Byrokraté, editor
1 523
editací
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Kryty pro případ ekologické katastrofy''' jsou speciálně budovaná ochranná zařízení, při jejichž projekci a budování se přihlíží k lokálním i globálním ekologickým hrozbám, kterým lidstvo v současnosti čelí, nebo čelit může. Často se jedná o zařízení, která poskytují ochranu i proti dalším nebezpečím (bombardování, atomový výbuch, sociální nepokoje). | '''Kryty pro případ ekologické katastrofy''' jsou speciálně budovaná ochranná zařízení, při jejichž projekci a budování se přihlíží k lokálním i globálním ekologickým hrozbám, kterým lidstvo v současnosti čelí, nebo čelit může. Často se jedná o zařízení, která poskytují ochranu i proti dalším nebezpečím (bombardování, atomový výbuch, sociální nepokoje). | ||
Budování úkrytů - pro případ různých hrozeb - pozorujeme napříč lidskou historií a kulturami. I lidská obydlí jsou formou krytu (před přírodním a lidským živlem). Kvalita, technická speficika a množství krytů pak reflektuje sociokulturní klima, které ve společnosti panuje, pocit ohrožení a míru předběžně opatrného jednání. Celkově můžeme říci, že zodpovědné společnosti podporují - ať už přímo nebo nepřímo - nejen jednání, které hrozby eliminuje, ale investují i značné prostředky do vytváření krizových scénářů a materiálního zázemí pro různé [[W:CZ katastrofa|katastrofy]], které mohou nastat, ať již jsou zaviněné člověkem (jako [[globální změna klimatu]]) nebo | Budování úkrytů - pro případ různých hrozeb - pozorujeme napříč lidskou historií a kulturami. I lidská obydlí jsou formou krytu (před přírodním a lidským živlem). Kvalita, technická speficika a množství krytů pak reflektuje sociokulturní klima, které ve společnosti panuje, pocit ohrožení a míru předběžně opatrného jednání. Celkově můžeme říci, že zodpovědné společnosti podporují - ať už přímo nebo nepřímo - nejen jednání, které hrozby eliminuje, ale investují i značné prostředky do vytváření krizových scénářů a materiálního zázemí pro různé [[W:CZ katastrofa|katastrofy]], které mohou nastat, ať již jsou zaviněné člověkem (jako [[globální změna klimatu]]) nebo přirozeného charakteru (povodně, zemětřesení, tornáda, etc.). | ||
Poslední velká éra budování krytů probíhala během [[W:CZ studená válka|Studené války]] na [[W:CZ Západ|Západě]] i na [[W:CZ Východ|Východě]]. Na území České republiky se z této doby dochovalo značné množství protiatomových a dalších krytů, které byly | Poslední velká éra budování krytů probíhala během [[W:CZ studená válka|Studené války]] na [[W:CZ Západ|Západě]] i na [[W:CZ Východ|Východě]]. Na území České republiky se z této doby dochovalo značné množství protiatomových a dalších krytů, které byly stavěny pro případ [[W:CZ jaderná válka|jaderné války]] nebo jiné formy ozbrojeného konfliktu. V současné době jsou většinou nevyužité, chátrají, popřípadě slouží jako skladiště, muzea<ref>http://www.metro.cz/galerie-na-vaclavaku-najdete-protiatomovy-kryt-sidli-v-nem-esenbaci-11e-/co-se-deje.aspx?c=A131129_121502_co-se-deje_rab</ref> a další zařízení pro volnočasové aktivity<ref>http://coverplace.cz/o-prostoru/popis-prostoru-cover-place</ref>. Některé z nich jsou ještě stále funkční a udržovány, v případě nebezpečí by se v nich však mohl ukrýt pouze zlomek populace. Podle odhadů u nás přibližně 5 000 krytů pojme pouze 13% populace. Vláda navíc upouští od jejich financování.<ref>http://www.fallout-shelter.wz.cz/stranka5.htm</ref> | ||
== Politika a problematika budování krytů == | == Politika a problematika budování krytů == | ||
Po skončení Studené války - zhruba od začátku devadesátých let - se v duchu [[W:CZFrancis Fukuyama|Fukuyamových]] předpovědí o konci dějin, světovém míru a blahobytu začala přehodnocovat otázka bezpečnostních opatření | Po skončení Studené války - zhruba od začátku devadesátých let - se v duchu [[W:CZFrancis Fukuyama|Fukuyamových]] předpovědí o konci dějin, světovém míru a blahobytu začala přehodnocovat otázka bezpečnostních opatření a docházelo k opouštění od ochranných opatření a opuštění a demolici řady krytů. Optimistická devadesátá léta měla málo pochopení pro scénáře horších zítřků a budování ochranných opatření (ať už proti jaderným útokům či nově se rýsujícím hrozbám pro životní prostředí). Zlom přišel až po [[W:CZ 11.září|11. září]] a sérii dalších teroristických útoků. Média (a lidé) se také začala zajímat o zprávy [[W:CZ IPCC|IPCC]] upozorňující na nebezpečí - ne menší než jaderné - která souvisí s globální změnou klimatu. Dalším důležitým bodem pro opouštění víry v optimismus a všeobecný blahobyt se stal rok 2008, kdy došlo ke [[W:CZ Světová finanční krize 2008|světové finanční krizi]]. K hrozbě teroristických útoků a kybernetických útoků, přírodních katastrof se tak přidal ještě strah ze sociálních nepokojů, rabování a násilí mezi občany i možnými nově příchozími migranty ze zemí třetího světa. To vše podnítilo zájem o scénáře katastrof i obrany proti nim, např. právě budováním krytů. | ||
