12
editací
m
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
mBez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Studenti VŠE}} | {{Studenti VŠE}} | ||
= Úvod = | = Úvod = | ||
| Řádek 6: | Řádek 7: | ||
Takováto ochrana by mohla vést k tomu, že si kormorán na přítomnost lidí zvykne a bude jednoduché se k němu přiblížit. Opak je ale pravdou. Zkušenost ukazuje, že přiblížit se ke kormoránům sedícím na stromech je prakticky nemožné. Kormorán je velice inteligentní a při sebemenším náznaku nebezpečí odlétá. Jeho inteligenci dokazují i pokusy o plašení s použitím různých figurín.2 To sice bylo prvních pár dní efektivní, ale později si ptáci na přítomnost figurín zvykli a nijak je nerušily. Když se ale v blízkosti objevil člověk, okamžitě odlétli, jak uvádí Roman Zajíček. *2* | Takováto ochrana by mohla vést k tomu, že si kormorán na přítomnost lidí zvykne a bude jednoduché se k němu přiblížit. Opak je ale pravdou. Zkušenost ukazuje, že přiblížit se ke kormoránům sedícím na stromech je prakticky nemožné. Kormorán je velice inteligentní a při sebemenším náznaku nebezpečí odlétá. Jeho inteligenci dokazují i pokusy o plašení s použitím různých figurín.2 To sice bylo prvních pár dní efektivní, ale později si ptáci na přítomnost figurín zvykli a nijak je nerušily. Když se ale v blízkosti objevil člověk, okamžitě odlétli, jak uvádí Roman Zajíček. *2* | ||
= Původní nebo nepůvodní druh? = | = Původní nebo nepůvodní druh? = | ||
Zajímavá je také skutečnost, že naprostá většina kormoránů, které je v zimě možné vidět na stromech, v ČR nehnízdí. Jedná se pouze o ptáky, kteří do ČR přitáhli ze severní evropy. Podle mnoha zdrojů kormorán v ČR hnízdí až od roku 1982.*3* Toto je také hlavní argument zastánců povolení odstřelu těchto ptáků. Počet hnízdících párů se v roce 2009 pohyboval kolem čísla 330.*4* Mnohem větší číslo, kolem 7 500 párů *5*, však představují zimující ptáci. Vzhledem ke způsobu zjišťování (provádí dobrovolníci v lokalitách podle vlastního výběru) může být toto číslo velmi podhodnocené. Na internetových stránkách ČRS je u roku 2005 uvedeno dokonce číslo cca 63 000 kusů. A právě tito zimující jedinci představují hlavní problém. Je otázkou, zda by nebylo na místě novelizovat právní normu z roku 1992, aby více odpovídala realitě. Její účel, zabránit vyhynutí druhu, byl pravděpodobně úspěšně splněn a v současnosti dochází k prudkému růstu počtu kormoránů v Evropě. Uvádí se, že stavy oproti 50. létům minulého století vzrostly 1000-krát *5* (podle ČRS se stav kormorána v ČR v letech 2000 – 2003 zvýšil z cca 15 tisíc kusů na 55 tisíc kusů). Možná by se toto mohlo považovat za příklad, jak zásah člověka do přírody může narušit její rovnováhu. Z ohroženého druhu se pomalu ale jistě stává druh invazivní, v mnoha státech Evropy nepůvodní. | Zajímavá je také skutečnost, že naprostá většina kormoránů, které je v zimě možné vidět na stromech, v ČR nehnízdí. Jedná se pouze o ptáky, kteří do ČR přitáhli ze severní evropy. Podle mnoha zdrojů kormorán v ČR hnízdí až od roku 1982.*3* Toto je také hlavní argument zastánců povolení odstřelu těchto ptáků. Počet hnízdících párů se v roce 2009 pohyboval kolem čísla 330.*4* Mnohem větší číslo, kolem 7 500 párů *5*, však představují zimující ptáci. Vzhledem ke způsobu zjišťování (provádí dobrovolníci v lokalitách podle vlastního výběru) může být toto číslo velmi podhodnocené. Na internetových stránkách ČRS je u roku 2005 uvedeno dokonce číslo cca 63 000 kusů. A právě tito zimující jedinci představují hlavní problém. Je otázkou, zda by nebylo na místě novelizovat právní normu z roku 1992, aby více odpovídala realitě. Její účel, zabránit vyhynutí druhu, byl pravděpodobně úspěšně splněn a v současnosti dochází k prudkému růstu počtu kormoránů v Evropě. Uvádí se, že stavy oproti 50. létům minulého století vzrostly 1000-krát *5* (podle ČRS se stav kormorána v ČR v letech 2000 – 2003 zvýšil z cca 15 tisíc kusů na 55 tisíc kusů). Možná by se toto mohlo považovat za příklad, jak zásah člověka do přírody může narušit její rovnováhu. Z ohroženého druhu se pomalu ale jistě stává druh invazivní, v mnoha státech Evropy nepůvodní. | ||
| Řádek 39: | Řádek 40: | ||
Výsledek 3 900 tun nevypadá v porovnání s roční produkcí chovných rybníků ČRS nijak povzbudivě. | Výsledek 3 900 tun nevypadá v porovnání s roční produkcí chovných rybníků ČRS nijak povzbudivě. | ||
<br> | |||
== Složení potravy == | |||
Z naprosté většiny se jedná o rybožravého dravce. Adámek uvádí jen jeden případ, kdy byla v trávícím traktu kormorána nalezena kost skokana. Jeho zaměření na zraněné nebo jinak oslabené ryby (nemocné...) je neodůvodněné a neprokázané, jak uvádí Adámek. | |||
Obecně se dá říct, že na rychle tekoucích vodách v potravě převažují ryby lososovité, lipan a ryby kaprovité. Ve stojatých vodách to pak jsou ryby kaprovité a okounovité. Velikost kořisti se většinou nepohybuje přes 40 cm. Tyto výsledky jsou potvrzeny sledováním, které se uskutečnilo v letech 2004/2005 na Vltavě ve Vyšším Brodu. Podle této studie bylo zastoupení jednotlivých čeledí následující : | |||
Celkem 389 ryb | |||
68,6% ryby kaprovité<br>28,8% ryby okounovité <br>1% ryby lososovité<br>1,6% ostatní (štikovité, lipanovité, vrankovité) | |||
Z jednotlivých druhů byly nejvíce zastoupeny : plotice obecná, jelec tloušť, okoun říční, ouklej obecná, ježdík obecný. Více jak 75% byly ryby v rozmezí 10 – 25 cm. <br> | |||
= Jaký je mechanismus náhrady škody? = | = Jaký je mechanismus náhrady škody? = | ||