Koloběh vodíku: Porovnání verzí

Přidáno 558 bajtů ,  11. 1. 2017
dodělání + wikifikace
Bez shrnutí editace
(dodělání + wikifikace)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Koloběh vodíku''' je [[koloběhy|biogeochemický cyklus]], při němž se uhlík vyměňuje mezi [[Portál:biosféra|biosférou]], [[litosféra|litosférou]], [[hydrosféra|hydrosférou]] a [[atmosféra|atmosférou]].  
'''Koloběh vodíku''' je [[koloběhy|biogeochemický cyklus]], při němž se [[:w:cs:uhlík|uhlík]] vyměňuje mezi [[Portál:biosféra|biosférou]], [[litosféra|litosférou]], [[hydrosféra|hydrosférou]] a [[atmosféra|atmosférou]].  


K anaerobní fermentaci organických látek na CO<sub>2</sub> a metan dochází díky souhře různých biochemických reakcí, procesů a mikroorganismů. Jeden z těchto mnoha procesů je označován jako "mezidruhový přenos vodíku". Tento proces byl popsán jako nedílná symbióza mezi některými organismy z domény archaea, produkujícími metan (metanogeny) a nemetanogenními anaerobními organismy. Při této symbióze nemetanogenní organismy rozkládají organickou látku a vyrábějí, mezi jinými také vodík (H2). Tento vodík je poté využit metanogeny a pomocí metanogeneze je konvertován na metan.  
K [[:w:cs:kvašení|anaerobní fermentaci]] [[:w:cs:organická látka|organických látek]] na [[:w:cs:oxid uhličitý|CO<sub>2</sub>]] a [[:w:cs:metan|metan]] dochází díky souhře různých biochemických reakcí, procesů a mikroorganismů. Jeden z těchto mnoha procesů je označován jako "[[:w:en:Interspecies hydrogen transfer|mezidruhový přenos vodíku]]". Tento proces byl popsán jako nedílná [[:w:cs:symbióza|symbióza]] mezi některými organismy z domény [[:w:cs:archaea|archaea]], produkujícími metan (metanogeny) a nemetanogenními anaerobními organismy. Při této symbióze nemetanogenní organismy rozkládají organickou látku a vyrábějí, mezi jinými také vodík (H2). Tento vodík je poté využit [[:w:cs:metanogen|metanogeny]] a pomocí metanogeneze je konvertován na metan.  


Jednou z důležitých charakteristik mezidruhového přenosu vodíku je fakt, že koncentrace H2 jsou v mikrobiogenním prostředí velmi nízké. Udržení nízkých koncentrací je důležité, protože anaerobické fermentační procesy se stávají postupně termodynamicky nepříznivé s nárůstem parciálního tlaku vodíku. Klíčovou odlišností ve srovnání s ostatními biogeochemickými cykly je fakt, že vodík může, díky své nízké molekulové váze opustit atmosféru Země.   
Jednou z důležitých charakteristik mezidruhového přenosu vodíku je fakt, že koncentrace H<sub>2</sub> jsou v mikrobiogenním prostředí velmi nízké. Udržení nízkých koncentrací je důležité, protože [[:w:cs:kvašení|anaerobické fermentační procesy]] se stávají postupně termodynamicky nepříznivé s nárůstem parciálního tlaku vodíku. Klíčovou odlišností ve srovnání s ostatními biogeochemickými cykly je fakt, že vodík může, díky své nízké molekulové váze opustit atmosféru [[Země]].   


Existují teorie, které říkají, že k tomu úniku vodíku docházelo ve velké míře v minulosti a způsobilo to nevratnou oxidaci Země.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Catling|jméno=David C.|příjmení2=Zahnle|jméno2=Kevin J.|příjmení3=McKay|jméno3=Christopher P.|titul=Biogenic Methane, Hydrogen Escape, and the Irreversible Oxidation of Early Earth|periodikum=Science|datum=2001-08-03|ročník=293|číslo=5531|strany=839–843|issn=0036-8075|pmid=11486082|doi=10.1126/science.1061976|poznámka=PMID: 11486082|jazyk=en|url=http://science.sciencemag.org/content/293/5531/839|datum přístupu=2017-01-10}}</ref>
Existují teorie, které říkají, že k tomu úniku vodíku docházelo ve velké míře v minulosti a způsobilo to nevratnou oxidaci Země.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Catling|jméno=David C.|příjmení2=Zahnle|jméno2=Kevin J.|příjmení3=McKay|jméno3=Christopher P.|titul=Biogenic Methane, Hydrogen Escape, and the Irreversible Oxidation of Early Earth|periodikum=Science|datum=2001-08-03|ročník=293|číslo=5531|strany=839–843|issn=0036-8075|pmid=11486082|doi=10.1126/science.1061976|poznámka=PMID: 11486082|jazyk=en|url=http://science.sciencemag.org/content/293/5531/839|datum přístupu=2017-01-10}}</ref>
Řádek 26: Řádek 26:


=== Atmosféra ===
=== Atmosféra ===
Do koloběhu vodíku přispívají významně jak biologické, tak abiotické procesy. Největším zdrojem přírodního H<sub>2</sub> jsou atmosferické fotochemické procesy disociace uhlovodíků a mikrobiální produkce H2. Biologické procesy jsou dominantním propadem atmosferického H<sub>2</sub>. <ref>{{Citace monografie|příjmení=Parkin|jméno=Alison|titul=Understanding and Harnessing Hydrogenases, Biological Dihydrogen Catalysts|url=http://link.springer.com/chapter/10.1007/978-94-017-9269-1_5|editoři=Peter M. H. Kroneck, Martha E. Sosa Torres|vydavatel=Springer Netherlands|edice=Metal Ions in Life Sciences|strany=99–124|isbn=9789401792684|isbn2=9789401792691|doi=10.1007/978-94-017-9269-1_5|poznámka=DOI: 10.1007/978-94-017-9269-1_5|jazyk=en}}</ref><ref>{{Citace periodika|příjmení=Iannotti|jméno=E. L.|příjmení2=Kafkewitz|jméno2=D.|příjmení3=Wolin|jméno3=M. J.|titul=Glucose Fermentation Products of Ruminococcus albus Grown in Continuous Culture with Vibrio succinogenes: Changes Caused by Interspecies Transfer of H2|periodikum=Journal of Bacteriology|datum=1973-06-01|ročník=114|číslo=3|strany=1231–1240|issn=0021-9193|pmid=4351387|poznámka=PMID: 4351387 PMCID: PMC285387|url=http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC285387/|datum přístupu=2017-01-10}}</ref>
Do koloběhu vodíku přispívají významně jak biologické, tak abiotické procesy. Největším zdrojem přírodního H<sub>2</sub> jsou atmosferické fotochemické procesy disociace uhlovodíků a mikrobiální produkce H2. Biologické procesy jsou dominantním propadem atmosferického H<sub>2</sub>. Biologické procesy jsou dominantním propadem atmosferického H<sub>2</sub> - nejdůležitější fyziologická role H<sub>2</sub> je působit jako biologické palivo. v mikrobiálním prostředí jsou procesy, při kterých vzniká H<sub>2</sub> téměř vždy spojeny buď s inter- nebo intracelulárním příjmem.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Parkin|jméno=Alison|titul=Understanding and Harnessing Hydrogenases, Biological Dihydrogen Catalysts|url=http://link.springer.com/chapter/10.1007/978-94-017-9269-1_5|editoři=Peter M. H. Kroneck, Martha E. Sosa Torres|vydavatel=Springer Netherlands|edice=Metal Ions in Life Sciences|strany=99–124|isbn=9789401792684|isbn2=9789401792691|doi=10.1007/978-94-017-9269-1_5|poznámka=DOI: 10.1007/978-94-017-9269-1_5|jazyk=en}}</ref><ref>{{Citace periodika|příjmení=Iannotti|jméno=E. L.|příjmení2=Kafkewitz|jméno2=D.|příjmení3=Wolin|jméno3=M. J.|titul=Glucose Fermentation Products of Ruminococcus albus Grown in Continuous Culture with Vibrio succinogenes: Changes Caused by Interspecies Transfer of H2|periodikum=Journal of Bacteriology|datum=1973-06-01|ročník=114|číslo=3|strany=1231–1240|issn=0021-9193|pmid=4351387|poznámka=PMID: 4351387 PMCID: PMC285387|url=http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC285387/|datum přístupu=2017-01-10}}</ref>
 


==Odkazy==
==Odkazy==