Metoda podmíněného hodnocení: Porovnání verzí

bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
{{Studenti VŠE}}
== Definice  ==
== Definice  ==
'''Metoda podmíněného hodnocení''' (''CVM = contingent valuation method'') je jednou z [[Metody mimotržního hodnocení a oceňování přírodních statků|metod mimotržního hodnocení a oceňování přírodních statků]], která pomocí dotazníkového šetření zjišťuje u respondentů hypotetickou ochotu platit (''WTP = willingness to pay'') za nějaký [[Environmentální statek|environmentální statek]], popř. hypotetickou ochotu přijímat kompenzaci (''WTA = willingness to accept'') za jeho poškození. <ref name="Úvod do ekonomiky">ŠAUER, Petr a kol.: Úvod do ekonomiky životního prostředí, 1. vydání, Praha, VŠE 1997</ref>  
'''Metoda podmíněného hodnocení''' (''CVM = contingent valuation method'') je jednou z [[Metody mimotržního hodnocení a oceňování přírodních statků|metod mimotržního hodnocení a oceňování přírodních statků]], která pomocí dotazníkového šetření zjišťuje u respondentů hypotetickou ochotu platit (''WTP = willingness to pay'') za nějaký [[Environmentální statek|environmentální statek]], popř. hypotetickou ochotu přijímat kompenzaci (''WTA = willingness to accept'') za jeho poškození. <ref name="Úvod do ekonomiky">ŠAUER, Petr a kol.: Úvod do ekonomiky životního prostředí, 1. vydání, Praha, VŠE 1997</ref>  


Řádek 6: Řádek 6:


== Použití  ==
== Použití  ==
Metoda podmíněného hodnocení je hojně využívána pro vyjádření ekologických přínosů nějaké aktivity na ochranu životního prostředí a její výsledky jsou často vstupem pro [[Cost Benefit Analýza v životním prostředí|analýzu nákladů a přínosů]] (''CBA = cost-benefit analysis'') [[Veřejné projekty na ochranu životního prostředí|veřejných projektů na ochranu životního prostředí.]] Tato metoda rovněž slouží pro vyjádření [[Ekonomické škody ze znehodnocování životního prostředí|ekonomické škody ze znehodnocování životního prostředí]] v peněžních jednotkách a v neposlední řadě také pro oceňování přírodních statků.&nbsp;<ref name="Kapitoly z environmentální">ŠAUER, Petr: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha, Centrum pro otázky životního prostředí UK 2007</ref>  
Metoda podmíněného hodnocení je hojně využívána pro vyjádření ekologických přínosů nějaké aktivity na ochranu životního prostředí a její výsledky jsou často vstupem pro [[Cost Benefit Analýza v životním prostředí|analýzu nákladů a přínosů]] (''CBA = cost-benefit analysis'') [[Veřejné projekty na ochranu životního prostředí|veřejných projektů na ochranu životního prostředí.]] Tato metoda rovněž slouží pro vyjádření [[Ekonomické škody ze znehodnocování životního prostředí|ekonomické škody ze znehodnocování životního prostředí]] v peněžních jednotkách a v neposlední řadě také pro oceňování přírodních statků.&nbsp;<ref name="Kapitoly z environmentální">ŠAUER, Petr: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha, Centrum pro otázky životního prostředí UK 2007</ref>  


== Postup  ==
== Postup  ==
Při praktické aplikaci metody podmíněného hodnocení je nutné nejprve vytvořit dotazník, poté realizovat dotazníkové šetření a nakonec interpretovat výsledky. Používaný dotazník má obvykle tři základní části:  
Při praktické aplikaci metody podmíněného hodnocení je nutné nejprve vytvořit dotazník, poté realizovat dotazníkové šetření a nakonec interpretovat výsledky. Používaný dotazník má obvykle tři základní části:  


Řádek 20: Řádek 18:


== Aplikace metody  ==
== Aplikace metody  ==
První praktická aplikace metody podmíněného hodnocení byla uskutečněna R. K. Davisem roku 1963 v USA, který se pomocí ní snažil nalézt hodnotu, kterou přisuzují lidé rekreaci v lesích v Maine. <ref name="The Value">DAVIS, Robert Kenneth: The Value of Outdoor Recreation: An Economic Study of the Maine Woods, Harvard University 1963</ref> Dále byla aplikována např. A. Randallem a kol., jenž zjišťoval ochotu lidí platit za zlepšení vyhlídky do krajiny. <ref name="Bidding">RANDALL, A. et al.: Bidding Games for Valuation of Aesthetic Environmental Improvements, Journal of Environmental Economics and Management, 1: pp. 132-149, 1974 IN Department of Environment &amp;amp; Climate Change NSW, URL: http://npws.nsw.gov.au/envalueapp/studydetail.asp?id_study=90</ref>  
První praktická aplikace metody podmíněného hodnocení byla uskutečněna R. K. Davisem roku 1963 v USA, který se pomocí ní snažil nalézt hodnotu, kterou přisuzují lidé rekreaci v lesích v Maine. <ref name="The Value">DAVIS, Robert Kenneth: The Value of Outdoor Recreation: An Economic Study of the Maine Woods, Harvard University 1963</ref> Dále byla aplikována např. A. Randallem a kol., jenž zjišťoval ochotu lidí platit za zlepšení vyhlídky do krajiny. <ref name="Bidding">RANDALL, A. et al.: Bidding Games for Valuation of Aesthetic Environmental Improvements, Journal of Environmental Economics and Management, 1: pp. 132-149, 1974 IN Department of Environment &amp;amp; Climate Change NSW, URL: http://npws.nsw.gov.au/envalueapp/studydetail.asp?id_study=90</ref>  


Řádek 30: Řádek 27:


== Problémy metody  ==
== Problémy metody  ==
Metoda podmíněného hodnocení je velmi diskutovanou metodou. Někteří odborníci ji zcela odmítají, a to především díky její hypotetičnosti. Největším problémem této metody je, že při její praktické aplikaci může dojít k různým druhům zkreslení, které mohou vést ke značnému odchýlení od skutečného ocenění. Nejčastěji jsou uváděna následující zkreslení:  
Metoda podmíněného hodnocení je velmi diskutovanou metodou. Někteří odborníci ji zcela odmítají, a to především díky její hypotetičnosti. Největším problémem této metody je, že při její praktické aplikaci může dojít k různým druhům zkreslení, které mohou vést ke značnému odchýlení od skutečného ocenění. Nejčastěji jsou uváděna následující zkreslení:  


Řádek 43: Řádek 39:


== Zdroje  ==
== Zdroje  ==
<references />
<references />


== Externí odkazy  ==
== Externí odkazy  ==
http://en.wikipedia.org/wiki/Contingent_valuation
http://en.wikipedia.org/wiki/Contingent_valuation
2 625

editací