7 211
editací
vylepšení
Bez shrnutí editace značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
(vylepšení) značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 18: | Řádek 18: | ||
==V centru pozornosti člověk== | ==V centru pozornosti člověk== | ||
[[Soubor:Happiness_score_of_countries_according_to_the_World_Happiness_Report_(2018).png|alt=|náhled|Index štěstí v jednotlivých zemích podle World Happiness Report (2018)]] | |||
Pojem '''kvalita života''' ve stručnosti znamená, že v obou případech (z úhlu pohledu systému i jednotlivce) je v centru pozornosti člověk, ne pouze prosperita samotné ekonomiky.<ref group="pozn.">„… koncept kvality života představuje možnost, jak zjistit, přispívá-li naplňování cílů veřejných politik skutečně k větší spokojenosti obyvatel. Zhodnocení kvality života se neobejde bez využití subjektivních indikátorů, tedy způsobů vnímání různých lidí či skupin obyvatel, ke kterému bývá veřejná správa často nedůvěřivá“ (Maussen, J, 2018)</ref> To představuje určitý bod obratu v myšlení: již ne člověk jako prvek ekonomického systému, ale ekonomika podřízená člověku a jeho potřebám.<ref group="pozn.">„Koncept kvality života se používá jako „...vodítko pro hodnocení stavu společnosti, a potažmo i jako jednoho z vodítek pro politické rozhodování. Jde o to, přispět k posunu důrazu od měření stavu společnosti měřítkem ekonomické produkce k měření kvality života lidí. Mj. jde o nahrazení měření celkové produkce na základě HDP měřením příjmu a spotřeby z perspektivy domácností a měření bohatství z hlediska zdrojů pro udržitelný rozvoj. Doplňují se významná mimoekonomická (netržní) hlediska (např. disponibilita volným časem).“ (Maussen, J, 2018)</ref> V poslední době s tímto konceptem začínají počítat politici na různých úrovních. Důraz na kvalitu života se následně promítá do posuzování výsledků či dopadů ekonomiky, a její efektivity – objevují se snahy změnit způsoby hodnocení „úspěšnosti“ ekonomiky a společenského systému jako takového. Dosažená úroveň kvality života je pak posuzována pomocí relevantních indikátorů, a tyto kvalitativní ukazatele jsou jedním z nástrojů systémové změny.<ref>{{Citace monografie | Pojem '''kvalita života''' ve stručnosti znamená, že v obou případech (z úhlu pohledu systému i jednotlivce) je v centru pozornosti člověk, ne pouze prosperita samotné ekonomiky.<ref group="pozn.">„… koncept kvality života představuje možnost, jak zjistit, přispívá-li naplňování cílů veřejných politik skutečně k větší spokojenosti obyvatel. Zhodnocení kvality života se neobejde bez využití subjektivních indikátorů, tedy způsobů vnímání různých lidí či skupin obyvatel, ke kterému bývá veřejná správa často nedůvěřivá“ (Maussen, J, 2018)</ref> To představuje určitý bod obratu v myšlení: již ne člověk jako prvek ekonomického systému, ale ekonomika podřízená člověku a jeho potřebám.<ref group="pozn.">„Koncept kvality života se používá jako „...vodítko pro hodnocení stavu společnosti, a potažmo i jako jednoho z vodítek pro politické rozhodování. Jde o to, přispět k posunu důrazu od měření stavu společnosti měřítkem ekonomické produkce k měření kvality života lidí. Mj. jde o nahrazení měření celkové produkce na základě HDP měřením příjmu a spotřeby z perspektivy domácností a měření bohatství z hlediska zdrojů pro udržitelný rozvoj. Doplňují se významná mimoekonomická (netržní) hlediska (např. disponibilita volným časem).“ (Maussen, J, 2018)</ref> V poslední době s tímto konceptem začínají počítat politici na různých úrovních. Důraz na kvalitu života se následně promítá do posuzování výsledků či dopadů ekonomiky, a její efektivity – objevují se snahy změnit způsoby hodnocení „úspěšnosti“ ekonomiky a společenského systému jako takového. Dosažená úroveň kvality života je pak posuzována pomocí relevantních indikátorů, a tyto kvalitativní ukazatele jsou jedním z nástrojů systémové změny.<ref>{{Citace monografie | ||
| příjmení = Mederly, Peter, 1948- | | příjmení = Mederly, Peter, 1948- | ||
| Řádek 48: | Řádek 49: | ||
