Kryty pro případ ekologické katastrofy

Kryty pro případ ekologické katastrofy jsou speciálně budovaná ochranná zařízení, při jejichž projekci a budování se přihlíží k lokálním i globálním ekologickým hrozbám, kterým lidstvo v současnosti čelí, nebo čelit může.

Budování úkrytů - pro případ různých hrozeb - pozorujeme napříč lidskou historií a kulturami. I lidská obydlí jsou formou krytu (před přírodním a lidským živlem). Kvalita, technická speficika a množství krytů pak reflektuje sociokulturní klima, které ve společnosti panuje, pocit ohrožení a míru předběžně opatrného jednání. Celkově můžeme říci, že zodpovědné společnosti podporují - ať už přímo nebo nepřímo - nejen jednání, které hrozby eliminuje, ale investují i značné prostředky do vytváření krizových scénářů a materiálního zázemí pro různé katastrofy, které mohou nastat, ať již jsou zaviněné člověkem (jako globální změna klimatu) nebo jsou přirozeného charakteru (povodně, zemětřesení, tornáda, etc.).

Poslední velká éra budování krytů probíhala během Studené války na Západě i na Východě. Na území České republiky se z této doby dochovalo značné množství protiatomových a dalších krytů, které byly budovány pro případ jaderné války nebo jiné formy ozbrojeného konfliktu. V současné době jsou většinou nevyužité, chátrají, popřípadě slouží jako skladiště, muzea[1] a další zařízení pro volnočasové aktivity[2]. Některé z nich jsou ještě stále funkční a udržovány, v případě nebezpečí by se v nich však mohl ukrýt pouze zlomek populace.[3]


Špicberské globální úložiště semen

Soukromé kryty pro případ ekologických katastrof

Se vzrůstajícím uvědoměním si rizik, které s sebou přináší environmentálně nešetrné chování, provázané s nedůvěrou ve stávající politické systémy, které ho nejsou schopny řešit, stoupá i obecná nedůvěra v politickou reprezentaci, že by se uměla postarat o své občany v případě katastrofických událostí. V současné době proto můžeme pozorovat vzrůstající tendenci budování soukromých krytů pro případ neočekávaných katastrof. Přestává se jednat pouze o projekty pro nejbohatší klientelu a roste počet projektů zaměřených na běžnou populaci.

Ve Švýcarsku byl již v roce 1960 přijat zákon o povinném zřízení atomových krytů v každém soukromém i veřejném objektu, tedy i běžných rodinných domcích. Zákon nebyl zrušen ani po skončení Studené války. Kryty nacházejí stále využití - a to nejen jako úložné prostory.[4][5] Například v roce 1999 lidé z Gomsu našli útočiště v krytu poté, co po sněhové bouři vypadl proud a obyvatelé se necítili ve svých domech bezpečni, prokázala se jejich praktická hodnota.[6] Švýcarsko je tak státem, který drží světové prvenství v počtu občanů, kteří by se v případě nebezpečí nalezli bezpečná útočiště, navíc přímo ve svých domovech či v jejich těsné blízkosti.



Noe

http://www.swissinfo.ch/eng/swiss_news/Bunkers_for_all.html?cid=995134




Když


Ekologická katastrofa

Špicberky

Vivos



Odkazy

Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Environmental disaster na anglické Wikipedii.

Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Natural disaster na anglické Wikipedii.

Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Blast shelter na anglické Wikipedii.

Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Emergency shelter na anglické Wikipedii.


Reference

Literatura

  • CÍLEK, Václav. Podzemní Praha: soupis podzemních objektů hlavního města a vybraná bibliografie. Praha: Zlatý kůň, 1995. 59 s. Knihovna České speleologické společnosti; sv. 27. ISBN 80-85304-34-1.
  • HEGAR, Jaroslav. Stavby a zařízení civilní ochrany [CD-ROM]. 1. vyd. Ostrava: VŠB-TU, Fakulta bezpečnostního inženýrství, 2003. Požadavky na systém: prohlížeč Zoner Context (na disku). ISBN 80-248-0424-7.
  • KRATOCHVÍLOVÁ, Danuše, KRATOCHVÍLOVÁ, Danuše a FOLWARCZNY, Libor. Ochrana obyvatelstva. 2., aktualiz. vyd. V Ostravě: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2013. 177 s. SPBI Spektrum. Červená řada; 42. ISBN 978-80-7385-134-7.
  • PACINDA, Štefan a PIVOVARNÍK, Ján. Kolektivní ochrana obyvatelstva. Vyd. 1. Praha: MV - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2010. 118 s. ISBN 978-80-86640-44-0.
  • ROUS, Ivan. Liberecké podzemí. [Liberec]: Kalendář Liberecka, 2009. 249 s. ISBN 978-80-87213-04-9.
  • ŠENOVSKÝ, Michail, ed. Stavby a zařízení CO 2003: Ostrava: 19.-20. únor 2003: [sborník přednášek z konference. 1. vyd. Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2003. 68 s. ISBN 80-86634-12-4.
  • VESELÝ, Martin. Do krytu!: protiletecká ochrana v severozápadní části sudetské župy (1939-1945). Vyd. 1. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně, 2008. 323, [23] s. Acta Universitatis Purkynianae Facultatis Philosophicae. Studia historica; 7. ISBN 978-80-7414-000-6.

Další zdroje

Výstavba bezpečných krytů

Kryty v České republice

Bunkr Drnov - Muzeum studené války a protivzdušné obrany

Muzeum studené války pod hotelem Jalta na Václavském náměstí v Praze

Cover Place - klub v protiatmovém krytu

Proč chce Rusko do roku 2012 postavit více než 5000 protiatomových krytů v Moskvě?

Bunkers for all - článek pojednávající o problematice švýcarských protiatomových krytů

Moscow arms against nuclear attack

Špicberské globální úložiště semen na české wikipedii

OBRAZEM: Deset nejhorších ekologických katastrof

Bumbová Alena ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST - GLOBÁLNÍ HROZBY A JINÁ OHROŽENÍ

ÚVOD DO STUDIA PŘÍRODNÍCH KATASTROF A ENVIRONMENTÁLNÍCH HAZARDŮ

Přírodní katastrofy a environmentální hazardy - multimediální výuková příručka