Kormorán velký jako státem chráněný druh: Porovnání verzí

m
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
mBez shrnutí editace
Řádek 7: Řádek 7:
Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a příloze vyhlášky 395/1992, patří kormorán velký mezi zvláště chráněné druhy. Tento zákon zakazuje jakkoli negativně ovlivňovat vývojová stádia kormorána a škodlivě zasahovat do jejich sídel (přirozených i umělých). Zákon zakazuje zvířata zabíjet, zraňovat, chytat a plašit. Výjimka z&nbsp;tohoto zákona může být udělena, rozhodující je posouzení veřejného zájmu a zájmu přírody.<br>  
Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a příloze vyhlášky 395/1992, patří kormorán velký mezi zvláště chráněné druhy. Tento zákon zakazuje jakkoli negativně ovlivňovat vývojová stádia kormorána a škodlivě zasahovat do jejich sídel (přirozených i umělých). Zákon zakazuje zvířata zabíjet, zraňovat, chytat a plašit. Výjimka z&nbsp;tohoto zákona může být udělena, rozhodující je posouzení veřejného zájmu a zájmu přírody.<br>  


Takováto ochrana by mohla vést k&nbsp;tomu, že si&nbsp;kormorán na přítomnost lidí zvykne a bude jednoduché se k&nbsp;němu přiblížit. Opak je ale pravdou. Zkušenost ukazuje, že přiblížit se ke kormoránům sedícím na stromech je prakticky nemožné. Kormorán je velice inteligentní a při sebemenším náznaku nebezpečí odlétá. Jeho inteligenci dokazují i pokusy o plašení s&nbsp;použitím různých figurín.*2* To sice bylo prvních pár dní efektivní, ale později si ptáci na přítomnost figurín zvykli a nijak je nerušily. Když se ale v&nbsp;blízkosti objevil člověk, okamžitě odlétli, jak uvádí Roman Zajíček.&nbsp;<ref>Kormoráni táhnou ze severu, rybářům přibývají vrásky. Rovnost - Brněnský a jihomoravský deník [online]. 22.10.2004, , [cit. 2010-05-18]. Dostupný z WWW: &amp;amp;lt;http://www.enviweb.cz/clanek/priroda/50634/kormorani-tahnou-ze-severu-rybarum-pribyvaji-vrasky&amp;amp;gt;</ref>  
Takováto ochrana by mohla vést k&nbsp;tomu, že si&nbsp;kormorán na přítomnost lidí zvykne a bude jednoduché se k&nbsp;němu přiblížit. Opak je ale pravdou. Zkušenost ukazuje, že přiblížit se ke kormoránům sedícím na stromech je prakticky nemožné. Kormorán je velice inteligentní a při sebemenším náznaku nebezpečí odlétá. Jeho inteligenci dokazují i pokusy o plašení s&nbsp;použitím různých figurín.*2* To sice bylo prvních pár dní efektivní, ale později si ptáci na přítomnost figurín zvykli a nijak je nerušily. Když se ale v&nbsp;blízkosti objevil člověk, okamžitě odlétli, jak uvádí Roman Zajíček.&nbsp;<ref>Kormoráni táhnou ze severu, rybářům přibývají vrásky. Rovnost - Brněnský a jihomoravský deník [online]. 22.10.2004, , [cit. 2010-05-18]. Dostupný z WWW: &amp;amp;amp;lt;http://www.enviweb.cz/clanek/priroda/50634/kormorani-tahnou-ze-severu-rybarum-pribyvaji-vrasky&amp;amp;amp;gt;</ref>  


