Lyžování a ochrana přírody: Porovnání verzí

+ typo a obrázky
(+ref)
(+ typo a obrázky)
Řádek 1: Řádek 1:
Lyžování je nejoblíbenější zimní aktivitou v horském prostředí. Počátky novodobého lyžování sahají na počátek 19. století, kde se o rozvoj zasloužil Josef Rossler-Ořovský. Lyžování je sportem prováděným v přírodním prostředí a velmi ho ovlivňuje. Při rozvoji tohoto sportu se začali stavět lyžařské areály, příjezdové komunikace do lyžařských areálů, lanovky, vleky a budovy pro stravování a ubytování. Pro provoz se budují vodní nádrže, upravují se tratě pomocí roleb a využívá se umělého zasněžování.<ref>{{Citace elektronického periodika
[[Soubor:Jilemnice lyzari 1902 01.jpg|náhled|Lyžaři v Jilemnici 1902]]
Lyžování je nejoblíbenější zimní aktivitou v horském prostředí. Počátky novodobého lyžování sahají na počátek 19. století, kde se o rozvoj zasloužil [[w:cs:Josef Rossler-Ořovský|Josef Rossler-Ořovský]]. Lyžování je sportem prováděným v přírodním prostředí a velmi ho ovlivňuje. Při rozvoji tohoto sportu se začali stavět lyžařské areály, příjezdové komunikace do lyžařských areálů, lanovky, vleky a budovy pro stravování a ubytování. Pro provoz se budují vodní nádrže, upravují se tratě pomocí roleb a využívá se [[w:cs:sněžné dělo|umělého zasněžování]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Historie lyžování - www.kolemkola.cz
| titul = Historie lyžování - www.kolemkola.cz
| url = https://www.kolemkola.cz/historie-lyzovani.html
| url = https://www.kolemkola.cz/historie-lyzovani.html
Řádek 5: Řádek 6:
| datum přístupu = 2019-04-08
| datum přístupu = 2019-04-08
}}</ref>
}}</ref>
[[Soubor:Moninec mapa skiareálu.jpg|náhled|Skiareál Monínec]]


 
==Zasněžování==
== Zasněžování ==
V Česku jsou lyžařské areály v poměrně malých nadmořských výškách, a proto areály využívají při nedostatku přírodního sněhu umělého zasněžování pomocí [[w:cs:sněžné dělo|sněžných děl]]. V některých místech je to jediná možnost pro lyžování. I ve vyšších nadmořských výškách se [[w:cs:Technický sníh|technický sníh]] využívá ke zpevnění tratě a k udržení sněhu pro delší lyžařskou sezónu.  Zajímavostí je, že pokud chce majitel ski areálu žádat o úvěr na modernizaci areálu je nutností mít zajištěné umělé zasněžování. Rozdíly mezi přírodním a technickým (umělým sněhem) jsou zásadní. Jedná se hlavně o dopad na životní prostředí.<ref name=":0" /> Mezi negativní dopady patří rozdílná intenzita dekompozice, změna vegetačního pokryvu, změny v koloběhu uhlíku a dusíku a změna v půdních parametrech.<ref>{{Citace periodika
V Česku jsou lyžařské areály v poměrně malých nadmořských výškách, a proto areály využívají při nedostatku přírodního sněhu umělého zasněžování pomocí sněžných děl. V některých místech je to jediná možnost pro lyžování. I ve vyšších nadmořských výškách se technický sníh využívá ke zpevnění tratě a k udržení sněhu pro delší lyžařskou sezónu.  Zajímavostí je, že pokud chce majitel ski areálu žádat o úvěr na modernizaci areálu je nutností mít zajištěné umělé zasněžování. Rozdíly mezi přírodním a technickým (umělým sněhem) jsou zásadní. Jedná se hlavně o dopad na životní prostředí (Drobilíková, 2011). Mezi negativní dopady patří rozdílná intenzita dekompozice, změna vegetačního pokryvu, změny v koloběhu uhlíku a dusíku a změna v půdních parametrech (Zeidler, Banaš, 2014). Technický sníh se vyrábí z povrchových minerálních vod z přírodních zdrojů. Do vody jsou přidávána různá aditiva, která technický sníh vyžaduje, aby měl požadované vlastnosti. Umělý sníh má vyšší hustotu, odvání teplo, propouští méně vzduchu k půdě pod ním. To má vliv na půdu a rostliny pod vrstvou technického sněhu. Umělý sníh je více odolný vůči vyšším teplotám a proto vydrží průměrně o 2-6 týdnů déle než sníh přírodní.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Zeidler
| jméno = Miroslav
| příjmení2 = Banaš
| jméno2 = Marek
| titul = Důsledky sjezdového lyžování nejen pro dekompozici
| periodikum = Ochrana přírody
| datum =
| ročník = 2014
| číslo = 6
| strany = 24-27
| url = http://marekbanas.com/soubory/soubor51.pdf
}}</ref> Technický sníh se vyrábí z povrchových minerálních vod z přírodních zdrojů. Do vody jsou přidávána různá aditiva, která technický sníh vyžaduje, aby měl požadované vlastnosti. Umělý sníh má vyšší hustotu, odvádí teplo, propouští méně vzduchu k půdě pod ním. To má vliv na půdu a rostliny pod vrstvou technického sněhu. Umělý sníh je více odolný vůči vyšším teplotám a proto vydrží průměrně o 2-6 týdnů déle než sníh přírodní.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| titul = Sjezdové lyžování a ochrana přírody
| titul = Sjezdové lyžování a ochrana přírody
| url = http://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/sjezdove-lyzovani-a-ochrana-prirody/
| url = http://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/sjezdove-lyzovani-a-ochrana-prirody/
Řádek 15: Řádek 28:
}}</ref>
}}</ref>


