Kvalita života: Porovnání verzí

Přidáno 2 709 bajtů ,  21. 11. 2020
bez shrnutí editace
(úvod, související články)
Bez shrnutí editace
Řádek 49: Řádek 49:


Žijeme ve společnosti, kde „pravidla hry“ do značné míry určuje ekonomický systém, jehož vývoj podmiňuje požadavek neustálého růstu. '''Kvantitativní ukazatele''' '''růstu ekonomiky''' ukazují na „zdraví“ ekonomického systému a dovolují například srovnávat „lépe prosperující společnosti“ s těmi, které na tom nejsou tak dobře. Pro současnou ekonomiku je spotřeba důležitou hybnou silou; příjmy a výdaje domácností jsou těsně spojeny s hodnocením ekonomické prosperity – tvoří přibližně 2/3 jejího základního ukazatele, '''[[w:cs:Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]]''' (HDP) [5]. Tento ukazatel se postupně stal základem pro posuzování „zdraví“ ekonomického systému, i když takové hodnocení nemusí vypovídat o skutečné prosperitě společnosti, ve smyslu zdárného rozvoje jednotlivých lidí a zlepšování vztahů mezi nimi. Koncept '''kvality života''' by mohl optiku přenastavit – nešlo by již o prosperitu a růst systému, ale zlepšování podmínek pro všestranný rozvoj jednotlivce.
Žijeme ve společnosti, kde „pravidla hry“ do značné míry určuje ekonomický systém, jehož vývoj podmiňuje požadavek neustálého růstu. '''Kvantitativní ukazatele''' '''růstu ekonomiky''' ukazují na „zdraví“ ekonomického systému a dovolují například srovnávat „lépe prosperující společnosti“ s těmi, které na tom nejsou tak dobře. Pro současnou ekonomiku je spotřeba důležitou hybnou silou; příjmy a výdaje domácností jsou těsně spojeny s hodnocením ekonomické prosperity – tvoří přibližně 2/3 jejího základního ukazatele, '''[[w:cs:Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]]''' (HDP) [5]. Tento ukazatel se postupně stal základem pro posuzování „zdraví“ ekonomického systému, i když takové hodnocení nemusí vypovídat o skutečné prosperitě společnosti, ve smyslu zdárného rozvoje jednotlivých lidí a zlepšování vztahů mezi nimi. Koncept '''kvality života''' by mohl optiku přenastavit – nešlo by již o prosperitu a růst systému, ale zlepšování podmínek pro všestranný rozvoj jednotlivce.
=== Z čeho se skládá spotřeba ===
Celkové výdaje na spotřební zboží a služby tvoří zhruba dvě třetiny HDP. Zahrnují výdaje na služby, výdaje na zboží krátkodobé spotřeby a výdaje na zboží dlouhodobé spotřeby''':'''
* '''Výdaje na služby''' tvoří více než jednu polovinu celkových výdajů na spotřebu. Jsou poměrně stabilní částí, a jejich procentní zastoupení má v delším časovém horizontu vzestupnou tendenci. Patří sem zejména výdaje na nájemné a další služby domácnostem (elektřina, plyn,..), výdaje na zdravotní péči a na dopravu.
* '''Nákupy zboží krátkodobé spotřeby''' představují méně než jednu třetinu celkových výdajů domácností na spotřební zboží a služby. Rostou v meziročním srovnání rychleji než výdaje na služby. Tempo růstu se zvyšuje v obdobích expanze a oslabuje v obdobích recese. Hlavní součást tvoří zejména výdaje za potraviny, oblečení, benzín. Výdaje na služby a na zboží krátkodobé spotřeby jsou úzce svázány s růstem důchodů a většinou rostou i klesají zároveň. Některé výdaje na služby a zboží krátkodobé spotřeby se však s poklesem důchodů nesnižují - jedná se o nezbytné výdaje, tzv. necessites.
* '''Výdaje na nákup zboží dlouhodobé spotřeby''' tvoří pouze jednu osminu spotřebních výdajů, ale jedná se o nejvolatilnější položku. Jsou vysoce citlivé na změny hospodářského cyklu - rapidně vzrůstají v období expanze, v období recese dramaticky klesají. Stejně jako předchozí dvě součásti spotřebních výdajů, i výdaje na nákup zboží dlouhodobé spotřeby odrážejí vývoj příjmů domácností. Zároveň citlivě reagují na změny úrokových sazeb. Zboží dlouhodobé spotřeby zahrnuje mimo jiné osobní automobily, nábytek, či elektroniku.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Slovník ekonomických ukazatelů II, HDP - Miras.cz/Akcie
| periodikum = www.miras.cz
| url = https://www.miras.cz/akcie/slovnik-ekonomicky-02.php
| datum přístupu = 2020-11-21
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Příjmy, výdaje a spotřeba obyvatelstva - metodika
| periodikum = Příjmy, výdaje a spotřeba obyvatelstva - metodika
| url = https://www.czso.cz/csu/czso/10n1-04-_2004-prijmy-_vydaje_a_spotreba_obyvatelstva___metodika
| jazyk = cs-CZ
| datum přístupu = 2020-11-21
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kurzy.cz
| titul = Time series database - ARAD () - Czech republic statistics {{!}} Kurzy.cz
| periodikum = eng.kurzy.cz
| url = https://eng.kurzy.cz/cnb/ekonomika
| jazyk = en
| datum přístupu = 2020-11-21
}}</ref>


