Otevřít hlavní menu
Domů
Náhodně
Přihlášení
Nastavení
O Enviwiki
Vyloučení odpovědnosti
Enviwiki
Hledat
Editace stránky
Permakultura
(část)
Varování:
Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se
přihlásíte
nebo si
vytvoříte účet
, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.
Antispamová kontrola.
NEVYPLŇUJTE
následující!
==Historie== Koncept [[w:en:Permaculture|permakultury]] vznikl v sedmdesátých letech 20. století v Austrálii. Jeho zakladateli jsou Bill Mollison a jeho student David Holmgren, kteří se v návaznosti na problémy životního prostředí, které v místních podmínkách pozorovali, zabývali studiem neudržitelných způsobů hospodaření industrializovaných společností. Inspiraci pro řešení neudržitelnosti hledali ve fungování domorodých kmenů a kultur a v přírodních ekosystémech, které jsou založeny na různorodosti, odolnosti, vzájemné propojenosti, samoregulaci, samoregeneraci a dlouhodobé udržitelnosti. Na základě toho definovali základní principy udržitelného designu. Klíčové principy permakulturního designu jsou tedy založeny na fungování přírodních ekosystémů, respektive na jejich napodobování.<ref name=":1">{{Citace monografie | příjmení = Holmgren | jméno = David | titul = Essence of Permaculture. | url = https://www.worldcat.org/oclc/1227085524 | vydání = Revised edition | vydavatel = Melliodora Publishing | místo = [Hepburn, Victoria] | počet stran = 32 pages | isbn = 978-0-6483442-3-0 | isbn2 = 0-6483442-3-1 | oclc = 1227085524 }}</ref> V procesu designu permakulturních zahrad a dalších prostor se tak klade důraz například na využití obnovitelných materiálů a zdrojů, na vytváření přirozených ekosystémů pro hospodaření s vodou, odpadem (recyklaci), na energetickou efektivitu a celkovou systémovou propojenost a udržitelnost. Těmito principy se zakladatelé permakultury inspirovali a rozhodli se je aplikovat zprvu pro udržitelné pěstování a zemědělství, z čehož vyplývá i samotný názvem ''permakultura''. Ten vychází z anglické složeniny „permaculture“ („permanent“ a „agriculture“), což znamená trvalé zemědělství či trvale udržitelné zemědělství. Literatura zabývající se permakulturou však upozorňuje na to, že snahou permakultury není pouze trvalé zemědělství, ale také trvale udržitelná kultura či společenství. Důvodem je, že bez společenství, která využívají krajinu a životní prostředí udržitelně, nemůže žádná společnost sama o sobě dlouhodobě fungovat. Koncept permakultury se tak od sedmdesátých let 20. století vyvinul z úzce zaměřeného přístupu k pěstování a zemědělství v široce pojatý koncept zaměřený na člověka a jeho způsob života. Permakulturu tedy lze aplikovat nejen v rámci udržitelného pěstování a zemědělství, ale i v mnohých dalších oblastech lidského života.<ref name=":1" /> Permakultura označuje různorodé nápady a dovednosti, které je třeba si znovu osvojit a rozvinout tak, aby zajistily lidské potřeby a zároveň uchovaly přírodní kapitál pro budoucí generace. V nejširším slova smyslu se jedná o způsob myšlení, který je možné aplikovat na všechny oblasti našeho života, zlepšit je, zefektivnit a učinit lidské činnosti a způsob života udržitelný.<ref name=":1" /> Jelikož se permakultura proplétá všemi oblastmi lidských činností, je vhodné její přístupy a způsob života založený na permakultuře předávat dětem a mladým generacím např. v rámci vzdělávacího systému. „Dětství je ideálním obdobím pro vytváření určitých základních povahových pohledů na svět včetně postoje k přírodě a sobě navzájem. Praktikování permakultury s dětmi je podporuje v učení vážit si zdrojů a v hledání kreativních způsobů, jak žít v harmonii se světem. Také jim to pomáhá vytvořit si prosperující kulturu založenou na vzájemné spolupráci, spíše než kulturu založenou na individualistickém soupeření o omezené přírodní zdroje.