Aktuální verze |
Váš text |
Řádek 1: |
Řádek 1: |
| '''Ligninolytické houby''' bývají také nazývány jako houby bílé hniloby. Tyto houby jsou dřevokazné a rozkládají hlavně ligninovou složku dřeva. Houby bílé hniloby přednostně spotřebovávají ze dřeva tmavý [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lignin lignin] a zůstává po nich světlý vláknitý povrch tvořený zejména vlákny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Celulosa celulosy]. Lignin je nepravidelný třírozměrný polymer obsahující velké množství aromatických struktur, jehož degradace může být zahájena pouze extracelulárními [http://cs.wikipedia.org/wiki/Enzym enzymy]. Extracelulární enzymy podílející se na rozkladu dřevní hmoty mají důležitou roli nejen při získávání uhlíku a energie, ale i při kolonizaci substrátu. Ligninolytické enzymy hub bílé hniloby rozvolňují strukturu dřeva, celulolytické a hemicelulolytické
| | __NOTOC__ |
| enzymy štěpí polysacharidy jako zdroj výživy a růstu mycelia. Extracelulární enzymy produkované houbami bílé hniloby jsou využívány také k degradaci aromatických cizorodých látek z prostředí. Tyto enzymy existují tři, [[ligninperoxidasa|ligninperoxidasa]], [[manganperoxidasa|manganperoxidasa]] a [[lakasa|lakasa]].<ref name="Sutherland">Shuterland, J. B., Selby, A. L., Freeman, J. P., Evans, F. E., Cerniglia C. E.(1991) Metabolism of phenantrene by Phanerochaete chrysosporium. Appl. Environ. Microbiol., 3310-3316 .</ref> Důležitá je vazba mezi dřevokaznými houbami a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Těžký_kov těžkými kovy], houby jsou obecně schopny na svůj povrch vázat kovy včetně radionuklidů. Další významná schopnost je rozkládat těžce rozložitelné a pro mnoho mikroorganismů jedovaté látky.
| |
| ==Druhy hub bílé hniloby==
| |
| ===bazidiomycety===
| |
| *''Stereum''
| |
| *''Trametes''
| |
| *''Pleurotus''
| |
| *''Phanerochaete''
| |
| *''Pycnoporus''
| |
| *''Daedalea''
| |
| *''Ganoderma''
| |
| ===askomycety===
| |
| *čel. ''Xylariaceae (Xylaria, Ustulina, Daldinia, Hypoxylon, …)''
| |
|
| |
|
| ==Využití==
| | '''Ligninolytické houby''' |
| V různých průmyslových odvětvích (kožedělném, textilním, polygrafickém průmyslu) jsou ve velkém měřítku používána syntetická barviva. Tato barviva představují velkou skupinu obtížně rozložitelných a často toxických průmyslových [[organopolutanty|organopolutantů]]. Na znečištění životního prostředí se podílejí zvláště ve formě odpadních průmyslových vod. Tyto houby jsou používány k odbarvování takto průmyslově vyráběných barviv. Dále jsou používány při dekontaminaci životního prostředí chloroaromáty (např. [http://cs.wikipedia.org/wiki/PCB PCB], [[chlorfenoly|chlorfenoly]], [[chlorligniny|chlorligniny]], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dioxiny dioxiny]) a [[polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)|polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU)]]. Znečištění těmito látkami je globální (tyto toxické a karciogenní látky se hromadí v půdě, protože jejich rozklad autochtonní půdní mikroflorou je pomalý a často neúplný). Dále jsou považovány za vhodné organismy pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bioremediace bioremediaci]. <ref name="Paszcynski">Paszcynski, A., Craford, R. L. (1995) Potential for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochaete chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379.</ref> Širšímu praktickému použití brání nízká znalost degradačních mechanismů.
| |
| Nespecifický enzymový systém je schopen rozkládat:
| |
| *aromatické látky (polychlorované bifenyly, polyaromatické uhlovodíky)
| |
| *[http://cs.wikipedia.org/wiki/Pesticidy pesticidy]
| |
| *aromatické [http://cs.wikipedia.org/wiki/Herbicid herbicidy]
| |
| *a další toxické látky
| |
| Další využití hub tzv. bílé hniloby je při odstraňování polyaromatických uhlovodíků z různých složek životního prostředí - z půdy, vody, tedy v podstatě z jakýchkoliv přirozených nebo polopřirozených substrátů. Přežití hub v půdě lze dobře limitovat množstvím přidaného zdroje uhlíku (slámy, hoblin atd..). Dřevokazné houby jsou eukaryotní organismy, a proto nepodléhají tak snadno genetickým změnám a tak je menší riziko kontaminace prostředí nežádoucími organismy.