==Praktické použití pojmu v současnosti==
==Praktické použití pojmu v současnosti==
Řádek 111: Řádek 136:


==Odkazy==
==Odkazy==
=== Související články ===
===Související články===
 
*[[Kvalita lidského života a doprava]]
*[[Kvalita lidského života a doprava]]
*[[Environmentální veřejné statky]]
*[[Environmentální veřejné statky]]
*[[Ekosystémové služby]]
*[[Ekosystémové služby]]
*[[Životní prostředí a zdraví]]
*[[Životní prostředí a zdraví]]
===Reference===
===Reference===
<references />
<references />
Řádek 150: Řádek 177:


[10] „Pojem osobní pohoda je užíván od 50. let 20. století jako jeden z indikátorů kvality života. Ačkoliv lidé žijí v objektivně definovaných životních podmínkách, je to jejich subjektivní vnímání světa, které do značné míry určuje, jak se budou chovat, jak budou prožívat životní události a jak budou reagovat na životní výzvy. Ke sledování této oblasti jsou vybrány 4 indikátory. Měřitelnými složkami (indikátory) osobní pohody jsou životní spokojenost (kognitivní aspekt), objem pozitivních a negativních emocí (emoční aspekt) a '''eudaimonická pohoda (aspekt smysluplnosti života)'''. Dosavadním výzkumem bylo prokázáno, že úroveň osobní pohody významně souvisí s osobnostními charakteristikami, zejména s temperamentovými, biologicky podmíněnými rysy osobnosti. Úroveň osobní pohody tedy může být ve větší míře podmíněna osobnostními rysy než objektivními životními okolnostmi. Je proto vhodné sledovat a vyhodnocovat vliv osobnostních rysů na osobní pohodu.“ Maussen, J. a kol. (2018), str. 4
[10] „Pojem osobní pohoda je užíván od 50. let 20. století jako jeden z indikátorů kvality života. Ačkoliv lidé žijí v objektivně definovaných životních podmínkách, je to jejich subjektivní vnímání světa, které do značné míry určuje, jak se budou chovat, jak budou prožívat životní události a jak budou reagovat na životní výzvy. Ke sledování této oblasti jsou vybrány 4 indikátory. Měřitelnými složkami (indikátory) osobní pohody jsou životní spokojenost (kognitivní aspekt), objem pozitivních a negativních emocí (emoční aspekt) a '''eudaimonická pohoda (aspekt smysluplnosti života)'''. Dosavadním výzkumem bylo prokázáno, že úroveň osobní pohody významně souvisí s osobnostními charakteristikami, zejména s temperamentovými, biologicky podmíněnými rysy osobnosti. Úroveň osobní pohody tedy může být ve větší míře podmíněna osobnostními rysy než objektivními životními okolnostmi. Je proto vhodné sledovat a vyhodnocovat vliv osobnostních rysů na osobní pohodu.“ Maussen, J. a kol. (2018), str. 4


[[Kategorie:Kvalita života]]
[[Kategorie:Kvalita života]]