}}</ref> a využití tohoto pohledu pro tvorbu politik je teprve v začátcích. Také vzdělávací systém vychovává spíše k myšlení v intencích klasické ekonomiky, které individuální svobodu zakládá na možnosti (co nejméně omezené) volby spotřebních předmětů. Tento přístup ovšem nevede k tomu, abychom si uvědomili, co skutečně chceme a od života očekáváme – a toho pak byli schopni dosáhnout. Výsledkem jednostranného pohledu by pak mohli být občané dezorientovaní nejen ohledně svého místa v současné společnosti (jejímž základem ekonomika nepochybně je), ale i v každodenní praxi vlastního rozhodování – při výběru z nabídky zboží a naplňování osobních potřeb. Nebylo by pak divu, že takoví občané by byli značně manipulovatelní, například reklamou. Vzdělání, které chce rozvíjet člověka všestranně, nikoli pouze profesně, se tak nemůže obejít bez toho, aby ukazovalo nejen skutečné možnosti, které dnes spotřebitel má, ale také odvrácené strany spotřeby, a představilo různé alternativy. A právě učit vidět, co je „za zrcadlem“, v němž se dnešní člověk-spotřebitel láskyplně shlíží, je cílem tohoto souboru textů. | }}</ref> a využití tohoto pohledu pro tvorbu politik je teprve v začátcích. Také vzdělávací systém vychovává spíše k myšlení v intencích klasické ekonomiky, které individuální svobodu zakládá na možnosti (co nejméně omezené) volby spotřebních předmětů. Tento přístup ovšem nevede k tomu, abychom si uvědomili, co skutečně chceme a od života očekáváme – a toho pak byli schopni dosáhnout. Výsledkem jednostranného pohledu by pak mohli být občané dezorientovaní nejen ohledně svého místa v současné společnosti (jejímž základem ekonomika nepochybně je), ale i v každodenní praxi vlastního rozhodování – při výběru z nabídky zboží a naplňování osobních potřeb. Nebylo by pak divu, že takoví občané by byli značně manipulovatelní, například reklamou. Vzdělání, které chce rozvíjet člověka všestranně, nikoli pouze profesně, se tak nemůže obejít bez toho, aby ukazovalo nejen skutečné možnosti, které dnes spotřebitel má, ale také odvrácené strany spotřeby, a představilo různé alternativy. A právě učit vidět, co je „za zrcadlem“, v němž se dnešní člověk-spotřebitel láskyplně shlíží, je cílem tohoto souboru textů. | ||
Žijeme ve společnosti, kde „pravidla hry“ do značné míry určuje ekonomický systém, jehož vývoj podmiňuje požadavek neustálého růstu. '''Kvantitativní ukazatele''' '''růstu ekonomiky''' ukazují na „zdraví“ ekonomického systému a dovolují například srovnávat „lépe prosperující společnosti“ s těmi, které na tom nejsou tak dobře. Pro současnou ekonomiku je spotřeba důležitou hybnou silou; příjmy a výdaje domácností jsou těsně spojeny s hodnocením ekonomické prosperity – tvoří přibližně 2/3 jejího základního ukazatele, '''[[w:cs:Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]]''' (HDP) | Žijeme ve společnosti, kde „pravidla hry“ do značné míry určuje ekonomický systém, jehož vývoj podmiňuje požadavek neustálého růstu. '''Kvantitativní ukazatele''' '''růstu ekonomiky''' ukazují na „zdraví“ ekonomického systému a dovolují například srovnávat „lépe prosperující společnosti“ s těmi, které na tom nejsou tak dobře. Pro současnou ekonomiku je spotřeba důležitou hybnou silou; příjmy a výdaje domácností jsou těsně spojeny s hodnocením ekonomické prosperity – tvoří přibližně 2/3 jejího základního ukazatele, '''[[w:cs:Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]]''' (HDP). Tento ukazatel se postupně stal základem pro posuzování „zdraví“ ekonomického systému, i když takové hodnocení nemusí vypovídat o skutečné prosperitě společnosti, ve smyslu zdárného rozvoje jednotlivých lidí a zlepšování vztahů mezi nimi. Koncept '''kvality života''' by mohl optiku přenastavit – nešlo by již o prosperitu a růst systému, ale zlepšování podmínek pro všestranný rozvoj jednotlivce. | ||
=== Z čeho se skládá spotřeba === | ===Z čeho se skládá spotřeba=== | ||
