MAS Rychnovsko (Sdružení SPLAV, z.s.): Porovnání verzí

'''Právní forma''': zapsaný spolek (Sdružení SPLAV, z.s.)

Podle evropských kritérií (definice Eurostatu i OECD) se za venkovskou oblast považuje území, v němž hustota zalidnění nepřesáhne hodnotu 150 obyv./km². Z hlediska tohoto ukazatele se tak MAS Sdružení SPLAV jeví jako '''jednoznačně venkovské území'''. Na úrovni obcí pak hodnotu 150 obyvatel na km² překračuje pouze pět obcí (města Rychnov n/K, Vamberk a Solnice a další dvě obce Kvasiny a Doudleby n/O).  

Na území MAS Splav se stýkají přírodní území zvláště chráněná s místy intenzívní průmyslové výroby a dopravy a je potřeba dbát na to, aby potřeby obou jednotlivých typů území nebrzdily zásadně rozvoj druhého typu.

HORSKÉ ČÁSTI území MAS postihly v minulých obdobích všechny problémy pohraničních území. Výrazný odliv původního obyvatelstva během a po 2. světové válce, přistěhování nových osadníků bez vazeb a pocitu zodpovědnosti k území, likvidace tradičních zaměstnavatelů, to vše přivedlo tuto část okresu Rychnov nad Kněžnou mezi hospodářsky slabé oblasti s velkým procentem nezaměstnanosti a nízkou hustotou stálých obyvatel. Zemědělská výroba je extenzívní, zaměřená na údržbu krajiny formou pastvy masných plemen skotu, ovcí a koz a na pěstování energetických plodin. Málo je rozšířená agroturistika a další nezemědělské aktivity zemědělských subjektů. V posledním období se situace stabilizovala a začíná se pomalu zlepšovat. Města, obce i podnikatelé si uvědomují svůj rozvojový potenciál a začínají jej využívat ve prospěch zlepšení života místních obyvatel. Potenciálem vhodným k využití je v této oblasti pěkné a zdravé prostředí pro rozvoj turistiky a podnikatelských aktivit ve službách.

Členové Spolku – partneři MAS jsou podle svého zaměření a zájmů rozděleni do 4 zájmových skupin. Jsou to skupiny:  

I přes dlouhodobě vysokou míru zaměstnanosti přetrvávají na území MAS některé sociální problémy, např. nezaměstnanost znevýhodněných skupin občanů, 1-2 sociálně vyloučené lokality, nedostatek některých sociálních zařízení a služeb. O nápravu těchto nedostatků mají zájem jak obce, tak i neziskové organizace. Komunitní centra jsou v území novým fenoménem a obce a neziskové organizace se připravují na jejich vyzkoušení. Další plánované projekty se týkají ambulantních a terénních služeb a podpory samostatného bydlení.  

Základním stabilizačním prvkem každé obce obvykle bývá existence školy. V 10 obcích území je úplná ZŠ (1. – 9. ročník), v dalších 11 obcích pak je jen škola s jedním stupněm (nejčastěji 1. – 5. třída). Zbylých 10 převážně malých obcí nemá na svém území školu a děti musí dojíždět. Největší obcí bez školy je Liberk. Na území MAS se nachází 26 mateřských škol ve 21 obcích (Rychnov n/K má 6 MŠ). Pokud se týká vyšších stupňů škol, v regionu jsou tři střední školy a jedna vyšší odborná škola (vše v Rychnově n/K); vysoká škola se zde nenachází. Celoživotní vzdělávání nabízí vyšší odborná škola v Rychnově n/K, další možnosti jsou pak mimo MAS. Pracoviště se zaměřením na vědu a výzkum se v území nenachází.

MAS se zaměřuje na podporu drobnějších stavebních úprav stávajících zařízení péče o děti do 3 let, dětských skupin a mateřských škol, základních škol, škol a školských zařízení pro střední a vyšší odborné vzdělávání a infrastruktury pro zájmové a neformální vzdělávání mládeže v klíčových kompetencích, infrastruktury pro celoživotní vzdělávání v klíčových kompetencích vedoucí k bezbariérovosti prostor, úpravy prostor a nákup vybavení nezbytného k zajištění výuky klíčových kompetencí v souladu s místním trhem práce.  

Toto téma je na území MAS nové a MAS prozatím eviduje zájem o 2 spíše drobnější projekty dětských skupin pro děti předškolního věku. Toto zařízení zatím v regionu chybí. Záměrem MAS je také podpořit či připravit projekt dětského klubu pro děti do 10 let.  

