Metodika tvorby textů v otevřeném internetovém prostoru/Úvod: Porovnání verzí

Metodika tvorby textů v otevřeném internetovém prostoru/Úvod (editovat)

Verze z 16. 12. 2010, 16:01

Přidáno 165 bajtů , 16. 12. 2010

bez shrnutí editace

VizuálníWikitext

JaDlo

1 550

editací

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 ''„...v praktické rovině lze tyto současné změny charakterizovat jako posun celkového zaměření výukové situace od čistě aplikačního (přeber a aplikuj řešení), které vede k pouhým replikacím a vytváření strnulých mentálích struktur. Z teoretického i praktického hlediska je výhodnější, aby výuka byla strukturována spíše činnostně; aktivity se v takovém případě stávají modelem další práce. …“''<ref>Štech, S. Teoretické přístupy k vysokoškolské pedagogice. In: Vašutová, J. a kol.: Vybrané otázky vysokoškolské pedagogiky. Praha : ÚVRŠ, 1999, s. 157-166.</ref>
-Kompetence potřebné a pěstované ve vzdělávání pro udržitelný rozvoj (VUR)<ref> Dlouhá, J. Kompetence v environmentálním vzdělání. Envigogika, 4 (2009) 1 [online] [cit. 2009-06-16] Dostupné z www: < http://envigogika.cuni.cz/index.php/cs/texty/20091/300-kompetence-v-environmentalnim-vzdlani-></ref> mají do značné míry povahu akčních kompetencí, kromě ''systémového myšlení'', ''předjímání budoucnosti'', je v centru pozornosti rozvoj ''kritického myšlení'' a také schopnosti ''řešení problémů'' <ref> UNECE (2008) Discussion paper on competence in ESD in the education sector (ECE/CEP/AC.13/2008/7) [Online] [Cit-2009-03-03] Dostupné z www: <http://www.unece.org/env/documents/2008/ece/cep/ac.13/ece.cep.ac.13.2008.7.e.pdf></ref>. Tyto kompetence je těžké rozvíjet ve výkonnostně orientované výuce zaměřené na akumulaci znalostí, které jsou hodnoceny pouze na základě testů. V problémově orientovaných výukových situacích, jež jsou žídoucí z hladiska VUR, se uplatní spíše koncept [[Sociální učení|sociálního učení]] popsaný na jiných místech této metodiky i metodik souvisejících.<ref>Činčera, J., Jančaříková, K., Scholleová, H., Dlouhá, J. Metodika týmové spolupráce a tvorby týmů. COŽP UK, Praha 2010</ref>. Využití těchto koncepčních a metodických rámců v e-learningu pak vede logicky k používání takových nástrojů a prostředí, jako je Wiki, jež jsou nazývány též „sociálním webem“ (vlastnosti a funkce popsány opět na jiném [[../Co je e-learning?/Web 2.0 nástroje/|místě této metodiky]] i metodik navazujících<ref>Dlouhý, J. Wiki – metodika. COŽP UK, Praha 2010</ref>.
+Kompetence potřebné a pěstované ve vzdělávání pro udržitelný rozvoj (VUR)<ref> Dlouhá, J. Kompetence v environmentálním vzdělání. Envigogika, 4 (2009) 1 [online] [cit. 2009-06-16] Dostupné z www: < http://envigogika.cuni.cz/index.php/cs/texty/20091/300-kompetence-v-environmentalnim-vzdlani-></ref> mají do značné míry povahu akčních kompetencí, kromě ''systémového myšlení'', ''předjímání budoucnosti'', je v centru pozornosti rozvoj ''kritického myšlení'' a také schopnosti ''řešení problémů'' <ref> UNECE (2008) Discussion paper on competence in ESD in the education sector (ECE/CEP/AC.13/2008/7) [Online] [Cit-2009-03-03] Dostupné z www: <http://www.unece.org/env/documents/2008/ece/cep/ac.13/ece.cep.ac.13.2008.7.e.pdf></ref>. Tyto kompetence je těžké rozvíjet ve výkonnostně orientované výuce zaměřené na akumulaci znalostí, které jsou hodnoceny pouze na základě testů. V problémově orientovaných výukových situacích, jež jsou žídoucí z hladiska VUR, se uplatní spíše koncept [[Sociální učení|sociálního učení]] popsaný na jiných místech této metodiky i metodik souvisejících.<ref>Činčera, J., Jančaříková, K., Scholleová, H., Dlouhá, J. Metodika týmové spolupráce a tvorby týmů. COŽP UK, Praha 2010</ref>. Využití těchto koncepčních a metodických rámců v e-learningu pak vede logicky k používání takových nástrojů a prostředí, jako je Wiki, jež jsou nazývány též „sociálním webem“ (vlastnosti a funkce popsány opět na jiném [[../Co je e-learning?/Web 2.0 nástroje/|místě této metodiky]] i metodik navazujících<ref>Dlouhý, J. Wiki – metodika. COŽP UK, Praha 2010</ref>).
