Narušení ozónové vrstvy

bagr plaveOzónová vrstva jako veřejný statek

Ozónová vrstva je jedním z několika příkladů skutečně světových přírodních zdrojů. Chrání všechny formy života na Zemi. Je symbolem statku veřejného zájmu: nelze nikomu bránit, aby ji využíval, a kdokoli ji může využívat, aniž by omezil její dostupnost pro ostatní. Emise látek poškozujících ozónovou vrstvu mají, z hlediska množství, stejně škodlivé účinky, ať jsou vyprodukovány kdekoli na světě. Byla tedy nutná mezinárodní reakce – Montrealský protokol byl od svého vzniku již ratifikován mnoha státy.

Pozorování atmosféry ukázala, že ozónová vrstva byla ničena rychlostí 5 % každých deset let v prostoru mezi 15 a 40 km nad zemským povrchem, kde se nachází 90% ozónu, a že jednou za rok se nad Antarktidou vytvářela „díra“. V roce 1995 například díra v ozónové vrstvě představovala 22 milionů km2, což odpovídá přibližně dvojnásobku rozlohy Evropy.

Důsledky narušení

Ultrafialové záření (tedy jeho složka UV-B, která může ve zvýšené míře pronikat na zemský povrch) zvyšuje pravděpodobnost výskytu nebezpečné formy rakoviny kůže (melanom) a postihuje rohovku oka, znamená nárůst četnosti očních nemocí a šedých zákalů u lidí. Jelikož je UV-B škodlivé téměř pro všechny organismy, zvýšeným příkonem tohoto záření trpí i ostatní živočichové a rostliny. UV-B zpomaluje fotosyntézu a ovlivňuje nežádoucím způsobem i rostlinnou produkci, tedy i sklizeň plodin.

Zvýšení UVB záření ohrožuje imunitní systémy živých organismů, brzdí růst rostlin a snižuje zemědělské výnosy, zabíjí vodní živočichy, kteří hrají důležitou roli v mořském potravním řetězci, a urychluje degradaci materiálů používaných ve venkovních prostorech, především degradaci plastů, nátěrů a dřeva. Změna objemu ozónu v jiných výškách nad zemským povrchem by se mohla projevit změnami ve struktuře teplot a změnami proudů cirkulujících ve stratosféře, což by mělo významný dopad na klima planety.

Celosvětově byla proto přijata opatření na ochranu ozónové vrstvy. Celou situaci ovšem komplikuje fakt, že i když mezinárodní dohody umožnily významně omezit až zastavit výrobu a spotřebu látek poškozujících ozónovou vrstvu, není problém s tím spojený vyřešen. Většina freonů, látek dříve hojně používaných v chladírenství, elektrotechnice i dalších odvětvích, je velmi stabilní. V ovzduší vydrží desítky let. Vliv na ozónovou vrstvu tedy bude v budoucnu pokračovat.

Odkazy

Externí odkazy