= Původní nebo nepůvodní druh?  =
= Původní nebo nepůvodní druh?  =


Zajímavá je také skutečnost, že naprostá většina kormoránů, které je v&nbsp;zimě možné vidět na stromech, v&nbsp;ČR nehnízdí. Jedná se pouze o ptáky, kteří do ČR přitáhli ze severní evropy. Většina zdrojů se shoduje na tom, že kormorán v&nbsp;ČR hnízdí až od roku 1982.<ref>Myslivci odstřelí přemnožené kormorány. Krkonošský deník [online]. 5.5.2010, , [cit. 2010-05-18]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://krkonossky.denik.cz/zpravy_region/myslivci-odstreli-premnozene-kormorany201005040.html&amp;gt;.</ref> Toto je také hlavní argument zastánců povolení odstřelu těchto ptáků. Počet hnízdících párů se v&nbsp;roce 2009 pohyboval kolem čísla 330.<ref>ČESKÝ RYBÁŘSKÝ SVAZ, Západočeský územní svaz [online]. 1.3.2010 [cit. 2010-05-18]. Tisková zpráva ČRS ÚS Plzeň k výskytu a škodám způsobených kormoránem velkým (Phalacrocorax carbo). Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.crsplzen.cz/Informace.html&amp;gt;</ref> Mnohem větší číslo, kolem 7&nbsp;500 párů, však představují zimující ptáci. Vzhledem ke způsobu zjišťování (provádí dobrovolníci v&nbsp;lokalitách podle vlastního výběru) může být toto číslo relativně nepřesné. Na internetových stránkách ČRS je u roku 2005 uvedeno dokonce číslo cca 63&nbsp;000 kusů. A právě tito zimující jedinci jsou označováni jako hlavní problém. Je otázkou, zda by nebylo na místě novelizovat právní normu z&nbsp;roku 1992, aby více odpovídala realitě. Její účel, zabránit vyhynutí druhu, byl pravděpodobně úspěšně splněn a v&nbsp;současnosti dochází k&nbsp;prudkému růstu počtu kormoránů v&nbsp;Evropě. Uvádí se, že stavy oproti 50. létům minulého století vzrostly 1000-krát&nbsp;<ref>ČESKÝ RYBÁŘSKÝ SVAZ, Západočeský územní svaz [online]. 1.3.2010 [cit. 2010-05-18]. Tisková zpráva ČRS ÚS Plzeň k výskytu a škodám způsobených kormoránem velkým (Phalacrocorax carbo). Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.crsplzen.cz/Informace.html&amp;gt;</ref> (podle ČRS se stav kormorána v&nbsp;ČR v&nbsp;letech 2000 – 2003 zvýšil z cca 15 tisíc kusů na 55 tisíc kusů). Z&nbsp;ohroženého druhu se pomalu ale jistě stává druh invazivní, v&nbsp;mnoha státech Evropy nepůvodní.  
Zajímavá je také skutečnost, že naprostá většina kormoránů, které je v&nbsp;zimě možné vidět na stromech, v&nbsp;ČR nehnízdí. Jedná se pouze o ptáky, kteří do ČR přitáhli ze severní evropy. Většina zdrojů se shoduje na tom, že kormorán v&nbsp;ČR hnízdí až od roku 1982.<ref>Myslivci odstřelí přemnožené kormorány. Krkonošský deník [online]. 5.5.2010, , [cit. 2010-05-18]. Dostupný z WWW: &amp;amp;lt;http://krkonossky.denik.cz/zpravy_region/myslivci-odstreli-premnozene-kormorany201005040.html&amp;amp;gt;.</ref> Toto je také hlavní argument zastánců povolení odstřelu těchto ptáků. Počet hnízdících párů se v&nbsp;roce 2009 pohyboval kolem čísla 330.<ref>ČESKÝ RYBÁŘSKÝ SVAZ, Západočeský územní svaz [online]. 1.3.2010 [cit. 2010-05-18]. Tisková zpráva ČRS ÚS Plzeň k výskytu a škodám způsobených kormoránem velkým (Phalacrocorax carbo). Dostupné z WWW: &amp;amp;lt;http://www.crsplzen.cz/Informace.html&amp;amp;gt;</ref> Mnohem větší číslo, kolem 7&nbsp;500 párů, však představují zimující ptáci. Vzhledem ke způsobu zjišťování (provádí dobrovolníci v&nbsp;lokalitách podle vlastního výběru) může být toto číslo relativně nepřesné. Na internetových stránkách ČRS je u roku 2005 uvedeno dokonce číslo cca 63&nbsp;000 kusů. A právě tito zimující jedinci jsou označováni jako hlavní problém. Je otázkou, zda by nebylo na místě novelizovat právní normu z&nbsp;roku 1992, aby více odpovídala realitě. Její účel, zabránit vyhynutí druhu, byl pravděpodobně úspěšně splněn a v&nbsp;současnosti dochází k&nbsp;prudkému růstu počtu kormoránů v&nbsp;Evropě. Uvádí se, že stavy oproti 50. létům minulého století vzrostly 1000-krát&nbsp;<ref>ČESKÝ RYBÁŘSKÝ SVAZ, Západočeský územní svaz [online]. 1.3.2010 [cit. 2010-05-18]. Tisková zpráva ČRS ÚS Plzeň k výskytu a škodám způsobených kormoránem velkým (Phalacrocorax carbo). Dostupné z WWW: &amp;amp;lt;http://www.crsplzen.cz/Informace.html&amp;amp;gt;</ref> (podle ČRS se stav kormorána v&nbsp;ČR v&nbsp;letech 2000 – 2003 zvýšil z cca 15 tisíc kusů na 55 tisíc kusů). Z&nbsp;ohroženého druhu se pomalu ale jistě stává druh invazivní, v&nbsp;mnoha státech Evropy nepůvodní.  