Celkové výdaje na spotřební zboží a služby tvoří zhruba dvě třetiny HDP. Zahrnují výdaje na služby, výdaje na zboží krátkodobé spotřeby a výdaje na zboží dlouhodobé spotřeby''':''' | Celkové výdaje na spotřební zboží a služby tvoří zhruba dvě třetiny HDP. Zahrnují výdaje na služby, výdaje na zboží krátkodobé spotřeby a výdaje na zboží dlouhodobé spotřeby''':''' | ||
* '''Výdaje na služby''' tvoří více než jednu polovinu celkových výdajů na spotřebu. Jsou poměrně stabilní částí, a jejich procentní zastoupení má v delším časovém horizontu vzestupnou tendenci. Patří sem zejména výdaje na nájemné a další služby domácnostem (elektřina, plyn,..), výdaje na zdravotní péči a na dopravu. | *'''Výdaje na služby''' tvoří více než jednu polovinu celkových výdajů na spotřebu. Jsou poměrně stabilní částí, a jejich procentní zastoupení má v delším časovém horizontu vzestupnou tendenci. Patří sem zejména výdaje na nájemné a další služby domácnostem (elektřina, plyn,..), výdaje na zdravotní péči a na dopravu. | ||
* '''Nákupy zboží krátkodobé spotřeby''' představují méně než jednu třetinu celkových výdajů domácností na spotřební zboží a služby. Rostou v meziročním srovnání rychleji než výdaje na služby. Tempo růstu se zvyšuje v obdobích expanze a oslabuje v obdobích recese. Hlavní součást tvoří zejména výdaje za potraviny, oblečení, benzín. Výdaje na služby a na zboží krátkodobé spotřeby jsou úzce svázány s růstem důchodů a většinou rostou i klesají zároveň. Některé výdaje na služby a zboží krátkodobé spotřeby se však s poklesem důchodů nesnižují | *'''Nákupy zboží krátkodobé spotřeby''' představují méně než jednu třetinu celkových výdajů domácností na spotřební zboží a služby. Rostou v meziročním srovnání rychleji než výdaje na služby. Tempo růstu se zvyšuje v obdobích expanze a oslabuje v obdobích recese. Hlavní součást tvoří zejména výdaje za potraviny, oblečení, benzín. Výdaje na služby a na zboží krátkodobé spotřeby jsou úzce svázány s růstem důchodů a většinou rostou i klesají zároveň. Některé výdaje na služby a zboží krátkodobé spotřeby se však s poklesem důchodů nesnižují – jedná se o nezbytné výdaje, tzv. necessites. | ||
* '''Výdaje na nákup zboží dlouhodobé spotřeby''' tvoří pouze jednu osminu spotřebních výdajů, ale jedná se o nejvolatilnější položku. Jsou vysoce citlivé na změny hospodářského cyklu - rapidně vzrůstají v období expanze, v období recese dramaticky klesají. Stejně jako předchozí dvě součásti spotřebních výdajů, i výdaje na nákup zboží dlouhodobé spotřeby odrážejí vývoj příjmů domácností. Zároveň citlivě reagují na změny úrokových sazeb. Zboží dlouhodobé spotřeby zahrnuje mimo jiné osobní automobily, nábytek, či elektroniku.<ref>{{Citace elektronického periodika | *'''Výdaje na nákup zboží dlouhodobé spotřeby''' tvoří pouze jednu osminu spotřebních výdajů, ale jedná se o nejvolatilnější položku. Jsou vysoce citlivé na změny hospodářského cyklu - rapidně vzrůstají v období expanze, v období recese dramaticky klesají. Stejně jako předchozí dvě součásti spotřebních výdajů, i výdaje na nákup zboží dlouhodobé spotřeby odrážejí vývoj příjmů domácností. Zároveň citlivě reagují na změny úrokových sazeb. Zboží dlouhodobé spotřeby zahrnuje mimo jiné osobní automobily, nábytek, či elektroniku.<ref>{{Citace elektronického periodika | ||
| titul = Slovník ekonomických ukazatelů II, HDP - Miras.cz/Akcie | | titul = Slovník ekonomických ukazatelů II, HDP - Miras.cz/Akcie | ||
| periodikum = www.miras.cz | | periodikum = www.miras.cz | ||
| Řádek 92: | Řádek 93: | ||
'''Tabulka 1.''' Zachycení kvality života v České republice vychází z doporučení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj,<ref>{{Citace elektronického periodika | '''Tabulka 1.''' Zachycení kvality života v České republice vychází z doporučení [[w:cs:Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]],<ref>{{Citace elektronického periodika | ||
| titul = Measuring Well-being and Progress: Well-being Research - OECD | | titul = Measuring Well-being and Progress: Well-being Research - OECD | ||
| periodikum = www.oecd.org | | periodikum = www.oecd.org | ||
