Narušení ozónové vrstvy: Porovnání verzí

Z mnoha laboratorních zkoušek, výpočtů a postupně i přímých měření koncentrace ozónu ve stratosféře se potvrdilo, že ozónu v důsledku přítomnosti některých látek, které vyrábí a používá člověk (např. tzv. freonů a dalších podobných látek), ubývá. Největší úbytky byly zaznamenány nad oblastí jižního pólu, nad Antarktidou, kde se zejména v období tamější zimy vrstva ozónu tak ztenčuje, že se hovoří o antarktické ozónové díře. Redukce ozónové vrstvy má však globální charakter a není omezena na oblast Antarktidy, ani jen na jižní polokouli. Přibližně platí, že 1 % snížení obsahu ozónu znamená asi 2 % zvýšení příkonu UV‑B záření na zemský povrch. To znamená, že už dnes je v průměru zvýšeno toto záření ve středních zeměpisných šířkách asi o 10 %. Zvýšený příkon ultrafialového záření působí škodlivě na všechny živé organismy.

Ozónová vrstva je jedním z několika příkladů skutečně světových přírodních zdrojů. Chrání všechny formy života na Zemi. Je symbolem statku veřejného zájmu: nelze nikomu bránit, aby ji využíval, a kdokoli ji může využívat, aniž by omezil její dostupnost pro ostatní. [[Emise]] látek poškozujících ozónovou vrstvu mají, z hlediska množství, stejně škodlivé účinky, ať jsou vyprodukovány kdekoli na světě. Byla tedy nutná mezinárodní reakce – [[Montrealský protokol]] byl od svého vzniku již ratifikován mnoha  státy.

Pozorování atmosféry ukázala, že ozónová vrstva byla ničena rychlostí 5 % každých deset let v prostoru mezi 15 a 40 km nad zemským povrchem, kde se nachází 90% ozónu, a že jednou za rok se nad Antarktidou vytvářela „díra“. V roce 1995 například díra v ozónové vrstvě představovala 22 milionů km2, což odpovídá přibližně dvojnásobku rozlohy Evropy.

Ultrafialové záření (tedy jeho složka UV-B, která může ve zvýšené míře pronikat na zemský povrch) zvyšuje pravděpodobnost výskytu nebezpečné formy rakoviny kůže (melanom) a postihuje rohovku oka, znamená nárůst četnosti očních nemocí a šedých zákalů u lidí. Jelikož je UV-B škodlivé téměř pro všechny organismy, zvýšeným příkonem tohoto záření trpí i ostatní živočichové a rostliny. UV-B zpomaluje fotosyntézu a ovlivňuje nežádoucím způsobem i rostlinnou produkci, tedy i sklizeň plodin.

Celosvětově byla proto přijata opatření na [[Ochrana ozónové vrstvy|ochranu ozónové vrstvy]]. Celou situaci ovšem komplikuje fakt, že i když mezinárodní dohody umožnily významně omezit až zastavit výrobu a spotřebu látek poškozujících ozónovou vrstvu, není problém s tím spojený vyřešen. Většina freonů, látek dříve hojně používaných v chladírenství, elektrotechnice i dalších odvětvích, je velmi stabilní. V ovzduší vydrží desítky let. Vliv na ozónovou vrstvu tedy bude v budoucnu pokračovat.

*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ozonov%C3%A1_vrstva Ozonová vrstva na české Wikipedii]

*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Oz%C3%B3nov%C3%A1_d%C3%ADra Ozonová díra na české Wikipedii]

*[http://en.wikipedia.org/wiki/Ozone_layer Ozone layer na anglické Wikipedii]

*[http://en.wikipedia.org/wiki/Ozone_depletion Ozone depletion na anglické Wikipedii]

[[Kategorie:Ovzduší]]

[[Kategorie:Antropogenní rizika]]