Otevřít hlavní menu

Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 56 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
__NOTOC__
 
 
== Úvod ==
 
== Úvod ==
Program ICP Waters neboli Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer byl vytvořen v červenci roku 1985 jako jeden ze šesti mezinárodních programů (ICPs) úmluvy [[CLRTAP]] (Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států). Tato úmluva vznikla v rámci UNECE – Hospodářské komise OSN pro Evropu. Koordinačním centrem programu ICP Waters je norský Institute for Water Research (NIVA) v Oslu.
+
Program ICP Waters neboli Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer byl vytvořen v červenci roku 1985 jako jeden ze šesti mezinárodních programů (ICPs) úmluvy [[CLRTAP]] (Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států). Tato úmluva vznikla v rámci [[EHK OSN|UNECE – Hospodářské komise OSN pro Evropu]]. Koordinačním centrem programu ICP Waters je norský Institute for Water Research (NIVA) v Oslu.
  
ICP Waters monitoruje vlivy kyselých dešťů a znečištění ovzduší na vodu a vodní ekosystémy. Depozice oxidů síry a dusíku, která vyvrcholila v 80. letech 20. století, způsobila okyselení (acidifikaci) vodního prostředí, tedy snížení pH vody. Tyto chemické změny pak způsobily změny biologické – ve složení vodních společenstev, jejich diverzitě a potravních řetězcích. Monitorovány jsou jak chemické tak biologické parametry vodních toků a nádrží. Data pro centrální databázi v NIVA poskytuje 20 zemí (18 evropských, USA, Kanada) z více než 200 povodí.  
+
ICP Waters monitoruje vlivy [[wikipedia:cs:kyselý déšť|kyselých dešťů]] a [[Znečištění a ochrana ovzduší|znečištění ovzduší]] na vodu a vodní [[ekosystém|ekosystémy]]. [[atmosferická depozice|Depozice]] oxidů síry a dusíku, která vyvrcholila v 80. letech 20. století, způsobila okyselení ([[w:cs:acidifikace|acidifikaci]]) vodního prostředí, tedy snížení pH vody. Tyto chemické změny pak způsobily změny biologické – ve složení vodních společenstev, jejich [[Diverzita společenstev|diverzitě]] a [[wikipedia:cs:Potravní řetězec|potravních řetězcích]]. Monitorovány jsou jak chemické tak biologické parametry vodních toků a nádrží. Data pro centrální databázi v NIVA poskytuje 20 zemí (18 evropských, USA, Kanada) z více než 200 povodí. <ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref> <ref>[http://www.unece.org/env/lrtap/WorkingGroups/wge/waters.htm ICP Waters na webu UNECE]
 +
</ref>
  
 
== Měřené parametry ==
 
== Měřené parametry ==
Chemické parametry: vždy se měří pH, alkalinita, vodivost, koncentrace hlavních iontů (Na+, K+, Mg2+, Ca2+, NH4+, Cl-, SO42-, NO3-, Al3+), rozpuštěný organický uhlík. Na některých místech se navíc měří množství živin (dusík, fosfor), těžké kovy nebo perzistentní organické látky (POPs).
+
'''Chemické parametry:''' vždy se měří [[wikipedia:cs:kyselost|pH]], alkalinita, [[wikipedia:cs:elektrická vodivost|vodivost]], [[wikipedia:cs:Koncentrace (chemie)|koncentrace]] hlavních iontů (Na<sup>+</sup>, K<sup>+</sup>, Mg<sup>2+</sup>, Ca<sup>2+</sup>, NH<sub>4</sub><sup>+</sup>, Cl<sup>–</sup>, SO<sub>4</sub><sup>2–</sup>, NO<sub>3</sub><sup>–</sup>, Al<sub>3</sub><sup>+</sup>), rozpuštěný organický uhlík. Na některých místech se navíc měří množství živin (dusík, fosfor), těžké kovy nebo perzistentní organické látky (POPs).
  
