7 213
editací
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
'''Metoda cestovních nákladů''' ('''travel cost method''', '''TCM''') vychází z rozšířené teorie spotřebitelské poptávky a je založena na kvantifikaci ekologických užitků veřejných statků či škod spojených se ztrátou těchto užitků, které jsou odvozeny od cestovních nákladů. <ref name="Tošovská,E."> TOŠOVSKÁ, E. Přístup členských zemí EU k pojetí a rozsahu škod na životním prostředí a jejich kvantifikaci, Praha: FAST-PRINT, 1998. 65 s. ISBN 80-7184-799-2. </ref>. | '''Metoda cestovních nákladů''' ('''travel cost method''', '''TCM''') vychází z rozšířené teorie spotřebitelské poptávky a je založena na kvantifikaci ekologických užitků veřejných statků či škod spojených se ztrátou těchto užitků, které jsou odvozeny od cestovních nákladů. <ref name="Tošovská,E."> TOŠOVSKÁ, E. Přístup členských zemí EU k pojetí a rozsahu škod na životním prostředí a jejich kvantifikaci, Praha: FAST-PRINT, 1998. 65 s. ISBN 80-7184-799-2. </ref>. | ||
Tato metoda patří do kategorie [[metod odhalených preferencí]], přesněji do kategorie [[metod produkce domácností]]. Za základní princip této metody lze považovat fakt, že v situaci, kdy spotřebitel chce užívat rekreačních služeb určité lokality, musí danou lokalitu navštívit, a proto lze vynaložené cestovní náklady na tuto návštěvu uvažovat jako zástupnou cenu této návštěvy.<ref name="Dvořák,A.">DVOŘÁK, A. Kapitoly z | Tato metoda patří do kategorie [[metoda odhalených preferencí|metod odhalených preferencí]], přesněji do kategorie [[metoda produkce domácností|metod produkce domácností]]. Za základní princip této metody lze považovat fakt, že v situaci, kdy spotřebitel chce užívat rekreačních služeb určité lokality, musí danou lokalitu navštívit, a proto lze vynaložené cestovní náklady na tuto návštěvu uvažovat jako zástupnou cenu této návštěvy.<ref name="Dvořák,A.">DVOŘÁK, A. Kapitoly z ekonomie přírodních zdrojů a oceňování životního prostředí. Praha : Oeconomica, 2007. 195 s. ISBN: 978-80-245-1253-2.</ref> | ||
Tato metoda je využívána pro stanovení rekreační hodnoty přírodních lokalit a ekosystémů jako např. národních parků, chráněných krajinných oblastí, velkých vodních ploch a dalších přírodně atraktivních míst. Do modelu ocenění jsou zahrnuty především charakteristiky, které vypovídají o časové a finanční náročnosti návštěv daných lokalit. Čas a peníze, které jsou návštěvníci ochotni vynaložit za návštěvu dané lokality, jsou uvažovány jako odhad ochoty platit za přírodní statek. Tyto rekreační lokality mají většinou velmi nízké či nulové vstupní poplatky a proto není možné určit poptávku tradičním způsobem. Poptávku po rekreačních lokalitách lze odvodit z reakcí lidí v závislosti na změně cestovních nákladů. <ref name="Dvořák,A. Nouza,R."/> | Tato metoda je využívána pro stanovení rekreační hodnoty přírodních lokalit a ekosystémů jako např. národních parků, chráněných krajinných oblastí, velkých vodních ploch a dalších přírodně atraktivních míst. Do modelu ocenění jsou zahrnuty především charakteristiky, které vypovídají o časové a finanční náročnosti návštěv daných lokalit. Čas a peníze, které jsou návštěvníci ochotni vynaložit za návštěvu dané lokality, jsou uvažovány jako odhad ochoty platit za přírodní statek. Tyto rekreační lokality mají většinou velmi nízké či nulové vstupní poplatky a proto není možné určit poptávku tradičním způsobem. Poptávku po rekreačních lokalitách lze odvodit z reakcí lidí v závislosti na změně cestovních nákladů. <ref name="Dvořák,A. Nouza,R."/> | ||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
=== Celkové náklady návštěvníků spojené s rekreací zahrnují: === | === Celkové náklady návštěvníků spojené s rekreací zahrnují: === | ||
#rekreační poplatky v dané lokalitě | #rekreační poplatky v dané lokalitě | ||
#náklady na dopravu, které se odvíjí od druhu dopravního prostředku a dopravní vzdálenosti od místa bydliště | #náklady na dopravu, které se odvíjí od druhu dopravního prostředku a dopravní vzdálenosti od místa bydliště | ||
#čas strávený dopravou | #čas strávený dopravou | ||
#délku a četnost návštěv <ref name="Dvořák,A. Nouza,R.">DVOŘÁK A., NOUZA, R. Ekonomika přírodních zdrojů a surovinová politika. V Praze : Vysoká škola ekonomická : Oeconomica, 2002. 164 s. ISBN: 80-245-0407-3.</ref> | #délku a četnost návštěv <ref name="Dvořák,A. Nouza,R.">DVOŘÁK A., NOUZA, R. Ekonomika přírodních zdrojů a surovinová politika. V Praze : Vysoká škola ekonomická : Oeconomica, 2002. 164 s. ISBN: 80-245-0407-3.</ref> | ||
== Vznik a vývoj metody cestovních nákladů== | == Vznik a vývoj metody cestovních nákladů== | ||