Starší i novější kryty se vyskytují prakticky v každé zemi. Liší však provedením a účelem. Nejčastěji se jedná o pozůstatky krytů pro případ nukleární války nebo bombardování. Většinou se ale dají použít při ekologických katastrofách či ohroženích. Nejvíce protiatomových (a protileteckých) krytů je pak evidováno v USA, Bývalém SSSR a jeho satelitních republikách, stejně jako v západní Evropě. Důležitým rozdílem mezi jednotlivými zeměmi, co se krytů týče, pak je jejich množství a počet obyvatel, který by se v nich mohl ukrýt. Nevětší množství krytů nalezneme ve Švýcarsku (a zároveň procent míst na populaci v případě ohrožení - do krytů by se vešlo více než 100% Švýcarů). Již v roce 1960 zde byl přijat zákon o povinném zřízení atomových krytů v každém soukromém i veřejném objektu, tedy i běžných rodinných domcích. Zákon nebyl zrušen ani po skončení Studené války. Kryty nacházejí stále využití - a to nejen jako úložné prostory.<ref>http://www.fallout-shelter.wz.cz/stranka1.htm</ref><ref>http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/98794-svycari-zaviraji-nejvetsi-bunkr-na-svete.html</ref> Například v roce 1999 lidé z Gomsu našli útočiště v krytu poté, co po sněhové bouři vypadl proud a obyvatelé se necítili ve svých domech bezpečni, prokázala se jejich praktická hodnota.<ref>http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/98794-svycari-zaviraji-nejvetsi-bunkr-na-svete.html</ref> K roku 2006 bylo ve Švýcarsku evidováno 300 000 soukromých protiatomových krytů v domovech, nemocnicích a dalších institucích, kromě toho také 5 100 veřejných krytů. V roce 2006 se na konstrukci, údržbu a demolici krytů použila částka ve výši 167,4 milionů švýcarských franků (cca. 3 miliardy Kč) - přibližně čtvrtina této částky byla dotována státem. Totální hodnota krytů se pohybuje kolem 250 miliard Kč.<ref>http://www.swissinfo.ch/eng/swiss_news/Bunkers_for_all.html?cid=995134</ref> Švýcarsko je tak státem, který drží nejen Evropské ale i světové prvenství v počtu občanů, kteří by se v případě nebezpečí nalezli bezpečná útočiště, navíc přímo ve svých domovech či v jejich těsné blízkosti (v krytech je více místa než obyvatel země). | Starší i novější kryty se vyskytují prakticky v každé zemi. Liší však provedením a účelem. Nejčastěji se jedná o pozůstatky krytů pro případ nukleární války nebo bombardování. Většinou se ale dají použít při ekologických katastrofách či ohroženích. Nejvíce protiatomových (a protileteckých) krytů je pak evidováno v USA, Bývalém SSSR a jeho satelitních republikách, stejně jako v západní Evropě. Důležitým rozdílem mezi jednotlivými zeměmi, co se krytů týče, pak je jejich množství a počet obyvatel, který by se v nich mohl ukrýt. Nevětší množství krytů nalezneme ve Švýcarsku (a zároveň procent míst na populaci v případě ohrožení - do krytů by se vešlo více než 100% Švýcarů). Již v roce 1960 zde byl přijat zákon o povinném zřízení atomových krytů v každém soukromém i veřejném objektu, tedy i běžných rodinných domcích. Zákon nebyl zrušen ani po skončení Studené války. Kryty nacházejí stále využití - a to nejen jako úložné prostory.<ref>http://www.fallout-shelter.wz.cz/stranka1.htm</ref><ref>http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/98794-svycari-zaviraji-nejvetsi-bunkr-na-svete.html</ref> Například v roce 1999 lidé z Gomsu našli útočiště v krytu poté, co po sněhové bouři vypadl proud a obyvatelé se necítili ve svých domech bezpečni, prokázala se jejich praktická hodnota.<ref>http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/98794-svycari-zaviraji-nejvetsi-bunkr-na-svete.html</ref> K roku 2006 bylo ve Švýcarsku evidováno 300 000 soukromých protiatomových krytů v domovech, nemocnicích a dalších institucích, kromě toho také 5 100 veřejných krytů. V roce 2006 se na konstrukci, údržbu a demolici krytů použila částka ve výši 167,4 milionů švýcarských franků (cca. 3 miliardy Kč) - přibližně čtvrtina této částky byla dotována státem. Totální hodnota krytů se pohybuje kolem 250 miliard Kč.<ref>http://www.swissinfo.ch/eng/swiss_news/Bunkers_for_all.html?cid=995134</ref> Švýcarsko je tak státem, který drží nejen Evropské ale i světové prvenství v počtu občanů, kteří by se v případě nebezpečí nalezli bezpečná útočiště, navíc přímo ve svých domovech či v jejich těsné blízkosti (v krytech je více místa než obyvatel země). | ||