| url = http://www.oecd.org/statistics/measuring-well-being-and-progress.htm | | url = http://www.oecd.org/statistics/measuring-well-being-and-progress.htm | ||
| datum přístupu = 2020-11-20 | | datum přístupu = 2020-11-20 | ||
}}</ref> jež byla adaptována pro podmínky České republiky.<ref name=":0" /> Současný blahobyt (well-being) se zde měří v následujících 11 oblastech – vyznačujeme současně v pravém sloupci, jak nebo kým jsou (především) garantovány: | }}</ref> jež byla adaptována pro podmínky České republiky.<ref name=":0" /> Současný blahobyt (well-being) se zde měří v následujících 11 oblastech – vyznačujeme současně v pravém sloupci, jak nebo kým jsou (především) garantovány:<br /> | ||
<br /> | |||
{| class="wikitable" | {| class="wikitable" | ||
|'''Aspekty (oblasti) „blahobytu“ dle OECD (2018)''' | |'''Aspekty (oblasti) „blahobytu“ dle OECD (2018)''' | ||
| Řádek 133: | Řádek 133: | ||
|11. osobní pohoda<ref group="pozn.">„Pojem osobní pohoda je užíván od 50. let 20. století jako jeden z indikátorů kvality života. Ačkoliv lidé žijí v objektivně definovaných životních podmínkách, je to jejich subjektivní vnímání světa, které do značné míry určuje, jak se budou chovat, jak budou prožívat životní události a jak budou reagovat na životní výzvy. Ke sledování této oblasti jsou vybrány 4 indikátory. Měřitelnými složkami (indikátory) osobní pohody jsou životní spokojenost (kognitivní aspekt), objem pozitivních a negativních emocí (emoční aspekt) a '''eudaimonická pohoda (aspekt smysluplnosti života)'''. Dosavadním výzkumem bylo prokázáno, že úroveň osobní pohody významně souvisí s osobnostními charakteristikami, zejména s temperamentovými, biologicky podmíněnými rysy osobnosti. Úroveň osobní pohody tedy může být ve větší míře podmíněna osobnostními rysy než objektivními životními okolnostmi. Je proto vhodné sledovat a vyhodnocovat vliv osobnostních rysů na osobní pohodu.“ Maussen, J. a kol. (2018), str. 4</ref> | |11. osobní pohoda<ref group="pozn.">„Pojem osobní pohoda je užíván od 50. let 20. století jako jeden z indikátorů kvality života. Ačkoliv lidé žijí v objektivně definovaných životních podmínkách, je to jejich subjektivní vnímání světa, které do značné míry určuje, jak se budou chovat, jak budou prožívat životní události a jak budou reagovat na životní výzvy. Ke sledování této oblasti jsou vybrány 4 indikátory. Měřitelnými složkami (indikátory) osobní pohody jsou životní spokojenost (kognitivní aspekt), objem pozitivních a negativních emocí (emoční aspekt) a '''eudaimonická pohoda (aspekt smysluplnosti života)'''. Dosavadním výzkumem bylo prokázáno, že úroveň osobní pohody významně souvisí s osobnostními charakteristikami, zejména s temperamentovými, biologicky podmíněnými rysy osobnosti. Úroveň osobní pohody tedy může být ve větší míře podmíněna osobnostními rysy než objektivními životními okolnostmi. Je proto vhodné sledovat a vyhodnocovat vliv osobnostních rysů na osobní pohodu.“ Maussen, J. a kol. (2018), str. 4</ref> | ||
|} | |} | ||
První tři oblasti tvoří '''materiální podmínky''' blahobytu, dalších osm aspektů kvality života na materiálním základě spočívá pouze zprostředkovaně. Tyto ukazatele kvality života ovlivňuje nejvíce '''[[w:cs:Životní styl|životní styl]]'''; mohou být více či méně regulovány činností státní správy – avšak bez aktivního využití možností, které jsou takto vytvořeny, většinou ze strany samotných občanů, nebude dopad jejích opatření velký. Z hlediska jedince jsou materiální podmínky sice nezbytným předpokladem pro formování životního stylu, avšak záleží opět na tom, jak jsou využity. Do většiny aspektů kvality života se promítají poměrně málo. | |||
==Odkazy== | ==Odkazy== | ||
| Řádek 147: | Řádek 147: | ||
===Poznámky=== | ===Poznámky=== | ||
<references group="pozn." /> | <references group="pozn." /> | ||
===Externí odkazy=== | |||
[ | *[[w:en:Quality of life|Quality of life]] na anglické Wikipedii | ||
*[[w:en:Well-being|Well-being]] na anglické Wikipedii | |||
[ | |||
[ | |||
[ | |||
<br /> | |||
[[Kategorie:Kvalita života]] | [[Kategorie:Kvalita života]] | ||