= Výpočet škody způsobené kormoránem  =
= Výpočet škody způsobené kormoránem  =
Řádek 29: Řádek 29:
Pokud mezi sebou tyto tři proměnné vynásobíme, zjistíme přibližnou škodu na rybí obsádce, vyjádřenou v&nbsp;kilogramech. Toto množství je pak třeba vynásobit nějakou peněžní hodnotou. Toto vyjádření je ale trochu problém. Pro soukromé chovatele ryb je toto číslo představováno nákupní cenou jejich ryb a nikoli cenou tržní. Pokud tedy podnikatel nakoupí na jaře násadu do svého rybníka za účelem pozdějšího prodeje a během zimy se mu na rybníce usadí hejno kormoránů, dostane jako náhradu pouze částku, kterou investoval do nákupu násady na jaře. <br>  
Pokud mezi sebou tyto tři proměnné vynásobíme, zjistíme přibližnou škodu na rybí obsádce, vyjádřenou v&nbsp;kilogramech. Toto množství je pak třeba vynásobit nějakou peněžní hodnotou. Toto vyjádření je ale trochu problém. Pro soukromé chovatele ryb je toto číslo představováno nákupní cenou jejich ryb a nikoli cenou tržní. Pokud tedy podnikatel nakoupí na jaře násadu do svého rybníka za účelem pozdějšího prodeje a během zimy se mu na rybníce usadí hejno kormoránů, dostane jako náhradu pouze částku, kterou investoval do nákupu násady na jaře. <br>  


Krmná dávka jednoho kormorána na jeden den je odhadována v&nbsp;rozmezí 0,5 – 0,8 kg ryb.<ref>MAKOŇ, Karel. Kormorán velký jeho rozšíření a regulační odstřel. Plzeň : , duben 2000 [cit. 2010-05-18]. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.desop.cz/dokumenty/Archiv/Ostatni_zpravy/Odborne_zpravy/Kormorani_rok_2000.pdf&amp;gt;</ref> Další možností, jak odhadnout množství ryb, které zkonzumují kormoráni, je přes procentuální podíl na jejich hmotnosti. Zde se za typickou denní dávku kormorána pokládá 17&nbsp;% jeho hmotnosti.<ref>ANDRESKA, Jan; ČECH, Martin; RUSŇÁK, Štěpán. Kormorán velký v Čechách a jeho potrava v Praze . Živa [online]. Květen 2007, , [cit. 2010-05-18]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://ziva.avcr.cz/data/pdf/2008-04-21-17-06-17-70b150599fc1d4e5ecce1121b29bec00.pdf&amp;gt;</ref> Vzhledem k&nbsp;tomu, že běžná hmotnost se pohybuje od 2 do 3,5 kg, tvoří denní dávka jednoho ptáka 0,34 – 0,6 kg ryb. První kormoráni do ČR přilétají během měsíce října a zůstávají až do března. Tyto doby jsou samozřejmě pouze orientační, ale odpovídají letošní zimě (2009/2010).  
Krmná dávka jednoho kormorána na jeden den je odhadována v&nbsp;rozmezí 0,5 – 0,8 kg ryb.<ref>MAKOŇ, Karel. Kormorán velký jeho rozšíření a regulační odstřel. Plzeň : , duben 2000 [cit. 2010-05-18]. Dostupné z WWW: &amp;amp;lt;http://www.desop.cz/dokumenty/Archiv/Ostatni_zpravy/Odborne_zpravy/Kormorani_rok_2000.pdf&amp;amp;gt;</ref> Další možností, jak odhadnout množství ryb, které zkonzumují kormoráni, je přes procentuální podíl na jejich hmotnosti. Zde se za typickou denní dávku kormorána pokládá 17&nbsp;% jeho hmotnosti.<ref>ANDRESKA, Jan; ČECH, Martin; RUSŇÁK, Štěpán. Kormorán velký v Čechách a jeho potrava v Praze . Živa [online]. Květen 2007, , [cit. 2010-05-18]. Dostupný z WWW: &amp;amp;lt;http://ziva.avcr.cz/data/pdf/2008-04-21-17-06-17-70b150599fc1d4e5ecce1121b29bec00.pdf&amp;amp;gt;</ref> Vzhledem k&nbsp;tomu, že běžná hmotnost se pohybuje od 2 do 3,5 kg, tvoří denní dávka jednoho ptáka 0,34 – 0,6 kg ryb. První kormoráni do ČR přilétají během měsíce října a zůstávají až do března. Tyto doby jsou samozřejmě pouze orientační, ale odpovídají letošní zimě (2009/2010).  