Biologické parametry: zjišťuje se druhové složení a abundance rozsivek, bezobratlých dna (bentos) i otevřené vody (pelagiál), ryb. Různé druhy organismů mají specifické nároky na chemizmus vody a slouží tak jako indikátory acidifikace. Acidosenzitivní druhy při poklesu pH vody zmizí, zatímco acidotolerantní zůstanou. Rozsivky v sedimentu poskytují údaje o historii kvality vody v ekosystému.  
+
'''Biologické parametry:''' zjišťuje se druhové složení a abundance rozsivek, bezobratlých dna ([[wikipedia:cs:bentos|bentos]]) i otevřené vody ([[wikipedia:cs:pelagiál|pelagiál]]), ryb. Různé druhy organismů mají specifické nároky na chemizmus vody a slouží tak jako indikátory acidifikace. Acidosenzitivní druhy při poklesu pH vody zmizí, zatímco acidotolerantní zůstanou. [[wikipedia:cs:rozsivky|Rozsivky]] v sedimentu poskytují údaje o historii kvality vody v ekosystému.<ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref>
  
 
== Cíle programu ==
 
== Cíle programu ==
Cíle programu jsou: stanovit stupeň a plošný rozsah acidifikace povrchových vod, zjišťovat vztahy mezi chemizmem vody a biologickou odpovědí, popsat a vyhodnotit dlouhodobé trendy v chemizmu a biotě vod, stanovovat kritické zátěže. V posledních letech dochází v souvislosti se snížením množství acidifikujících emisí na řadě sledovaných lokalit k zotavování ekosystémů z acidifikace. Tyto změny se ICP Waters snaží popsat, stejně jako vliv klimatické změny a chování dusíku v ekosystémech na zotavování.
+
Cíle programu jsou:  
Program usiluje o rozvíjení mezinárodní sítě monitorovaných lokalit, sjednocení monitorovacích postupů, vyvíjí chemické a biologické metody pro účely monitorování, každoročně informuje o plnění cílů, řídí semináře zaměřené na problematiku acidifikace vod a spolupracuje v otázkách vod a dalšími programy ICP.
+
* stanovit stupeň a plošný rozsah acidifikace povrchových vod
 +
* zjišťovat vztahy mezi chemizmem vody a biologickou odpovědí
 +
* popsat a vyhodnotit dlouhodobé trendy v chemizmu a biotě vod  
 +
* stanovovat kritické zátěže
 +
* rozvíjet mezinárodní síť monitorovaných míst povrchových vod
 +
* podporovat sjednocení monitorovacích postupů
 +
* vyvíjet a doporučovat chemické a biologické metody pro účely monitorování
 +
* informovat o pokrocích v plnění cílů programu a krátkodobých úkolů podle ročního pracovního programu
 +
* řídit semináře týkající se problematiky vody
 +
* spolupracovat v otázkách vod a dalšími programy ICP.<ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref><ref>Kvaeven, B., Ulstein, M. J., Skjelkvale, B. L., Raddum, G. G., and Hovind, H. (2001) ICP Waters - An international programme for surface water monitoring. Water Air And Soil Pollution 130 :775-780. </ref>
 +
V posledních letech dochází v souvislosti se snížením množství acidifikujících emisí na řadě sledovaných lokalit k zotavování ekosystémů z acidifikace. Tyto změny se ICP Waters snaží popsat, stejně jako vliv klimatické změny a chování dusíku v ekosystémech. V tomto směru navazuje na ICP Waters program '''RECOVER 2010'''. Ten se soustřeďuje na citlivé vodní ekosystémy ve Velké Británii, Norsku, Švédsku, severní Itálii, Německu a České republice. Vyhodnocuje současný rozsah zotavení ekosystémů z acidifikace, identifikuje hlavní procesy vedoucí ke zotavení, modeluje další průběh zotavování např. pomocí modelu MAGIC. <ref>Ferrier, R. C., Jenkins, A., Wright, R. F., Schöpp, W. and Barth, H.(2001): Assessment of recovery of European surface waters from acidification 1970-2000: An introduction to the Special Issue. Hydrology and Earth System Sciences, Vol. 5 (3), 274–282. </ref>
 +
[[Soubor:LokalityEvropa.jpg|thumb|right| Sledované lokality v Evropě]]
 +
[[Soubor:LokalityAmerika.jpg|thumb|right| Sledované lokality v Severní Americe]]
  
 
== Monitorovací síť ==
 
== Monitorovací síť ==
ICP Waters zahrnuje přes 200 monitorovaných lokalit. Z nich jsou k dispozici série dat z časového období o délce 10 až 20 let. Z některých míst až 30 let.
+
ICP Waters zahrnuje přes 200 lokalit, které jsou monitorovány minimálně 4krát ročně. Z nich jsou k dispozici série dat z časového období o délce 10 až 20 let. Z některých míst až 30 let.
  
