Kritéria kvality pro vysokoškolské využívání OER MWS: Porovnání verzí

bez shrnutí editace
mBez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 9: Řádek 9:
Kvalita OER představuje jednu z největších překážek v aplikaci těchto zdrojů do studijních kurikulí. Hodnocení kvality v otevřeném prostředí internetu má svá specifika oproti klasickým učebním textům a zavedeným žánrům. Dlouhá a kol., navrhují rozpracování kódů, jejichž pomocí hodnotili OER, do podoby indikátorů: ,,''Současně je možné si představit též třetí fázi, ve které by hodnocení kódů bylo lépe metodicky popsáno, čímž bychom získali indikátory kvality; na tomto základě by pak bylo možné v budoucnu vytvořit komplexní indikátorovou sadu celkově (v agregované podobě) hodnotící kvalitu zdroje.”''<ref>Dlouhá, J., Petiška, E., Dlouhý, J., & Kapitulčinová, D. (2015). Možnosti a rizika využití otevřených vzdělávacích zdrojů v environmentálních oborech na vysokoškolské úrovni v ČR: kritéria pro posouzení kvality. ''Envigogika'', ''10''(4).</ref> Stanovit kritéria kvality pro OER je nicméně problematické, vzhledem k tomu, že v odborné literatuře nepanuje shoda ani na kritériích kvality pro online zdroje či definici informační kvality, vzhledem k tomu, že posuzování kvality dané informace je individuální a vždy závislé na kontextu a účelu k čemu tato informace slouží (fitness to use). Proto i posuzování OER a kritéria kvality jsou závislé na tom, pro jakou cílovou skupinu a specifický účel (např. konkrétní diplomku či seminární práci) je zdroj určen.  
Kvalita OER představuje jednu z největších překážek v aplikaci těchto zdrojů do studijních kurikulí. Hodnocení kvality v otevřeném prostředí internetu má svá specifika oproti klasickým učebním textům a zavedeným žánrům. Dlouhá a kol., navrhují rozpracování kódů, jejichž pomocí hodnotili OER, do podoby indikátorů: ,,''Současně je možné si představit též třetí fázi, ve které by hodnocení kódů bylo lépe metodicky popsáno, čímž bychom získali indikátory kvality; na tomto základě by pak bylo možné v budoucnu vytvořit komplexní indikátorovou sadu celkově (v agregované podobě) hodnotící kvalitu zdroje.”''<ref>Dlouhá, J., Petiška, E., Dlouhý, J., & Kapitulčinová, D. (2015). Možnosti a rizika využití otevřených vzdělávacích zdrojů v environmentálních oborech na vysokoškolské úrovni v ČR: kritéria pro posouzení kvality. ''Envigogika'', ''10''(4).</ref> Stanovit kritéria kvality pro OER je nicméně problematické, vzhledem k tomu, že v odborné literatuře nepanuje shoda ani na kritériích kvality pro online zdroje či definici informační kvality, vzhledem k tomu, že posuzování kvality dané informace je individuální a vždy závislé na kontextu a účelu k čemu tato informace slouží (fitness to use). Proto i posuzování OER a kritéria kvality jsou závislé na tom, pro jakou cílovou skupinu a specifický účel (např. konkrétní diplomku či seminární práci) je zdroj určen.  