Síť zdravotnických zařízení v regionu poskytuje odpovídající péči; zdravotnická zařízení jsou ve 12 obcích MAS. Mají ho všechny obce s více než 800 obyvateli s výjimkou Javornice. Komplexní péči v regionu zajišťuje Oblastní nemocnice v Rychnově n/K. Nicméně v relativním srovnání počtu lékařů (2,9 v přepočtu na 1000 obyvatel) je okres Rychnov nad Kněžnou (za který jsou k dispozici data) podprůměrně vybaven.

Z hlediska kulturních památek je v regionu množství historicky významných staveb (Kvasiny, Lično, Orlické Záhoří, Pěčín, Potštejn, Rokytnice v O. h., Rybná n/Z, Říčky v O. h., Slatina n/Z) i architektonicky cenných staveb (Černíkovice, Lukavice, Potštejn, Rokytnice v O. h., Rychnov n/K, Skuhrov n/B, Solnice, Záměl). Městská památková zóna je vyhlášena v Rychnově nad Kněžnou a Rokytnici v Orlických horách.  

Podrobně viz Projekt Stars of the region

Z analýzy vyplývá, že území MAS je značně atraktivní pro cestovní ruch. Nejatraktivnější z hlediska cestovního ruchu je horská část MAS, nicméně i v podhorské části se nacházejí turisticky zajímavé lokality. Rozvinuta především zimní turistika, pro letní chybí infrastruktura (ale budovat zážitková centra není zájem ze strany MAS).

Podrobně viz Projekt Sauny a pece

Územím neprochází žádná důležitá dopravní komunikace. Přitom je zatíženost komunikací stoupá, leckde se pohybuje na hranici únosnosti. V horské části je největším problémem špatný stav komunikací nižších tříd.

Je nutné modernizovat současnou energetickou a distribuční sít. Spotřeba energií navíc každoročně stoupá. V poslední době se množí výstavba alternativních zdrojů elektrické energie, ne však vždy příznivých k životnímu prostředí.

V podhůří převažuje intenzivní zemědělská výroba, která je zaměřena především na chov dojnic a rostlinnou výrobu. Méně příznivější podmínky pro rostlinnou výrobu jsou v horské části MAS, která leží z klimatologického hlediska v chladné oblasti. Zde je zemědělská výroba extenzívní, zaměřená na údržbu krajiny formou pastvy masných plemen skotu, ovcí a koz a na pěstování energetických plodin. Málo je rozšířená agroturistika a další nezemědělské aktivity zemědělských subjektů včetně přímého prodeje výpěstků a výrobků.

Přetrvává dědictví socialistické éry, kdy v krajině vyrostla gigantická betonová sila, velkokapacitní kravíny, sklady a další objekty zemědělské velkovýroby dnes zchátralé a hyzdící venkovskou krajinu. V rámci zvyšování zemědělské produkce se do půdy dodávalo neúměrné množství umělých hnojiv. Provádělo se plošné odvodnění pozemků a likvidace volně rostoucí zeleně v rámci náhradních rekultivací. Tento způsob hospodaření negativně ovlivnil vývoj krajiny a narušil přírodní podmínky pro přirozený vývoj živočichů i rostlin.

Z nezemědělské půdy tvoří velkou část lesy (více než 38 % rozlohy), což je dáno horským charakterem části řešeného území. Převažují smrkové monokultury a část lesních porostů je výrazně ovlivněna průmyslovými exhalacemi. Lesy v území mají velký potenciál pro udržitelný rozvoj MAS. Mají výraznou rekreační funkci, zároveň však přispívají k příznivému přírodnímu prostředí v území. Část z lesů je možné využít jako suroviny pro těžbu.

CHKO je od r. 1999 rozděleno do 4 zón podle stupně ochrany přírody a krajiny. 1. zóna je nejpřísnější (umožňuje nejméně zásahů do krajiny), na jejím území jsou plochy z hlediska ochrany přírody nejcennější a tvoří jen 7 % plochy CHKO. Mnohem rozsáhlejší jsou pak 2. a 3. zóna, plošně nejmenší je 4. zóna, která zahrnuje především zastavěné plochy v CHKO. Schválená zonace odpovídá až na několik málo případů stavu poznání přírody a krajiny a plní dostatečně funkci diferenciace území pro uplatňování ochranných podmínek.