Pokud použiji čísla uvedená výše, bude výsledek následující:  
Pokud použiji čísla uvedená výše, bude výsledek následující:  
Řádek 47: Řádek 47:
== Složení potravy  ==
== Složení potravy  ==


Z naprosté většiny se jedná o rybožravého dravce. Adámek<ref>ADÁMEK, Zdeněk. Potravní spektrum kormorána velkého.  [online]. 2004, [cit. 2010-05-18]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.cesky-muskar.eu/archivPM/ochrana/predatori/spektrum_kormorana.html&amp;gt;</ref> uvádí jen jeden případ, kdy byla v trávícím traktu kormorána nalezena kost skokana. Jeho zaměření na zraněné nebo jinak oslabené ryby (nemocné...) je neodůvodněné a neprokázané, jak uvádí Adámek.  
Z naprosté většiny se jedná o rybožravého dravce. Adámek<ref>ADÁMEK, Zdeněk. Potravní spektrum kormorána velkého.  [online]. 2004, [cit. 2010-05-18]. Dostupný z WWW: &amp;amp;lt;http://www.cesky-muskar.eu/archivPM/ochrana/predatori/spektrum_kormorana.html&amp;amp;gt;</ref> uvádí jen jeden případ, kdy byla v trávícím traktu kormorána nalezena kost skokana. Jeho zaměření na zraněné nebo jinak oslabené ryby (nemocné...) je neodůvodněné a neprokázané, jak uvádí Adámek.  


Obecně se dá říct, že na rychle tekoucích vodách v potravě převažují ryby lososovité, lipan a ryby kaprovité. Ve stojatých vodách to pak jsou ryby kaprovité a okounovité. Velikost kořisti se většinou nepohybuje přes 40 cm. Tyto výsledky jsou potvrzeny sledováním<ref>ČECH, Martin. Potrava kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) na Vltavě ve Vyšším Brodu v zimním období 2004/2005 [závěrečná zpráva].  [online]. 2005, [cit. 2010-05-18]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.cesky-muskar.eu/archivPM/ochrana/predatori/kormorani_na_vltave.pdf&amp;gt;.</ref>, které se uskutečnilo v letech 2004/2005 na Vltavě ve Vyšším Brodu. Podle této studie bylo zastoupení jednotlivých čeledí následující&nbsp;:  
Obecně se dá říct, že na rychle tekoucích vodách v potravě převažují ryby lososovité, lipan a ryby kaprovité. Ve stojatých vodách to pak jsou ryby kaprovité a okounovité. Velikost kořisti se většinou nepohybuje přes 40 cm. Tyto výsledky jsou potvrzeny sledováním<ref>ČECH, Martin. Potrava kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) na Vltavě ve Vyšším Brodu v zimním období 2004/2005 [závěrečná zpráva].  [online]. 2005, [cit. 2010-05-18]. Dostupný z WWW: &amp;amp;lt;http://www.cesky-muskar.eu/archivPM/ochrana/predatori/kormorani_na_vltave.pdf&amp;amp;gt;.</ref>, které se uskutečnilo v letech 2004/2005 na Vltavě ve Vyšším Brodu. Podle této studie bylo zastoupení jednotlivých čeledí následující&nbsp;:  


Celkem 389 ryb  
Celkem 389 ryb  
Řádek 75: Řádek 75:
<br>  
<br>  


== Zdroje:<br>  ==
= Zdroje:<br>  =


<references /><br>  
<references /><br>  
12

editací