Je především rozdíl mezi kritérii kvality, které je možné použít pro dané OER jako celkový systém (tzn. technické prostředí a způsob fungování) a mezi kritérii, která hodnotí obsah. Zdroj (ve smyslu úložiště), který naplňuje znaky kvality po stránce technické, může obsahovat i řadu nekvalitních zdrojů informací (např. špatně napsané články). V rámci této studie se nehodláme zabývat konkrétním obsahem, což by znamenalo provést textovou analýzu konkrétních článků v rámci jednotlivých OER. Tato analýza není ale pro účely našeho výzkumu relevantní. Hodnotila by spíše autory než OER jako systémy, vzhledem k tomu, že podoba konkrétního textu je vždy závislá zejména na tom, kdo ho vytváří a ne na obecných principech fungování. Nepomohla by nám tak ani definovat systémové požadavky, jež je třeba zajistit.
Je především rozdíl mezi kritérii kvality, které je možné použít pro dané OER jako celkový systém (tzn. technické prostředí a způsob fungování) a mezi kritérii, která hodnotí obsah. Zdroj (ve smyslu úložiště), který naplňuje znaky kvality po stránce technické, může obsahovat i řadu nekvalitních zdrojů informací (např. špatně napsané články). Značné množství přístupů v hodnocení kvality OER využívá do určité míry komunitu jejich uživatelů, které z ní tak do jisté míry dělají spolutvůrce těchto zdrojů.<ref>Clements, K., Pawlowski, J., & Manouselis, N. (2015). Open educational resources repositories literature review–Towards a comprehensive quality approaches framework. ''Computers in human behavior, 51,'' 1098-1106.</ref> Pro digitální vzdělávací zdroje podpořené z veřejných rozpočtů jsou vymezeny autorskoprávní požadavky (tedy umístění pod otevřenou licencí) jako jedno z hlavních kritérií kvality.<ref>Národní ústav pro vzdělávání. (2016). Dostupné z (21. 1. 2019) <nowiki>https://clanky.rvp.cz/wp-content/upload/prilohy/21071/kriteria_kvality_digitalnich_vzdelavacich_zdroju.pdf</nowiki></ref> Jako další důležitý znak kvality pro zdroje, jež je možné využít pro vysokoškolské vzdělávání, můžeme vymezit to, zda je možnost recenzního řízení (tedy zkontrolování daného článku odborníkem) a zda je tato recenze vyznačena, dále pak uvedení data vytvoření či aktualizace zdroje.<ref>Dlouhá, J., Petiška, E., Dlouhý, J., & Kapitulčinová, D. (2015). Možnosti a rizika využití otevřených vzdělávacích zdrojů v environmentálních oborech na vysokoškolské úrovni v ČR: kritéria pro posouzení kvality. ''Envigogika'', ''10''(4).</ref> Na základě literatury, seznámení se s praxí existujících wikisystémů a našich zkušeností s jejich tvorbou, navrhujeme pro účely posuzování technického prostředí [[Otevřené vzdělávací zdroje na bázi Mediawiki softwaru|OER na bázi Mediawiki softwaru]] z hlediska kvality následující kritéria (Tabulka 1).  
 
Značné množství přístupů v hodnocení kvality OER využívá do určité míry komunitu jejich uživatelů, které z ní tak do jisté míry dělají spolutvůrce těchto zdrojů.<ref>Clements, K., Pawlowski, J., & Manouselis, N. (2015). Open educational resources repositories literature review–Towards a comprehensive quality approaches framework. ''Computers in human behavior, 51,'' 1098-1106.</ref> Pro digitální vzdělávací zdroje podpořené z veřejných rozpočtů jsou vymezeny autorskoprávní požadavky (tedy umístění pod otevřenou licencí) jako jedno z hlavních kritérií kvality.<ref>Národní ústav pro vzdělávání. (2016). Dostupné z (21. 1. 2019) <nowiki>https://clanky.rvp.cz/wp-content/upload/prilohy/21071/kriteria_kvality_digitalnich_vzdelavacich_zdroju.pdf</nowiki></ref> Jako další důležitý znak kvality pro zdroje, jež je možné využít pro vysokoškolské vzdělávání, můžeme vymezit to, zda je možnost recenzního řízení (tedy zkontrolování daného článku odborníkem) a zda je tato recenze vyznačena, dále pak uvedení data vytvoření či aktualizace zdroje.<ref>Dlouhá, J., Petiška, E., Dlouhý, J., & Kapitulčinová, D. (2015). Možnosti a rizika využití otevřených vzdělávacích zdrojů v environmentálních oborech na vysokoškolské úrovni v ČR: kritéria pro posouzení kvality. ''Envigogika'', ''10''(4).</ref> Na základě literatury, seznámení se s praxí existujících wikisystémů a našich zkušeností s jejich tvorbou, navrhujeme pro účely posuzování technického prostředí [[Otevřené vzdělávací zdroje na bázi Mediawiki softwaru|OER na bázi Mediawiki softwaru]] z hlediska kvality následující kritéria (Tabulka 1).


Tabulka 1. Možná kritéria kvality využitelná pro OER fungující na bázi Mediawiki softwaru pro vysokoškolské účely a jejich popis.
Tabulka 1. Možná kritéria kvality využitelná pro OER fungující na bázi Mediawiki softwaru pro vysokoškolské účely a jejich popis.
Byrokraté, editor
1 523

editací