== Odčerpávání vody ==
==Odčerpávání vody==
Odčerpávání vody je spojeno s umělým zasněžováním. Voda se odčerpává z povrchových minerálních vod ve velkém množství, což je nepřirozené a jde o velký zásah do přírody. Pokud se jedná o velké toky, není takové odčerpávání výrazným zásahem, ale pokud se jedná o malé vodní toky, už to může způsobovat komplikace pro fungování krajiny. Hlavním problémem je snižování výšky vodních toků a zmenšování průtoku vody, kdy voda snáze promrzne. Promrznutí vodních toků je nebezpečné pro živočichy, kterým může hrozit uhynutí. Kolik vody se odčerpá, pro výrobu umělého sněhu pro potřeby lyžařských areálů nikdo nezná. Jediné co musí odběratelé dodržovat je stanovený limit minimálního zůstatku průtoku (Drobilíková, 2011). Spotřeba vody je závislá na rozloze sjezdových tratí a výkonnosti sněžných děl od 4 až po 90 litrů za sekundu při zasněžování (Lyžování ve světle ochrany přírody, 2009). Pro představu je například v Krkonoších 550ha sjezdových tratí, kde je skoro 2/3 uměle zasněžováno pomocí sněžných děl. Pokud se v zimě teploty pohybují vysoko, je zasněžování nutné několikrát za zimu.<ref>{{Citace elektronické monografie
Odčerpávání vody je spojeno s umělým zasněžováním. Voda se odčerpává z povrchových minerálních vod ve velkém množství, což je nepřirozené a jde o velký zásah do přírody. Pokud se jedná o velké toky, není takové odčerpávání výrazným zásahem, ale pokud se jedná o malé vodní toky, už to může způsobovat komplikace pro fungování krajiny. Hlavním problémem je snižování výšky vodních toků a zmenšování průtoku vody, kdy voda snáze promrzne. Promrznutí vodních toků je nebezpečné pro živočichy, kterým může hrozit uhynutí. Kolik vody se odčerpá, pro výrobu umělého sněhu pro potřeby lyžařských areálů nikdo nezná. Jediné co musí odběratelé dodržovat je stanovený limit minimálního zůstatku průtoku.<ref name=":0" /> Spotřeba vody je závislá na rozloze sjezdových tratí a výkonnosti sněžných děl od 4 až po 90 litrů za sekundu při zasněžování.<ref name=":2" /> Pro představu je například v Krkonoších 550 ha sjezdových tratí, kde je skoro 2/3 uměle zasněžováno pomocí sněžných děl. Pokud se v zimě teploty pohybují vysoko, je zasněžování nutné několikrát za zimu.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Drobilíková
| příjmení = Drobilíková
| jméno = E.
| jméno = E.
Řádek 26: Řádek 39:
| datum přístupu =  
| datum přístupu =  
}}</ref>  
}}</ref>  
[[Soubor:Schneekanone Reischach.jpg|náhled|Sněžné dělo v akci]]