-Tato konkrétní metodika staví na konceptu rozvoje „akademické gramotnosti”, který se v praxi používá v takovém procesu učení, ve kterém je student přímo zapojen do čtení a psaní ve svém oboru, a je tak vlastně už přímo členem akademické komunity, která tento typ odborného dialogu pěstuje. Rozvíjí své dovednosti současně s procesem psaní a prostřednictvím tohoto procesu se také učí, tedy shromažďuje znalosti o své oblasti studia relativně samostatně <ref>Lea, M. R., & Street, B. V. (1998). Student writing in higher education: An academic literacies approach. Studies in higher education, 23(2), 157–172. </ref> Metoda výuky / učení, je tak úzce spojena s rolí prostředí, ve kterém se student učí.
+Tato konkrétní metodika staví na konceptu rozvíjení „akademické gramotnosti”, který se v praxi používá tak, že student je přímo zapojen do procesu (čtení a) psaní ve svém oboru, a je tak vlastně už přímo členem akademické komunity, která tento typ odborného dialogu pěstuje. Rozvíjí své dovednosti současně s procesem psaní a prostřednictvím tohoto procesu se také učí, tedy shromažďuje znalosti o své oblasti studia relativně samostatně <ref>Lea, M. R., & Street, B. V. (1998). Student writing in higher education: An academic literacies approach. Studies in higher education, 23(2), 157–172. </ref> Metoda výuky/učení, je tak úzce spojena s rolí prostředí, ve kterém se student učí - sociálního prostředí akademické komunity, tzv. „komunity praxe“<ref>Wenger, E. (2000). Communities of practice and social learning systems. Organization, 7(2), 225.</ref>.
 Metodicky popsaná výuka vedená v prostoru otevřeném pro tvůrčí práci studentů v rámci e-learningových kurzů se řídí zásadami sociálního učení a využívá vlastností wiki prostředí. Tyto technické vlastnosti (založené v našem případě především na využití Web 2.0 technologií) jsou spojeny s konkrétními požadavky na vedení interdisciplinárního dialogu ve vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Software Mediawiki použitý v průběhu celého procesu psaní i pro diskuse a vzájemné hodnocení studentských prací byl lektory zvolen ke stimulaci metakognitivních dovedností (obsahoval manuály a návody ke psaní), organizaci procesu psaní (psaní wiki příspěveků bylo popsáno jako žánr a ukázáno v jednotlivých, přesně definovaných krocích, ve kterých se má odehrávat); současně toto prostředí nabídlo model akademického prostředí včetně procesu peer review (k „přijetí“ jednotlivých příspěvků je zapotřebí jejich odborné posouzení, které se v kurzech odehrávalo v rámci procesu [[Nápověda:Peer review|peer review]], v realitě pak probíhá v rámci [[Nápověda:Ověřování stránek|ověřování kvality stránek]]. Při využití v praxi navíc toto prostředí poskytlo bohatý materiál pro výzkum procesu psaní, neboť uchovávalo záznamy nejen o výsledcích práce studentů, ale i o vývoji této práce (v historii stránek), o diskusích k obsahu (v diskusní části stránek), a tyto záznamy „zveřejňovalo“ ve formě využitelné dalšími generacemi studentů.