V roce 1947 U.S. National Park Service kontaktovali řadu významných ekonomů s otázkou, jakým způsobem stanovit hodnotu národních parků. Chtěli zodpovědět otázku, jak využít ekonomické principy k vysvětlení ekonomických hodnot národních parků s cílem ukázat, že národní parky přináší návštěvníkům užitky převyšující náklady hrazené daňovými poplatníky. Jako jediný návrh založený na solidních ekonomických principech byl návrh Harolda Hotellinga, který lze považovat za základ této metody. Harold Hotelling navrhl, aby byly změřeny rozdílné míry návštěvnosti národních parků podle cestovní vzdáleností, které musí být návštěvníky překonány za účelem návštěvy parku. Na základě empirického vztahu mezi rostoucí cestovní vzdáleností a klesající mírou návštěvnosti lze odhadnout skutečný poptávkový vztah. Na základě empiricky odhadnuté poptávky lze vypočítat celkový užitek parku pro jeho návštěvníky, ten se rovná vstupním poplatkům a [[spotřebitelskému přebytku]].<ref name="Beal,D. Ward,F.A.">BEAL, D., WARD, F. A. Valuing Nature with Travel Cost Models: A Manual. Cheltenham, England, 2000. 258 pgs. [online]. [cit. 2010-04-25]. URL: <http://www.questia.com/library/book/valuing-nature-with-travel-cost-models-a-manual-by-diana-beal-frank-a-ward.jsp></ref> | V roce 1947 U.S. National Park Service kontaktovali řadu významných ekonomů s otázkou, jakým způsobem stanovit hodnotu národních parků. Chtěli zodpovědět otázku, jak využít ekonomické principy k vysvětlení ekonomických hodnot národních parků s cílem ukázat, že národní parky přináší návštěvníkům užitky převyšující náklady hrazené daňovými poplatníky. Jako jediný návrh založený na solidních ekonomických principech byl návrh Harolda Hotellinga, který lze považovat za základ této metody. Harold Hotelling navrhl, aby byly změřeny rozdílné míry návštěvnosti národních parků podle cestovní vzdáleností, které musí být návštěvníky překonány za účelem návštěvy parku. Na základě empirického vztahu mezi rostoucí cestovní vzdáleností a klesající mírou návštěvnosti lze odhadnout skutečný poptávkový vztah. Na základě empiricky odhadnuté poptávky lze vypočítat celkový užitek parku pro jeho návštěvníky, ten se rovná vstupním poplatkům a [[spotřebitelskému přebytku]].<ref name="Beal,D. Ward,F.A.">BEAL, D., WARD, F. A. Valuing Nature with Travel Cost Models: A Manual. Cheltenham, England, 2000. 258 pgs. [online]. [cit. 2010-04-25]. URL: <http://www.questia.com/library/book/valuing-nature-with-travel-cost-models-a-manual-by-diana-beal-frank-a-ward.jsp></ref> | ||
| Řádek 25: | Řádek 22: | ||
== Modely cestovních nákladů == | == Modely cestovních nákladů == | ||
#Zonální model cestovních nákladů (zonal travel cost model, ZTCM) | #Zonální model cestovních nákladů (zonal travel cost model, ZTCM) | ||
#Individuální model cestovních nákladů (individual travel cost model, ITCM) | #Individuální model cestovních nákladů (individual travel cost model, ITCM) | ||
===Zonální model cestovních nákladů=== | ===Zonální model cestovních nákladů=== | ||
Tento model vychází z již uvedeného původního návrhu Harolda Hotellinga, avšak aplikování na reálná data proběhlo až koncem 50. let 20. století, např. studií Mariona Clawsona z roku 1959. Tento model využívá některé myšlenky převzaté z [[gravitační modely|gravitačních modelů]] ekonomie regionů. Za jednotku pozorování je v tomto případě považována agregátní populace, která žije v dané zóně. Výhodou tohoto modelu je jeho nízká náročnost na vstupní data a naopak nevýhodou je to, že všem obyvatelům určité zóny jsou přiřazeny stejné charakteristiky a nemá příliš pevné vazby na mikroekonomickou teorii. <ref name="Dvořák,A."/> | |||
Tento model vychází z již uvedeného původního návrhu Harolda Hotellinga, avšak aplikování na reálná data proběhlo až koncem 50. let 20. století, např. studií Mariona Clawsona z roku 1959. Tento model využívá některé myšlenky převzaté z [[gravitačních modelů ekonomie regionů | |||
ZTCM byla využívána k odhadu poptávky a spotřebitelského přebytku z ochrany přírody v určitých lokalitách od 60. let. Mezi novější příklady lze zařadit Farbera (1988), který šetřil rekreaci v Lousianských mokřadech, Willise (1990) a Hanleyho (1989), oba odhadovali spotřebitelský přebytek z rekreace v lese. <ref name="Garrod,G, Willis, K.G."/> | ZTCM byla využívána k odhadu poptávky a spotřebitelského přebytku z ochrany přírody v určitých lokalitách od 60. let. Mezi novější příklady lze zařadit Farbera (1988), který šetřil rekreaci v Lousianských mokřadech, Willise (1990) a Hanleyho (1989), oba odhadovali spotřebitelský přebytek z rekreace v lese. <ref name="Garrod,G, Willis, K.G."/> | ||