[[soubor:lokalityEvropa.jpg]] [[soubor:lokalityAmerika.jpg]]
+
== ICP Waters v České republice ==
 
+
Monitoring v ČR zastřešuje [http://www.geology.cz/ Česká geologická služba]. Dále se na něm podílejí [http://www.blatna.cuni.cz/ Hydrobiologická stanice UK Velký Pálenec], [http://www.hbu.cas.cz/?lang=cs Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČR] a [http://www.vuv.cz/ Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka].  
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]
+
V současnosti je v ČR sledováno '''9 lokalit''': 6 jezer na Šumavě (Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské, Laka, Žďárské), povodí Lysina ve Slavkovském lese, povodí Litavka v Brdech a povodí Uhlířská v Jizerských horách. Naměřená data jsou pravidelně odesílána do koordinačního centra v Oslu.
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.
 
 
 
A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)
 
  
 
== Témata ==
 
== Témata ==
 
+
* [[CLRTAP]]
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.
 
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)
 
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]
 
  
 
== Zdroje ==
 
== Zdroje ==
* Kvaeven, B., Ulstein, M. J., Skjelkvale, B. L., Raddum, G. G., and Hovind, H. (2001) ICP Waters - An international programme for surface water monitoring. Water Air And Soil Pollution 130 :775-780.
+
<references/>
* [http://www.icp-waters.no ICP Waters]
 
* [http://www.unece.org/env/lrtap/WorkingGroups/wge/waters.htm ICP Waters na webu UNECE]
 
 
 
 
 
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.
 
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.
 
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].
 
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:
 
  
 
=== Související stránky ===
 
=== Související stránky ===
 +
* [[Evropská hospodářská komise OSN]]
 
* [[Znečištění vody]]  
 
* [[Znečištění vody]]  
* [[Evropská hospodářská komise OSN]]
+
* [[Znečištění a ochrana ovzduší]]
* [[CLRTAP]]
 
 
 
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).
 
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].
 
  
 
=== Externí odkazy ===
 
=== Externí odkazy ===
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.
+
* Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států společně s osmi protokoly [http://www.unece.org/env/lrtap/welcome.html CLRTAP]
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].
+
* Další programy ICP
 
+
** [http://www.icp-forests.org ICP Forests]
=== Literatura ===
+
** [http://www.corr-institute.se/ICP-Materials ICP Materials]
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.
+
** [http://icpvegetation.ceh.ac.uk ICP Vegetation]
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]
+
** [http://www.environment.fi/default.asp?contentid=246674&lan=EN ICP Integrated Monitoring]
 +
** [http://www.icpmapping.org ICP Modelling and Mapping]
 +
* CLRTAP a zdraví [http://www.euro.who.int/air/activities/20030528_4 Task Force on Health]
 +
* [http://www.macaulay.ac.uk/recover/ Recover 2010]
 +
* [http://www.geology.cz/ Česká geologická služba]
  
[[Kategorie:Skupina A]]
+
[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]
 +
[[Kategorie:Vodní hospodářství]]
 +
[[Kategorie:Přírodní rizika]]
 +
[[Kategorie:Ochrana přírody a životního prostředí]]

Aktuální verze z 25. 2. 2019, 17:04

ÚvodEditovat

Program ICP Waters neboli Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer byl vytvořen v červenci roku 1985 jako jeden ze šesti mezinárodních programů (ICPs) úmluvy CLRTAP (Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států). Tato úmluva vznikla v rámci UNECE – Hospodářské komise OSN pro Evropu. Koordinačním centrem programu ICP Waters je norský Institute for Water Research (NIVA) v Oslu.