| |
|
| |
|
| Aktivity ligninolytických enzymů byly testovány u více než 2000 druhů známých ligninolytických hub, z tohoto množství bylo pro biodegradační účely otestováno méně než 20. <ref name="Gramss">Gramss, G., Kirsche, B., Voigt, K. D., Gunther, Th., Fritsche, W. (1999) Conversion rates of five polycyclic aromatic hydrocarbons in the liquid cultures of fifty-eight fungi and the concomitant production of oxidative enzymes. Mycol. Res. 103, 1009-1018.</ref> Biodegradační schopnost byla prokázána např. u ''Phanerochaete chrysosporium, Pleurotus ostreatus,Irpex lacteus, Bjerkandera adusta a Trametes versicolor.'' <ref name="Šašek">Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.</ref>
| | '''Charakteristika''' |
| ==Odkazy==
| | |
| === Zdroje ===
| | *nazývány také jako houby bílé hniloby |
| <references/>
| | *tyto houby jsou dřevokazné a rozkládají hlavně ligninovou složku dřeva (houby bílé hniloby přednostně spotřebovávají ze dřeva tmavý lignin - jediný přirozený polymer obsahující aromatická jádra) |
| === Externí odkazy ===
| | *zůstává po nich světlý vláknitý povrch tvořený zejména vlákny celulózy |
| *[http://stary.biom.cz/sborniky/sb97PrVana/sb97PrVan_zadr.html#wiesche Rozklad polyaromatických uhlovodíků (PAH) dřevokaznými houbami v půdě] | | *produkují extracelularní enzymy (využívány také k degradaci aromatických cizorodých látek z prostředí): |
| *[http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2006_10_889-895.pdf Ligninolytické enzymy jako účinné nástroje pro biodegradaci obtížně rozložitelných organopolutantů] | | **ligninperoxidasa |
| === Související články ===
| | **manganperoxidasa |
| *Paszcynski, A., Craford, R.L. (1995)Potentional for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochate chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379. | | **lakasa |
| | *houby jsou schopny kolonizovat substráty (které jsou zaneseny spolu s houbou do půdy) |
| | *schopnost rozkládat těžce rozložitelné a pro mnoho mikroorganismů jedovaté látky |
| | *důležitá je vazba mezi dřevokaznými houbami a těžkými kovy |
| | *houby obecně jsou schopny na svůj povrch vázat kovy včetně radionuklidů |
|
| |
|
| [[Kategorie:Ekologie]] | | '''Vzužití''' |
| | |
| | *odbarvování některých průmyslově vyráběných barviv (tyto barviva představují velkou skupinu obtížně rozložitelných a často toxických průmyslových organopolutantů, na znečištění životního prostředí se podílý ve formě odpadních průmyslových vod) |
| | *kontaminace životního prostředí chloroaromáty (např. PCB, chlorfenoly, chlorligniny, dioxiny) a polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU) je globální(tyto toxické a karciogenní látky se hromadí v půdě, protože jejich rozklad autochtonní půdní mikroflorou je pomalý a často neúplný) |
| | *ligninolytické houby jsou schopné účinně degradovat řadu obtížně rozložitelných organopolutantů |
| | *jsou považovány za vhodné organismy pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bioremediace bioremediace] |
| | *širšímu praktickému použití brání nízká znalost degradačních mechanismů |
| | *nespecifický enzymový systém je schopen rozkládat: |
| | **aromatické látky (polychlorované bifenyly, polyaromatické uhlovodíky) |
| | **[http://cs.wikipedia.org/wiki/Pesticidy pesticidy] |
| | **aromatické herbicidy |
| | **a další toxické látky |
| | *další využití hub tzv. bílé hniloby: |
| | **při odstraňování polyaromatických uhlovodíků z různých složek životního prostředí - z půdy, vody, tedy v podstatě z jakýchkoliv přirozených nebo polopřirozených substrátů |
| | |
| | '''Druhy hub bílé hniloby''' |
| | |
| | * |
| | Aktivity ligninolytických enzymů byly testovány u více než 2000 druhů známých ligninolytických hub, z tohoto množství bylo pro biodegradační účely otestováno méně než 20. Biodegradační schopnost byla prokázána např. u Phanerochaete chrysosporium, Pleurotus ostreatus,Irpex lacteus, Bjerkandera adusta a Trametes versicolor. |
| | |
| | |
| | |
| | == Zdroje == |
| | |
| | Paszcynski, A., Craford, R.L. (1995)Potentional for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochate chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379. |
| | |
| | |
| | Gramss, G., Kirsche, B., Voigt, K. D., Gunther, Th., Fritsche, W. (1999) Conversion rates of five polycyclic aromatic hydrocarbons in the liquid cultures of fifty-eight fungi and the concomitant production of oxidative enzymes. Mycol. Res. 103, 1009-1018. |
| | |
| | |
| | Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311. |
| | |
| | |
| | Informační systém výzkumu a vývoje http://aplikace.isvav.cvut.cz/projectDetail.do?rowId=GA204%2F94%2F1190 |
| | |
| | |
| | |
| | |
| | |
| | |
| | |
| | [[Kategorie:Skupina B]] |