Komodifikace přírody: Porovnání verzí

bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
Vědní subdisciplína zabývající se ''komodifikací přírody'' je ovlivněná [[w:cz: marxismus|marxismem]] (především [[w:cz: marxistická geografie|marxistické geografii]]) a [[politická ekologie|politickou ekologií]]. Kritizuje především teoretické přístupy k oceňování [[ekosystémové služby|ekosystémových služeb]] vycházející z perspektivy environmentalismu volného trhu (''free-market environmentalism'') a jejich následnou aplikaci v podobě nástrojů a metod ekologické ekonomie (''ecological economics''). Samotný termín [[w:cz: komodifikace|komodifikace]] pochází z marxistické teorie, kde označuje posun od produkce určené pro individuální spotřebu směrem k produkci, která je určena pro směnu. Produkce určená pro směnu tak vytváří [[w:cz: kapitál|kapitál]] a vede ke komodifikaci práce, která je základním předpokladem pro vznik tržního hospodářství, [[w:cz: kapitalismu|kapitalistické společnosti]] a třídní nerovnosti.
Vědní subdisciplína zabývající se ''komodifikací přírody'' je ovlivněná [[w:cz: marxismus|marxismem]] (především [[w:cz: marxistická geografie|marxistické geografii]]) a [[politická ekologie|politickou ekologií]]. Kritizuje především teoretické přístupy k oceňování [[ekosystémové služby|ekosystémových služeb]] vycházející z perspektivy environmentalismu volného trhu (''free-market environmentalism'') a jejich následnou aplikaci v podobě nástrojů a metod ekologické ekonomie (''ecological economics''). Samotný termín [[w:cz: komodifikace|komodifikace]] pochází z marxistické teorie, kde označuje posun od produkce určené pro individuální spotřebu směrem k produkci, která je určena pro směnu. Produkce určená pro směnu tak vytváří [[w:cz: kapitál|kapitál]] a vede ke komodifikaci práce, která je základním předpokladem pro vznik tržního hospodářství, [[w:cz: kapitalismu|kapitalistické společnosti]] a třídní nerovnosti.


V praktické rovině je odmítání komodifikace přístupy blízké teoretickým premisám [[w:cz: hlubinné ekologie|hlubinná ekologie]] (''deep ecology'') a postojům vyznávajícím zásadu silné udržitelnosti (''strong sustainability''). Staví se tak proti současné mainstreamové podobě [[udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]], především jeho tolerantnímu přístupu k ekonomickým záležitostem. V České republice na problémy spojené s komodifikací přírody dlouhodobě upozorňuje sociolog [[w:cz: Jan Keller|Jan Keller]], svoje výhrady ke komodifikaci přírody - dobře ilustrující námitky, které se proti ní objevují - uvádí v knize [http://www.talmidim.cz/filosofie/Az-na-dno-blahobytu.pdf Až na dno blahobytu]: '',,Ekonomové se snaží prosazovat „ekologický“ přístup i při posuzování nevratného ničení naší planety. Hovoří se v této souvislosti o ekologickém účetnictví. Jeho důsledné uplatňování však předpokládá, že se může stanovit cena za všechny druhy ohrožování a poškozování života. Kolik by mělo stát například dřevo z brazilských pralesů, pokud by do jeho ceny měla být kromě nákladů na těžbu započítána cena neznámého počtu živočišných druhů, které v důsledku zničení dané části pralesa vyhynou? Jak tuto cenu smrti stanovit, když nikdo není schopen spočítat, zaniknou-li řádově tisíce, anebo „jenom“ stovky živočišných a rostlinných druhů? Co když některý z vybitých druhů náhodou obsahuje klíč k vývoji léku proti rakovině? Neměla by se v tom případě započítat do ceny dřeva i cena milionů lidských životů, které na absenci léku doplatí? Pokud ničení pralesů přivodí nevratné změny v atmosféře planety (a nic není pravděpodobnější), neměl by se v ceně mahagonového nábytku pro snoby odrazit snad i výdaj za vyhynutí lidstva?"'' <ref>KELLER, Jan. Až na dno blahobytu. 3. vyd. Praha: Earth Save, 2005. 132 s. ISBN 80-903085-7-0.</ref>  
V praktické rovině je odmítání komodifikace svými přístupy blízké teoretickým premisám [[w:cz: hlubinné ekologie|hlubinná ekologie]] (''deep ecology'') a postojům vyznávajícím zásadu silné udržitelnosti (''strong sustainability''). Staví se tak proti současné mainstreamové podobě [[udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]], především proti jeho tolerantnímu přístupu k ekonomickým záležitostem. V České republice na problémy spojené s komodifikací přírody dlouhodobě upozorňuje sociolog [[w:cz: Jan Keller|Jan Keller]], jenž svoje výhrady ke komodifikaci přírody shrnuje a na příkladech názorně vysvětluje v knize [http://www.talmidim.cz/filosofie/Az-na-dno-blahobytu.pdf Až na dno blahobytu]: '',,Ekonomové se snaží prosazovat „ekologický“ přístup i při posuzování nevratného ničení naší planety. Hovoří se v této souvislosti o ekologickém účetnictví. Jeho důsledné uplatňování však předpokládá, že se může stanovit cena za všechny druhy ohrožování a poškozování života. Kolik by mělo stát například dřevo z brazilských pralesů, pokud by do jeho ceny měla být kromě nákladů na těžbu započítána cena neznámého počtu živočišných druhů, které v důsledku zničení dané části pralesa vyhynou? Jak tuto cenu smrti stanovit, když nikdo není schopen spočítat, zaniknou-li řádově tisíce, anebo „jenom“ stovky živočišných a rostlinných druhů? Co když některý z vybitých druhů náhodou obsahuje klíč k vývoji léku proti rakovině? Neměla by se v tom případě započítat do ceny dřeva i cena milionů lidských životů, které na absenci léku doplatí? Pokud ničení pralesů přivodí nevratné změny v atmosféře planety (a nic není pravděpodobnější), neměl by se v ceně mahagonového nábytku pro snoby odrazit snad i výdaj za vyhynutí lidstva?"'' <ref>KELLER, Jan. Až na dno blahobytu. 3. vyd. Praha: Earth Save, 2005. 132 s. ISBN 80-903085-7-0.</ref>  


Problematika komodifikace přírody je sporem o přístup k internalizaci [[w:cz: externality|externalit]]. V současném světě se jeví jako rozumná míra vyčíslení ekosystémových služeb - a zabránění jejich devastaci - jediným možným řešením k udržitelnému rozvoji. Otázkou zůstává jak toho docílit. Zodpovědět tento dotaz a pomoci prosadit účinná opatření je hlavním cílem [[Rozvojová agenda po roce 2015|rozvojové agendy po roce 2015]].
Problematika komodifikace přírody je sporem o přístup k internalizaci [[w:cz: externality|externalit]]. V současném světě se jeví jako rozumná míra vyčíslení ekosystémových služeb, stejně jako zabránění jejich devastaci, jediným možným řešením k udržitelnému rozvoji. Otázkou zůstává, jak toho docílit. Zodpovědět tento dotaz a pomoci prosadit účinná opatření je hlavním cílem [[Rozvojová agenda po roce 2015|rozvojové agendy po roce 2015]].




Byrokraté, editor
1 523

editací