ICP Waters monitoruje vlivy kyselých dešťů a znečištění ovzduší na vodu a vodní ekosystémy. Depozice oxidů síry a dusíku, která vyvrcholila v 80. letech 20. století, způsobila okyselení (acidifikaci) vodního prostředí, tedy snížení pH vody. Tyto chemické změny pak způsobily změny biologické – ve složení vodních společenstev, jejich diverzitě a potravních řetězcích. Monitorovány jsou jak chemické tak biologické parametry vodních toků a nádrží. Data pro centrální databázi v NIVA poskytuje 20 zemí (18 evropských, USA, Kanada) z více než 200 povodí. [1] [2]

Měřené parametryEditovat

Chemické parametry: vždy se měří pH, alkalinita, vodivost, koncentrace hlavních iontů (Na+, K+, Mg2+, Ca2+, NH4+, Cl, SO42–, NO3, Al3+), rozpuštěný organický uhlík. Na některých místech se navíc měří množství živin (dusík, fosfor), těžké kovy nebo perzistentní organické látky (POPs).

Biologické parametry: zjišťuje se druhové složení a abundance rozsivek, bezobratlých dna (bentos) i otevřené vody (pelagiál), ryb. Různé druhy organismů mají specifické nároky na chemizmus vody a slouží tak jako indikátory acidifikace. Acidosenzitivní druhy při poklesu pH vody zmizí, zatímco acidotolerantní zůstanou. Rozsivky v sedimentu poskytují údaje o historii kvality vody v ekosystému.[1]

Cíle programuEditovat

Cíle programu jsou:

  • stanovit stupeň a plošný rozsah acidifikace povrchových vod
  • zjišťovat vztahy mezi chemizmem vody a biologickou odpovědí
  • popsat a vyhodnotit dlouhodobé trendy v chemizmu a biotě vod
  • stanovovat kritické zátěže
  • rozvíjet mezinárodní síť monitorovaných míst povrchových vod
  • podporovat sjednocení monitorovacích postupů
  • vyvíjet a doporučovat chemické a biologické metody pro účely monitorování
  • informovat o pokrocích v plnění cílů programu a krátkodobých úkolů podle ročního pracovního programu
  • řídit semináře týkající se problematiky vody
  • spolupracovat v otázkách vod a dalšími programy ICP.[1][3]

V posledních letech dochází v souvislosti se snížením množství acidifikujících emisí na řadě sledovaných lokalit k zotavování ekosystémů z acidifikace. Tyto změny se ICP Waters snaží popsat, stejně jako vliv klimatické změny a chování dusíku v ekosystémech. V tomto směru navazuje na ICP Waters program RECOVER 2010. Ten se soustřeďuje na citlivé vodní ekosystémy ve Velké Británii, Norsku, Švédsku, severní Itálii, Německu a České republice. Vyhodnocuje současný rozsah zotavení ekosystémů z acidifikace, identifikuje hlavní procesy vedoucí ke zotavení, modeluje další průběh zotavování např. pomocí modelu MAGIC. [4]

 
Sledované lokality v Evropě
 
Sledované lokality v Severní Americe

Monitorovací síťEditovat

ICP Waters zahrnuje přes 200 lokalit, které jsou monitorovány minimálně 4krát ročně. Z nich jsou k dispozici série dat z časového období o délce 10 až 20 let. Z některých míst až 30 let.

ICP Waters v České republiceEditovat

Monitoring v ČR zastřešuje Česká geologická služba. Dále se na něm podílejí Hydrobiologická stanice UK Velký Pálenec, Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČR a Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. V současnosti je v ČR sledováno 9 lokalit: 6 jezer na Šumavě (Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské, Laka, Žďárské), povodí Lysina ve Slavkovském lese, povodí Litavka v Brdech a povodí Uhlířská v Jizerských horách. Naměřená data jsou pravidelně odesílána do koordinačního centra v Oslu.

TémataEditovat

ZdrojeEditovat

  1. 1,0 1,1 1,2 ICP Waters
  2. ICP Waters na webu UNECE
  3. Kvaeven, B., Ulstein, M. J., Skjelkvale, B. L., Raddum, G. G., and Hovind, H. (2001) ICP Waters - An international programme for surface water monitoring. Water Air And Soil Pollution 130 :775-780.
  4. Ferrier, R. C., Jenkins, A., Wright, R. F., Schöpp, W. and Barth, H.(2001): Assessment of recovery of European surface waters from acidification 1970-2000: An introduction to the Special Issue. Hydrology and Earth System Sciences, Vol. 5 (3), 274–282.

OdkazyEditovat

Související stránkyEditovat

Externí odkazyEditovat