Pevné horniny zemské kůry a nejsvrchnější části zemského pláště tvoří zemskou litosféru, sféru skal, hornin a minerálů. Mezi litosférou a dalšími sférami Země proudí neustále hmota a energie.

Tektonický a sedimentární cyklus

je spojen s horotvornými procesy, se sopečnou činností, s pohyby kontinentů a rozpínáním mořského dna. Obvykle jde o procesy velmi pomalé a nenápadné, avšak tektonický cyklus se projevuje i takovými událostmi jako jsou mohutné výbuchy sopek nebo velká zemětřesení.

V rámci tektonického cyklu jsou při horotvorných procesech čerstvé horniny vyzdvihovány k povrchu země. Zde dochází k jejich postupnému zvětrávání a k tvorbě půd. Zvětralé horniny podléhají erozi a jsou odnášeny řekami a větrem do míst, kde se sedimenty hromadí. Oblastmi sedimentace jsou zejména některé oblasti moří, nelze však zanedbat ani sedimentační prostory pevninské, například v jezerech. Sedimenty jsou zčásti po kratším či menším čase vyzdviženy vzhůru a opět erodovány a odnášeny a zčásti klesají do hloubky. Zde se stávají součástí cyklu tektonického.

Cyklus prvků při horotvorných procesech je součástí biogeochemických procesů, jimiž je propojena zemská půda, voda, ovzduší. Z hlediska koloběhů chemických prvků či látek mluvíme o biogeochemickém cyklu uhlíku, dusíku či síry, atd. Chemické prvky či látky probíhají všemi kategoriemi biogeochemických procesů, které jsou popsané jinde.

Vliv lidské činnosti na koloběh prvků

Sedimentární cyklus je urychlován zvýšenou erozí zemědělských půd. Lidé mění vodní koloběh výstavbou přehrad, spotřebou vody, měněním toků řek, změnou vegetačního pokryvu rozsáhlých částí pevnin je rovněž změněn vodní koloběh. Výrazněji ovšem lidská činnost zasahuje do atmosférického transportu.

Lidé ovlivňují biogeochemické cykly především při průmyslové výrobě. Zvláště významným procesem je spalování fosilních paliv, který ovlivňuje biogeochemický cyklus uhlíku. Procesy výrobní však ovlivňují cykly prakticky všech chemických prvků i dalších látek. Stejně významná je i spotřeba, při které opět se mění biogeochemické cykly. Významné je i nakládání s odpady včetně čištění odpadních vod a nakládání s čistírenskými kaly. Skládky odpadů představují významný zásah do řady biogeochemických cyklů. Z hlediska jednotlivých prvků a látek si všimneme tří důležitých kategorií: živin, těžkých kovů a persistentních organických škodlivin (POP – persistent organic pollutants). Mezi nejdůležitější živiny patří uhlík, dusík, fosfor a síra. Biogeochemický cyklus uhlíku člověk narušuje spalováním fosilních paliv, kterým se uvolňuje ročně do atmosféry takové množství oxidu uhličitého, že jeho koncentrace v ovzduší stoupá. Tato otázka byla podrobněji zmíněna v kapitole o změně klimatu.

Témata

Zdroje

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita: Koloběhy látek v půdě

Odkazy

Související články