== Hluková zátěž ==
==Hluková zátěž==
Hluk je neoddělitelnou součástí provozu lyžařských areálů a jejich údržbou. Boužel zasahuje i do vzdálenějšího okolí, které mají další dopady na životní prostředí. Při běžném denním provozu je lyžování spojeno s hlukem vleků a hudebního ozvučení. Při večerním a nočním provozu je hluková zátěž spojena s údržbou sjezdových tratí pomocí roleb a skútrú. Při nočním provozu jsou využívána i sněžná děla pro výrobu technického sněhu, které mají hlučnost 60 až 115 dB (Sjezdové lyžování a ochrana přírody, 2009).
Hluk je neoddělitelnou součástí provozu lyžařských areálů a jejich údržbou. Bohužel zasahuje i do vzdálenějšího okolí, které mají další dopady na životní prostředí. Při běžném denním provozu je lyžování spojeno s hlukem vleků a hudebního ozvučení. Při večerním a nočním provozu je hluková zátěž spojena s údržbou sjezdových tratí pomocí roleb a skútrů. Při nočním provozu jsou využívána i sněžná děla pro výrobu technického sněhu, které mají hlučnost 60 až 115 dB.<ref name=":1" />


== Světelná zátěž ==
==Světelná zátěž==
Světelné znečištění je spojeno s osvětlováním sjezdových tratí, které bývá vyšší, než je nutné. Toto je hlavní problém večerního lyžování, které je velmi oblíbené u návštěvníků ski areálů. Je osvětlována ještě větší plocha, než je plocha sjezdovek což má dopad na zvěř aktivní hlavně v noci (Sjezdové lyžování a ochrana přírody, 2009). Příkladem jsou šelmy či sovy, které ožívají s příchodem soumraku. Noční osvětlení sjezdových tratí mění pravidelný režim střídání světla a tmy. Norma pro osvětlování sportovišť a sjezdových tratí má podobnou intenzitu světla jako se používá pro osvětlení fotbalových stadionů, což je přibližně 20 luxů.<ref>{{Citace periodika
Světelné znečištění je spojeno s osvětlováním sjezdových tratí, které bývá vyšší, než je nutné. Toto je hlavní problém večerního lyžování, které je velmi oblíbené u návštěvníků ski areálů. Je osvětlována ještě větší plocha, než je plocha sjezdovek což má dopad na zvěř aktivní hlavně v noci.<ref name=":1" /> Příkladem jsou šelmy či sovy, které ožívají s příchodem soumraku. Noční osvětlení sjezdových tratí mění pravidelný režim střídání světla a tmy. Norma pro osvětlování sportovišť a sjezdových tratí má podobnou intenzitu světla jako se používá pro osvětlení fotbalových stadionů, což je přibližně 20 lux.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =  
| příjmení =  
| jméno =  
| jméno =  
Řádek 42: Řádek 56:
| url = http://valasskakrajina.cz/wp-content/uploads/2012/06/zpravodaj-4-10.pdf
| url = http://valasskakrajina.cz/wp-content/uploads/2012/06/zpravodaj-4-10.pdf
}}</ref>
}}</ref>
[[Soubor:Snølegging Grong Skisenter.jpg|náhled|Sněžné dělo v noci]]


== Fauna ==
==Fauna==
Pokud jsou sjezdovky nad horní hranicí lesa, snižuje se diverzita a četnost druhů ptactva ve srovnání s oblastmi neovlivněných lyžařským průmyslem. Tento jev je spojen s menším počtem členovců, kteří poskytují potravu pro dané druhy ptactva. Okraje sjezdovek mají negativní dopad na ekotonová společenstva ptáků, je to způsobeno náhlým přechodem biotopů lesa a sjezdové trati.<ref>{{Citace periodika
Pokud jsou sjezdovky nad horní hranicí lesa, snižuje se diverzita a četnost druhů ptactva ve srovnání s oblastmi neovlivněných lyžařským průmyslem. Tento jev je spojen s menším počtem [[w:cs:členovci|členovců]], kteří poskytují potravu pro dané druhy ptactva. Okraje sjezdovek mají negativní dopad na ekotonová společenstva ptáků, je to způsobeno náhlým přechodem biotopů lesa a sjezdové trati.<ref>{{Citace periodika
| titul = Forest bird diversity and ski-runs: a case of negative edge effect
| titul = Forest bird diversity and ski-runs: a case of negative edge effect
| url = http://doi.wiley.com/10.1017/S1367943004001611
| url = http://doi.wiley.com/10.1017/S1367943004001611
Řádek 62: Řádek 77:
}}</ref>
}}</ref>


