Kilometrické zpoplatnění nákladní dopravy

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

V Evropě existuje poměrně dlouhá tradice zpoplatnění meziměstské dopravy, převládá systém založený na koncesním provozování zpoplatněních komunikací (Francie, Itálie). Například Portugalsko spoléhá na zpoplatnění dálnic od počátku rozvoje své dopravní infrastruktury.

Průkopnickou zemí, která zavedla zpoplatnění meziměstské dopravy na celé národní dopravní síti, bylo Švýcarsko, které od roku 2001 zpoplatnilo těžkou nákladní dopravu podle skutečně ujetých kilometrů. Tento krok je všeobecně považován za úspěch, protože vedl k poklesu motorové dopravy a obnově flotily těžkých vozidel směrem k nižším a levnějším emisním třídám vozidel.

První vlaštovky najdeme ale také ve střední Evropě. Např. Maďarsko brzy po politických změnách na počátku 90. let díky zpoplatnění dopravní infrastruktury financovalo dálniční projekt. Nově zavedli zpoplatnění v Německu a Rakousku (2005 a 2004). Česká republika zavedla mýtné od ledna 2007.

Systém zpoplatnění připravuje Nizozemí, které chce zavést kilometrický systém zpoplatňovaní na všechna vozidla od roku 2012. Tradici regulace dopravy přes ekonomické nástroje mají také severské země, kde tradičně existuje vysoké zpoplatnění motorových vozidel a systém dálničních nálepek (vignette).

Kromě Evropy najdeme různé systémy zpoplatňovaní i v dalších částech světa (Austrálie, Severní a Jižní Amerika a jiné). Další systémy zpoplatnění najdeme také v Řecku (Malgara, Atény), Nizozemí a na Islandu (Reykjavík). V mimoevropských zemích byly tyto systémy zavedeny v USA (tzv. E-PASS) od roku 1994, v Kanadě od roku 1997 a v Brazílii (São Paulo) od roku 1999.

Témata[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  • Foltýnová, H., Máca, V. (2005): Analýza silniční nákladní dopravy v EU. Vyšlo jako součást publikace Slepá ulice: Politika dálkové přepravy zboží, její ekonomické souvislosti, ekologické důsledky a možná řešení. Praha-Brno, Zelený kruh a Hnutí DUHA, říjen 2005