Národní park České Švýcarsko - možnosti pro sporty: Porovnání verzí

Českosaské Švýcarsko je vžitý lidový název pro pískovcovou oblast na březích řeky Labe mezi Děčínem a německou Pirnou. Název pochází ze sousedního území Německa, kde lidé na konci 18. století začali používat název Saské Švýcarsko. Tento název byl zaveden švýcarskými malíři, kterým zdejší krajina připomínala jejich domovinu v rodném Švýcarsku, Antonem Graffem a Adrianem Zinggem působícími v Drážďanech.                                                                                                                       

CHKO Labské pískovce byla vyhlášena v  roce 1972 a původně zaujímala plochu 324 km². Od 1.1.2000 byla část CHKO na pravém břehu Labe vyhlášena jako Národní park České Švýcarsko o rozloze 79 km². Tato CHKO byla vyhlášena hned z několika důvodů: například nutnosti chránit krajinný reliéf, který ve velké míře ovlivňuje výskyt vzácných druhů rostlin a živočichů. Národní park České Švýcarsko byl vyhlášen jako čtvrtý národní park v České republice. Úkolem tohoto NP je zachovat bohatství unikátních seskupení pískovcových měst a skalních stěn a dále endemitů jak z říše rostlinné, tak i živočišné. V poslední době se zdejší ochránci přírody snaží zejména o navrácení původního krajinného rázu místní přírodě, protože ten se v posledních letech vlivem člověka dosti změnil. Touto péčí se podařilo do NP navrátit typické jedle bělokoré, začínají se sem vracet a usazovat sokoli stěhovaví a dokonce i lososi, jejichž vysazování do zdejších toků umožňuje návrat dospělých jedinců z Atlantského oceánu zpět do našich vod. Krajinný reliéf vzniklý v pískovcích křídového stáří se může pyšnit širokým bohatstvím skalních útvarů a dal by se srovnat i s několika národními parky v USA (Arizona, Utah). V CHKO se vedle většiny křídových pískovců objevují i horniny dalších geologických období. Geologický vývoj území trval zhruba 700 miliónů let a byl ovlivněn celou škálou geologických procesů.  

Území, poměrně ve velké míře odvodňované a rozčleněné říčkami Kamenicí, Suchou Kamenicí a Křinicí ústícími do Labe, dává jedinečnou možnost osídlení pestrou vegetací a zvířenou. Nachází se zde jak hluboké rokle, kde se daří chladnomilným druhům, tak i výše položené náhorní plošiny, kde se naopak daří druhům teplomilným.