Mikroudržitelnost je pojem, který se používá pro drobné akce na ochranu prostředí, které však celkově mohou mít velký dopad na životní prostředí. Mikroudržitelnost se soustřeďuje na individuální úsilí, změny chování a změny v postojů, ať již jednotlivce, nebo nějaké komunity. Mikroudržitelnost podporuje udržitelné změny prostřednictvím "agentů změn" – motivovaných jednotlivců, kteří iniciují pozitivní environmentální akce v rámci jejich sféry vlivu. Mezi příklady mikroudržitelnosti patří recyklace, úspora energie vypínáním nepoužívaných světel, programováním termostatů pro efektivní využívání energie, snížením spotřeby vody, úsporným řízením aut nebo změnou nákupních návyků s cílem snížit spotřebu. Zaměřuje se spíše na jednotlivé akce než na organizační postupy. Tyto úzké, malé akce na úrovni komunity mají okamžité lokální výhody. Jsou-li široce napodobeny, mají kumulativní, širší dopad.[1] Mikroudržitelnost lze definovat jako udržitelného rozvoje, která se zaměřuje na to, jakým způsobem se jednotlivci, organizace a podnikatelé rozhodnou, na jaké aktivity by se měly zapojit, jak a kde napnout své síly. Pojem Makruudržitelnost pak lze použít pro ty oblasti udržitelného rozvoje, která se zaměřují na to, jak by stát, region či celý svět měly změnit své chování pro zachování udržitelnosti; do této oblasti můžeme zařadit například Kjótskou dohodu.[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu či vlastní text z článku Micro-sustainability na anglické Wikipedii.Šablona:Překlad/kategorie

  1. How personal actions can kick-start a sustainability revolution. Grist. 2010-02-03. Dostupné online [cit. 2018-08-06]. (en-US) 
  2. Micro vs Macro Sustainability. Jesse Stallone. 2009-12-29. Dostupné online [cit. 2018-08-06]. (en-US)