Životní prostředí v MAS je negativně ovlivňováno regionálními zdroji, zejména z průmyslové výroby. Emise tepelných elektráren a dalších zdrojů částečně ničí zdejší přírodní bohatství. Přesto ale dlouhodobě platí, že území patří v rámci České republiky mezi oblasti s nejnižšími hodnotami z hlediska znečištění ovzduší. Po roce 1990 došlo k poklesu koncentrací emisí ze stacionárních zdrojů, více se vyskytují pouze emise NOx zásluhou zvýšené automobilové dopravy, i tak jsou však podprůměrné.

Velkým zásahem do života obyvatel horských oblastí jsou opakující se jarní povodně postihující zejména části obcí Záměl, Potštejn a Doudleby nad Orlicí. Při likvidaci následků povodní osvědčili občané mnohokrát solidaritu a spolupráci; toto společně prožívané nebezpečí přispívá k soudržnosti obyvatel obcí.

Srážkově je území spíše nadprůměrné. Nejvyšší měsíční úhrny srážek se objevují v červenci a srpnu. Průměrný roční úhrn se pohybuje v nižších oblastech kolem 700 - 800 mm, ve vyšších polohách Orlických hor se pohybuje okolo 1 300 mm. Výrazně tak narůstá s nadmořskou výškou. Počet srážkových dní je největší v zimě, nejmenší v březnu a dubnu, a pak v září a v říjnu. Rovněž sněžení značně ovlivňuje nadmořská výška, maximální výše sněhové pokrývky dosahuje v podhůří 30-40 cm, na hřebech kolem 100 cm.

Podrobněji viz Projekt River of Life

'''Starostové''' – 10 členů MAS jsou starostové, z nich 8 je aktivních. Nečlenové – do 10 starostů, Rychnov též není členem.

'''Zahraniční spolupráce''': v rámci MAS asi vůbec nejvyšší – snaha přivést do MAS nové impulsy, ne vždy se daří.

Život v obcích MAS je poměrně bohatý, což dokládá i počet nejrůznějších spolků a sdružení na území MAS. To vede k spokojenosti občanů a jejich stabilizaci v obcích. Negativem je obvykle nedostatek vhodných a zdarma přístupných prostor i prostranství, které by mohly být spolky využívány.

Život v MAS výrazně ovlivňuje dominantní závod Škoda Auto, která zaměstnává více než 4 tis. obyvatel (nejen z území MAS). Některé další podniky naopak svoji činnost ukončují. Významnou roli však hrají i některé regionální značky produktů z území.

Souhrnným problémem v této oblasti je zmenšování rozmanitosti podnikatelských aktivit vyplývající z nízké míry vzdělanosti obyvatel a také malého počtu samostatně podnikajících osob. To vede k závislosti na velkých zaměstnavatelích, kteří sice v regionu jsou, ale jejich setrvání je nejisté. Navíc většina větších podniků v území je zaměřena na strojírenství, které svým charakterem neumožňuje zaměstnávání méně výkonných občanů, takže přes vysokou zaměstnanost přetrvávají v regionu skupiny lidí, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní.

Zjištěné problémy jsou ovlivněny obecným vývojem společnosti, ale také nízkou aktivitou obyvatel regionu. Ústředním problémem je '''malá vůle ke změnám.'''

Projekt ''Posílení podnikání na venkově a zlepšení přístupu k životnímu prostředí'' podnítí venkovské podnikání se souhlasem přírody. V rámci projektu vzniknou tzv. inkubátory, díky kterým budou mít začínající podnikatelé zlepšené startovací podmínky.

Podrobněji viz Projekt Kreativní odpady

{| class="wikitable"

|'''Nevyužité  příležitosti (brownfields)'''

|}

Venkov nabízí možnosti, jak aktivně bojovat s klimatickou změnou, využívat přírodní podmínky k nápravným opatřením. '''MAS plánuje nápravná opatření,''' a to při řešení krizových situací.

'''Kromě toho MAS plánuje předcházet problémům''', a to v rámci Územního rozvoje, kde se podporuje komplexní přístup k řešení území - jeho potřeb z hlediska veřejných zájmů, vývoje hospodářství, změn klimatu, povodňového nebezpečí a měnících se požadavků na veřejnou infrastrukturu.

MAS Sdružení SPLAV (2016) Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území mas sdružení splav. Období: 2014 – 2022. Online <nowiki>https://www.sdruzenisplav.cz/34</nowiki>