== Flóra a vegetace ==
==Flóra a vegetace==
Při stavbě ski areálů dochází k mnoha terénním úpravám a zásahům do krajiny, jako je výstavba vleků, lanovek a dalších objektů. To všechno poškozuje vegetační pokryv. Při terénních úpravách by se měl povrch zarovnávat bez převrstvení, aby nedocházelo k likvidaci humusové vrstvy, která se tvoří v horském prostředí až 100 let. K poškozování půdy a vegetace v okolí sjezdovek dochází již při provozu sjezdovek a úpravou tratí pomocí roleb při nedostatku sněhové pokrývky. I v Česku máme v národních parcích omezení. Například v národní přírodní rezervaci Praděd je povoleno lyžování až při výšce sněhu minimálně 80 cm.<ref>{{Citace elektronického periodika
Při stavbě ski areálů dochází k mnoha terénním úpravám a zásahům do krajiny, jako je výstavba vleků, lanovek a dalších objektů. To všechno poškozuje vegetační pokryv. Při terénních úpravách by se měl povrch zarovnávat bez převrstvení, aby nedocházelo k likvidaci humusové vrstvy, která se tvoří v horském prostředí až 100 let. K poškozování půdy a vegetace v okolí sjezdovek dochází již při provozu sjezdovek a úpravou tratí pomocí roleb při nedostatku sněhové pokrývky. I v Česku máme v národních parcích omezení. Například v [[w:cs:Národní přírodní rezervaci Praděd|Národní přírodní rezervaci Praděd]] je povoleno lyžování až při výšce sněhu minimálně 80 cm.<ref name=":2">{{Citace elektronického periodika
| titul = Lyžování ve světle ochrany přírody
| titul = Lyžování ve světle ochrany přírody
| url = http://www.casopis.ochranaprirody.cz/zamereno-na-verejnost/lyzovani-ve-svetle-ochrany-prirody/
| url = http://www.casopis.ochranaprirody.cz/zamereno-na-verejnost/lyzovani-ve-svetle-ochrany-prirody/
Řádek 71: Řádek 86:
==Odkazy==
==Odkazy==
===Reference===
===Reference===
<references />
<references /><br />
== Zdroje ==
1.     Sjezdové lyžování a ochrana přírody. ''Časopis Ochrana přírody'' (č.6) [online]. Copyright © 2009 [cit. 07.04.2019]. Dostupné z: <nowiki>http://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/sjezdove-lyzovani-a-ochrana-prirody/</nowiki>
 
2.     Lyžování ve světle ochrany přírody. ''Časopis Ochrana přírody'' (č.1) [online]. Copyright © 2009 [cit. 07.04.2019]. Dostupné z: <nowiki>http://www.casopis.ochranaprirody.cz/zamereno-na-verejnost/lyzovani-ve-svetle-ochrany-prirody/</nowiki>
 
3.     DROBILÍKOVÁ, E. 2011. Lyžařské sjezdové areály v chráněných územích
 
4.     LAIOLO P. & ROLANDO A., 2005. Forest bird diversity and ski-runs: a case of negative edge effect. Animal Conservation
 
5.     Beskydy zpravodaj [online]. Copyright © 2012 [cit. 07.04.2019]. Dostupné z: <nowiki>http://valasskakrajina.cz/wp-content/uploads/2012/06/zpravodaj-4-10.pdf?fbclid=IwAR0T9h8l5UCWSeOwKLgDV_DhS41_rSugW_93doIdZXfXxeUx4VtgXH6nqKU</nowiki>
 
6.     Historie lyžování [online] Brodce: Cestovní agentura jh [cit. 2008]. Dostupné z: <nowiki>http://www.kolemkola.cz/historie-lyzovani.html</nowiki>
 
7.     ZEIDLER, M., BANAŠ, M. (2014): Důsledky sjezdového lyžování nejen pro dekompozici. Ochrana přírody, vol. 68 (č. 6), s. 24 27.


[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]
[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]