Půjčování městských kol: Porovnání verzí

bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
 
Řádek 3: Řádek 3:
V roce 2001 bylo ve světě okolo 50 měst, která poskytují veřejně městská kola (tzv. Public-Use Bicycles, PUBs)<ref name="Demaio">Paul DeMaio (2001)</ref>. Většinou se jedná o města evropská, některá najdeme i v severní Americe a v Asii.
V roce 2001 bylo ve světě okolo 50 měst, která poskytují veřejně městská kola (tzv. Public-Use Bicycles, PUBs)<ref name="Demaio">Paul DeMaio (2001)</ref>. Většinou se jedná o města evropská, některá najdeme i v severní Americe a v Asii.


Koncept PUBs začal v roce 1968 v Amsterodamu<ref name="Demaio"> </ref>. Amsterodamská radnice umístila několik městských kol, která volně kolovala po městě. Tento program však byl zrušen, protože obyvatelé Amsterodamu si kola brali k sobě domů pro osobní použití, v horším případě skončila v některém z amsterodamských kanálů. Podobný program byl spuštěn na konci 70. let v Miláně (s 1.000 kol), ale kvůli krádežím skončil i tento pokus.
Koncept PUBs začal v roce 1968 v Amsterodamu.<ref name="Demaio" />. Amsterodamská radnice umístila několik městských kol, která volně kolovala po městě. Tento program však byl zrušen, protože obyvatelé Amsterodamu si kola brali k sobě domů pro osobní použití, v horším případě skončila v některém z amsterodamských kanálů. Podobný program byl spuštěn na konci 70. let v Miláně (s 1.000 kol), ale kvůli krádežím skončil i tento pokus.


I když takovýto systém poskytování veřejných kol – šlo o klasická kola natřená stejnou barvou, bez pevných stanovišť – je velmi levný, kvůli krádežím se neosvědčil.
I když takovýto systém poskytování veřejných kol – šlo o klasická kola natřená stejnou barvou, bez pevných stanovišť – je velmi levný, kvůli krádežím se neosvědčil.