Kritéria kvality pro vysokoškolské využívání OER MWS: Porovnání verzí

← Porovnání se starší verzí

Kritéria kvality pro vysokoškolské využívání OER MWS (editovat)

Verze z 23. 3. 2021, 14:37

Odebrány 2 bajty , 23. 3. 2021

gram

VizuálníWikitext

Eduard

Byrokraté, editor

1 523

editací

@@ Řádek 7: / Řádek 7: @@
 Nicméně posuzování kvality z hlediska studentů nemusí být v rámci OER využitelných pro vysokoškolskou výuku příliš relevantní (co se objektivního posouzení kvality týče), vzhledem k tomu, že můžeme předpokládat, že cílová skupina (studenti) má dostatečné kompetence ji kvalifikovaně posoudit.
-Kvalita OER představuje jednu z největších překážek v aplikaci těchto zdrojů do studijních kurikulí. Hodnocení kvality v otevřeném prostředí internetu má svá specifika oproti klasickým učebním textům a zavedeným žánrům. Dlouhá a kol., navrhují rozpracování kódů, jejichž pomocí hodnotili OER, do podoby indikátorů: ,,''Současně je možné si představit též třetí fázi, ve které by hodnocení kódů bylo lépe metodicky popsáno, čímž bychom získali indikátory kvality; na tomto základě by pak bylo možné v budoucnu vytvořit komplexní indikátorovou sadu celkově (v agregované podobě) hodnotící kvalitu zdroje.”''<ref>Dlouhá, J., Petiška, E., Dlouhý, J., & Kapitulčinová, D. (2015). Možnosti a rizika využití otevřených vzdělávacích zdrojů v environmentálních oborech na vysokoškolské úrovni v ČR: kritéria pro posouzení kvality. ''Envigogika'', ''10''(4).</ref> Stanovit kritéria kvality pro OER je nicméně problematické, vzhledem k tomu, že v odborné literatuře nepanuje shoda ani na kritériích kvality pro online zdroje či definici informační kvality, vzhledem k tomu, že posuzování kvality dané informace je individuální a vždy závislé na kontextu a účelu k čemu tato informace slouží (fitness to use). Proto i posuzování OER a kritéria kvality jsou závislé na tom, pro jakou cílovou skupinu a specifický účel (např. konkrétní diplomku či seminární práci) je zdroj určen.
+Kvalita OER představuje jednu z největších překážek v aplikaci těchto zdrojů do studijních kurikul. Hodnocení kvality v otevřeném prostředí internetu má svá specifika oproti klasickým učebním textům a zavedeným žánrům. Dlouhá a kol., navrhují rozpracování kódů, jejichž pomocí hodnotili OER, do podoby indikátorů: ,,''Současně je možné si představit též třetí fázi, ve které by hodnocení kódů bylo lépe metodicky popsáno, čímž bychom získali indikátory kvality; na tomto základě by pak bylo možné v budoucnu vytvořit komplexní indikátorovou sadu celkově (v agregované podobě) hodnotící kvalitu zdroje.”''<ref>Dlouhá, J., Petiška, E., Dlouhý, J., & Kapitulčinová, D. (2015). Možnosti a rizika využití otevřených vzdělávacích zdrojů v environmentálních oborech na vysokoškolské úrovni v ČR: kritéria pro posouzení kvality. ''Envigogika'', ''10''(4).</ref> Stanovit kritéria kvality pro OER je nicméně problematické, vzhledem k tomu, že v odborné literatuře nepanuje shoda ani na kritériích kvality pro online zdroje či definici informační kvality, vzhledem k tomu, že posuzování kvality dané informace je individuální a vždy závislé na kontextu a účelu k čemu tato informace slouží (fitness to use). Proto i posuzování OER a kritéria kvality jsou závislé na tom, pro jakou cílovou skupinu a specifický účel (např. konkrétní diplomku či seminární práci) je zdroj určen.
 Je především rozdíl mezi kritérii kvality, které je možné použít pro dané OER jako celkový systém (tzn. technické prostředí a způsob fungování) a mezi kritérii, která hodnotí obsah. Zdroj (ve smyslu úložiště), který naplňuje znaky kvality po stránce technické, může obsahovat i řadu nekvalitních zdrojů informací (např. špatně napsané články). Značné množství přístupů v hodnocení kvality OER využívá do určité míry komunitu jejich uživatelů, které z ní tak do jisté míry dělají spolutvůrce těchto zdrojů.<ref>Clements, K., Pawlowski, J., & Manouselis, N. (2015). Open educational resources repositories literature review–Towards a comprehensive quality approaches framework. ''Computers in human behavior, 51,'' 1098-1106.</ref> Pro digitální vzdělávací zdroje podpořené z veřejných rozpočtů jsou vymezeny autorskoprávní požadavky (tedy umístění pod otevřenou licencí) jako jedno z hlavních kritérií kvality.<ref>Národní ústav pro vzdělávání. (2016). Dostupné z (21. 1. 2019) <nowiki>https://clanky.rvp.cz/wp-content/upload/prilohy/21071/kriteria_kvality_digitalnich_vzdelavacich_zdroju.pdf</nowiki></ref> Jako další důležitý znak kvality pro zdroje, jež je možné využít pro vysokoškolské vzdělávání, můžeme vymezit to, zda je možnost recenzního řízení (tedy zkontrolování daného článku odborníkem) a zda je tato recenze vyznačena, dále pak uvedení data vytvoření či aktualizace zdroje.<ref>Dlouhá, J., Petiška, E., Dlouhý, J., & Kapitulčinová, D. (2015). Možnosti a rizika využití otevřených vzdělávacích zdrojů v environmentálních oborech na vysokoškolské úrovni v ČR: kritéria pro posouzení kvality. ''Envigogika'', ''10''(4).</ref> Na základě literatury, seznámení se s praxí existujících wikisystémů a našich zkušeností s jejich tvorbou, navrhujeme pro účely posuzování technického prostředí [[Otevřené vzdělávací zdroje na bázi Mediawiki softwaru|OER na bázi Mediawiki softwaru]] z hlediska kvality následující kritéria (Tabulka 1).