Otevřít hlavní menu
Domů
Náhodně
Přihlášení
Nastavení
O Enviwiki
Vyloučení odpovědnosti
Enviwiki
Hledat
Editace stránky
Kauza Turawa
(část)
Varování:
Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se
přihlásíte
nebo si
vytvoříte účet
, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.
Antispamová kontrola.
NEVYPLŇUJTE
následující!
==Podstata případu== '''Turawská přehrada''', běžně známá jako [[w:pl:Jazioro Turawskie| Turawské jezero]] je situovaná ve [[w:cs:Opolské vojvodství|vojvodství Opole]], v regionu Opolského Slezska, v [[w:cs:Polsko|Polsku]]. Vodní nádrž o rozloze 22 km<sup>2</sup>, maximalní hloubce 13 m a objemu 108 mil. m<sup>3</sup>, byla utvořena na řece [[w:cs:Malá Pěna|Malá Pěna]], přítoku [[w:cs:Odra|Odry]], v letech 1933-1939 s cílem retence a regulace hladiny vody<ref>[http://www.turawa.pl/cms/php/strona.php3?cms=cms_turaw&lad=a&id_dzi=12&id_men=23. Stránky obce Turawa, část "Jezero"]</ref> Za tímto účelem byla vystavěna přehradní hráz ve výši 13 m a bylo zlikvidováno několik vesnic. Během let kolem nádrže obklopené lesy vznikla rekreační střediska a její okolí se stalo oblíbeným místem pro odpočinek a rekreaci, např. plachtění, zejména občanů z regionů Opolského a Horního Slezska. Na odtoku z nádrže se provozuje vodní elektrárna s kapacitou 1,2 MW. Kvůli systematickým odtokům nečištěných odpadních vod z domů, statků a rekreačních středisek do nádrže, na konci 80. let, se stala závažným problémem [[w:cs:eutrofizace|eutrofizace]]. Během léta, kdy teplota vody stoupá, kvetou [[w:cs:sinice|sinice]] a hygienická služba stanoví často zákaz koupele. V průběhu let způsobilo pravidelné kvetení [[w:cs:fytoplankton|fytoplanktonu]] spolu se socio-ekonomickými změnami vyvolanými transformací systému krach části rekreačních středisek. Nicméně snížení turistického ruchu na březích a tím pádem také menší antropogenní tlak umožnily vznik divočiny a spontánní přírodní obnovu ekosystémů a vytvořily se lepší podmínky pro hnízdění ptáků. V roce 2008 byla na ploše 2 125 ha, zahrnující okolí Turawské nádrže, stanovena [[w:cs:ptačí oblast|ptačí oblast]] (Special Protection Area) PLB160004 "Turawská nádrž", a tímto způsobem se oblast stala součástí sítě [[w:cs:Natura 2000|Natura 2000]]. Vyskytuje se zde minimálně 24 druhů ptáků z přílohy I [[w:cs:Směrnice o ptácích|Směrnice o ptácích]] a hodnotná stanoviště rostlin. Území patří mezi nejdůležitější stanoviště stěhovavých ptáků v Opolském Slezsku a je součástí [[w:cs:biokoridor|biokoridorů]]. Ptačí oblast se shoduje s CHKO „Stobrawsko-Turawské lesy“<ref> http://obszary.natura2000.org.pl/index.php?s=obszar&id=443.</ref> Samotná nádrž plní navíc důležitou úlohu pro místní rybaření. Nádrž plní také retenční úlohu. Bohužel silné pohyby hladiny vody jsou závažným ohrožením pro stanoviště ptáků, zejména v době hnízdění. Mezí další hrozby patří odstraňování keřů a stromů na březích nádrže, rozvoj technické infrastruktury, odpadní vody a pytláctví.<ref> http://obszary.natura2000.org.pl/index.php?s=obszar&id=443</ref> Na základě vědeckých výzkumů je hlavní příčinou eutrofizace nádrže fosfor pocházející z nečištěné nebo nedostatečně čištěné odpadní vody a kaly z průmyslu a výrobních podniků, domácností a rekreačních středisek<ref>http://www.pzits.not.pl/docs/ksiazki/Odra_2010/Rak%20281-293.pdf.</ref> Odpadní vody se dostávají do nádrže řekami [[w:cs:Malá Pěna|Malá Pěna]], [[w:pl:Libawa (rzeka)|Libawa]] a přímo z okolí nádrže.<ref>http://www.turawa.pl/cms/php/strona.php3?cms=cms_turaw&lad=a&id_dzi=17&id_dok=1802&id_men=61&powrot=1&slowo_szuk=&gdzie_szuk=&id_men_szuk=0</ref> Hospodaření s odpadními vodami v okolí nádrže ve velké míře bylo a do určité míry stále je založeno na [[w:cs:žumpa|žumpách]]. Není potřeba zmiňovat, že septiky často netěsní a splašky, místo do čistíren, jsou vypouštěné do lesů nebo do okolních příkopů. Kvalitu vody dále ohrožuje dešťová voda tekoucí ze silnic, náměstí a čerpacích stanic a chemizace zemědělství. Ohrožení se týká povrchových i podzemních vod, třeba podzemní pleistocenské nádrže číslo 334 (GZWP 334). Kvůli zónám hydrogeologického kontaktu je nádrž 344 spojená se strategickou nádrží 333 (GZWP 333), zásobující vodou Opolské vojevodství (kraj).<ref>http://www.turawa.pl/cms/php/strona.php3?cms=cms_turaw&lad=a&id_dzi=17&id_dok=701&id_men=61&powrot=1&slowo_szuk=&gdzie_szuk=&id_men_szuk=0</ref> Další závažný problém jsou miliony tun sedimentů, které kromě dalších množství fosforu obsahují i těžké kovy (zejména olovo a kadmium), které jsou desítky let vypouštěné spolu s průmyslovými odpadními vodami z oceláren, chemického průmyslu, galvanizoven apod. z Opolského a Horního Slezska do povodí Malé Pěny.
Shrnutí editace:
Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na
Enviwiki:Autorské právo
). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv.
public domain
).
NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!
Storno
Pomoc při editování
(otevře se v novém okně)