Kladné a záporné efekty globalizace: Porovnání verzí

m
Nahrazení textu „Světová banka“ textem „Světová banka
Bez shrnutí editace
m (Nahrazení textu „Světová banka“ textem „Světová banka“)
Řádek 16: Řádek 16:
*Třebaže globální spotřeba roste, mimo spotřební explozi zůstává 20 % populace v nejchudších částech světa, tj. asi 1,2 mld. lidí. V některých zemích této kategorie spotřeba dokonce klesá. Kupříkladu průměrná africká domácnost dnes spotřebovává o 20 % méně než před 25 lety. Zatímco v zemích s nejvyššími příjmy se 20 % populace podílí na 86 % celkových soukromých výdajů na spotřebu, naopak v nejchudších se 20 % populace podílí na těchto výdajích pouhým 1,3 %.
*Třebaže globální spotřeba roste, mimo spotřební explozi zůstává 20 % populace v nejchudších částech světa, tj. asi 1,2 mld. lidí. V některých zemích této kategorie spotřeba dokonce klesá. Kupříkladu průměrná africká domácnost dnes spotřebovává o 20 % méně než před 25 lety. Zatímco v zemích s nejvyššími příjmy se 20 % populace podílí na 86 % celkových soukromých výdajů na spotřebu, naopak v nejchudších se 20 % populace podílí na těchto výdajích pouhým 1,3 %.
*Roste nebo neklesá nezaměstnanost v rozvinutých průmyslových zemích. Příčina tkví v stálých technických inovacích a tedy zvyšování produktivity, ve stále lepších metodách výrobního, obchodního a finančních managementu, v neposlední řadě působí i přesuny výrob a služeb do zemí s různými komparativními výhodami (např. rezervace letenek ze Spojených států a dalších zemí se obstarává v Indii).
*Roste nebo neklesá nezaměstnanost v rozvinutých průmyslových zemích. Příčina tkví v stálých technických inovacích a tedy zvyšování produktivity, ve stále lepších metodách výrobního, obchodního a finančních managementu, v neposlední řadě působí i přesuny výrob a služeb do zemí s různými komparativními výhodami (např. rezervace letenek ze Spojených států a dalších zemí se obstarává v Indii).
*Globalizace oslabuje roli národního státu. Státy, zejména malé a střední a především státy méně rozvinuté, ztrácejí vliv na chod ekonomiky a jsou stále více odkázány na libovůli nadnárodních společností (NNS) a na rozhodování mezinárodních a světových organizací ([[Mezinárodní měnový fond]], [[Světová banka]], [[Světová obchodní organizace]]).  
*Globalizace oslabuje roli národního státu. Státy, zejména malé a střední a především státy méně rozvinuté, ztrácejí vliv na chod ekonomiky a jsou stále více odkázány na libovůli nadnárodních společností (NNS) a na rozhodování mezinárodních a světových organizací ([[Mezinárodní měnový fond]], [[w:cs:Světová banka|Světová banka]], [[Světová obchodní organizace]]).  
*Země s méně přísnými požadavky na ochranu životního prostředí a s významnými zásobami přírodních zdrojů (lesní bohatství, nerostné suroviny, energetické zdroje apod.) jsou cíli aktivit NNS, které těží z komparativních výhod nízkých nákladů na ochranu životního prostředí, z nízkých cen přírodních zdrojů atd., třebaže cena řady nerostných surovin v posledních několika málo letech v důsledku růstu poptávky stoupá.
*Země s méně přísnými požadavky na ochranu životního prostředí a s významnými zásobami přírodních zdrojů (lesní bohatství, nerostné suroviny, energetické zdroje apod.) jsou cíli aktivit NNS, které těží z komparativních výhod nízkých nákladů na ochranu životního prostředí, z nízkých cen přírodních zdrojů atd., třebaže cena řady nerostných surovin v posledních několika málo letech v důsledku růstu poptávky stoupá.
*Tlak globálních trhů, určovaný praktikami NNS, vede v zemích periferie a semiperiferie k destrukci tradičních zemědělských struktur zemědělské výroby, nahrazuje diverzitu zemědělské produkce monokulturami nebo plodinami využitelnými komerčně. Tyto často rychlé a radikální změny působí na sociální strukturu a soudržnost v zemích s tradičními venkovskými společnostmi. Zvyšuje se závislost těchto zemí na zahraničních trzích.
*Tlak globálních trhů, určovaný praktikami NNS, vede v zemích periferie a semiperiferie k destrukci tradičních zemědělských struktur zemědělské výroby, nahrazuje diverzitu zemědělské produkce monokulturami nebo plodinami využitelnými komerčně. Tyto často rychlé a radikální změny působí na sociální strukturu a soudržnost v zemích s tradičními venkovskými společnostmi. Zvyšuje se závislost těchto zemí na zahraničních trzích.