dalších institucí, je proto těžké sladit potřeby, hodnoty a vize všech zainteresovaných osob. „V případě, že cílem správy města a městských institucí je vytvořit skutečně prosperující, atraktivnější a civilizovanější lokality a celé obce, je třeba změnit postupy tak, aby reflektovaly daný cíl, což vyžaduje budování konsenzu, konzultační postupy a institucionální reformu. To vše vede k silnější inkluzi a občanskému vědomí.“[11] [12] | #'''Provést nutnou restrukturalizaci:''' Zažité zvyky a procesy mají dlouhou setrvačnost, a to především ve veřejných institucích. Ze začátku proto pravděpodobně nebude vůbec snadné placemaking do městského plánování integrovat. Veřejný prostor spadá pod vedení několika odborů a dalších institucí, je proto těžké sladit potřeby, hodnoty a vize všech zainteresovaných osob. „V případě, že cílem správy města a městských institucí je vytvořit skutečně prosperující, atraktivnější a civilizovanější lokality a celé obce, je třeba změnit postupy tak, aby reflektovaly daný cíl, což vyžaduje budování konsenzu, konzultační postupy a institucionální reformu. To vše vede k silnější inkluzi a občanskému vědomí.“[11] [12] | ||
| Řádek 44: | Řádek 79: | ||
Jedním z řešení může být najmutí externí firmy či organizace specializované na rozvoj obce a tohoto přístupu a její postupnou institucionalizaci v obci. Dalším řešením může být zavedení pozice facilitátora rozvoje komunity a přístupu placemaking. Facilitátor by tak, alespoň z počátku, mohl komunikovat s místními aktéry, mapovat jejich potřeby, síťovat se s nimi a dalšími zainteresovanými osobami a iniciovat změny ve veřejných prostorech ve spolupráci jak s těmito aktéry, tak s lidmi z obce (obecního úřadu) a s experty. | Jedním z řešení může být najmutí externí firmy či organizace specializované na rozvoj obce a tohoto přístupu a její postupnou institucionalizaci v obci. Dalším řešením může být zavedení pozice facilitátora rozvoje komunity a přístupu placemaking. Facilitátor by tak, alespoň z počátku, mohl komunikovat s místními aktéry, mapovat jejich potřeby, síťovat se s nimi a dalšími zainteresovanými osobami a iniciovat změny ve veřejných prostorech ve spolupráci jak s těmito aktéry, tak s lidmi z obce (obecního úřadu) a s experty. | ||
==Možnosti financování (dotace) | ==Možnosti financování (dotace)== | ||
==Relevance k SDGs a strategiím== | ==Relevance k SDGs a strategiím== | ||