“<ref name=":0" /> Permakultura využívá tří základních etických principů: péče o Zemi, péče o lidi a spravedlivé dělení. Literatura tyto principy rozvíjí také o tyto principy: #pozoruj a jednej, #zachycuj a uchovávej energii, #získávej výnos, #usměrňuj sebe sama a přijímej zpětnou vazbu, #využívej obnovitelných zdrojů a služeb a važ si jich, #nevytvářej odpad, #navrhuj od vzorů k detailům, #dej přednost začleňování před oddělováním, #využívej malých a pomalých řešení, #využívej rozmanitosti a važ si jí, #využívej krajů a važ si okrajových systémů, #využívej změnu tvořivě a tvořivě na ni reaguj.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Children in permaculture. Appendix k manuálu: Jak být inspirací | url = http://childreninpermaculture.com/wp-content/uploads/2018/08/Appendix-Jak-b%C3%BDt-inspirac%C3%AD.pdf | datum vydání = 2018 | datum přístupu = 2021-11-15 }}</ref> Těchto dvanáct permakulturních principů Davida Holmgrena je shrnuto a popsáno [http://childreninpermaculture.com/wp-content/uploads/2018/08/Appendix-Jak-b%C3%BDt-inspirac%C3%AD.pdfém jazyce zde v českém jazyce zde]. David Holmgren navrhl takzvanou permakulturní květinu ([https://files.holmgren.com.au/downloads/Essence_of_Pc_EN.pdf?_ga=2.237606080.1973497212.1619630506-1898892399.1619630506 zde], strana 1), ve které jednotlivé lístky zobrazují základní lidské potřeby a zároveň hlavní oblasti, které pro vytvoření udržitelných společenství vyžadují transformaci (například voda, obydlí, odpady, energie, potrava, zdraví). V této příručce také Holmgren radí, co v rámci každé potřeby je možné dělat a navrhuje různá řešení, která se dají uplatnit. Začátek spirály uprostřed květiny spojuje všechny oblasti a symbolizuje etiku a principy permakultury (obecně permakulturní smýšlení, které je potřebné pro dosažení udržitelné kultury či společenství). Spirála vede ze středu ven, což značí, že se máme zaměřit zprvu na osobní, pak lokální a nakonec regionální a globální činnosti a záležitosti.<ref name=":1" /> Použité techniky permakultury se mění v závislosti na geografické poloze a na specifickém klimatu, na složení půdy, dostupných zdrojích a v neposlední řadě také podle potřeb lidí, kteří design (v daném místě) budou používat a kterým má sloužit. Jednou z metod, která se často používá v rámci sociální permakultury, je metoda dračího snění ([https://dragondreaming.org/ dragon dreaming]). Ta pomáhá při sdílení snů, spolupráci, navrhování a realizaci možných společných aktivit a projektů. Metoda dračího snění se nezakládá na hierarchii, vytyčených cílech, dlouhosáhlých plánech a milnících projektu. Naopak, projekty jsou vedeny nehierarchicky „od zdola nahoru“ (bottom-up approach) a začínají na základě snů lidí a sdílených vizí. Přičemž snahou je, aby v rámci dané spolupráce byly integrovány sny všech zúčastněných, což zvyšuje rozmanitost a potenciál daných projektů.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Dragon dreaming - design projektů | url = https://globe-czech.cz/_files/userfiles/dragon_dreaming_prirucka_v_cestine.pdf| datum přístupu = 2021-11-15 | jazyk = cs }}</ref>
Shrnutí editace:
Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na
Enviwiki:Autorské právo
). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv.
public domain
).
NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!
Storno
Pomoc při editování
(otevře se v novém okně)
Tato stránka je zařazena ve 2 skrytých kategoriích:
Kategorie:Projekt Udržitelný rozvoj na místní úrovni
Kategorie:Stránky vzniklé v rámci projektu Udržitelný rozvoj na místní úrovni