Itai-itai: Porovnání verzí

Přidáno 27 bajtů ,  27. 11. 2008
m
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
mBez shrnutí editace
Řádek 4: Řádek 4:
==Příčina==
==Příčina==
[[wikipedia:cs:Kadmium|Kadmium]] se dostávalo v oblasti prefektury Toyama do řeky Jintsu z dolu Kamioka, kde se  těžily sulfidické rudy, ze kterých se získával [[wikipedia:cs:Zinek|zinek]], [[wikipedia:cs:Olovo|olovo]] a kadmium. Ložiska byla objevena před 1200 lety, jejich intenzivní těžba  však začala po roce 1890, když společnost Mitsu Mining and Smelting Co. Ltd otevřela důl Kamioka [2].
[[wikipedia:cs:Kadmium|Kadmium]] se dostávalo v oblasti prefektury Toyama do řeky Jintsu z dolu Kamioka, kde se  těžily sulfidické rudy, ze kterých se získával [[wikipedia:cs:Zinek|zinek]], [[wikipedia:cs:Olovo|olovo]] a kadmium. Ložiska byla objevena před 1200 lety, jejich intenzivní těžba  však začala po roce 1890, když společnost Mitsu Mining and Smelting Co. Ltd otevřela důl Kamioka [2].
Kontaminovanou říční vodou byla zavlažována rýžová pole 40 km po proudu řeky. Kadmium se v redukčním prostředí rýžových polí sráželo v podobě sulfidu a stávalo se tak nemobilním. Když však byla rýžoviště vysušována, aby mohla být sklízena s použitím mechanizace, změnily se oxidační podmínky. Kadmium se ze sulfidu uvolnilo do roztoku a mohlo tak vstoupit do potravního řetězce [2].
Kontaminovanou říční vodou byla zavlažována rýžová pole 40 km po proudu řeky. Kadmium se v redukčním prostředí rýžových polí sráželo v podobě sulfidu a stávalo se tak nemobilním. Když však byla rýžoviště vysušována, aby mohla být sklízena s použitím mechanizace, změnily se oxidační podmínky. Kadmium se ze sulfidu uvolnilo do roztoku a mohlo tak vstoupit do potravního řetězce [2].


==Následky==
==Následky==
Postižení obyvatelé oblasti přijímali denně v potravě asi 300 až 400 μg kadmia, což je asi dvacetinásobek přirozeného příjmu kadmia [2].
Postižení obyvatelé oblasti přijímali denně v potravě asi 300 až 400 μg kadmia, což je asi dvacetinásobek přirozeného příjmu kadmia [2].
Nemoc se začala projevovat v roce 1912, ale její výzkum začal až v 50. letech 20. století. Teprve v květnu 1968 japonské Ministerstvo zdravotnictví a sociální péče oficiálně oznámilo, že itai-itai je nemoc způsobená chronickou otravou kadmiem [3].
Nemoc se začala projevovat v roce 1912, ale její výzkum začal až v 50. letech 20. století. Teprve v květnu 1968 japonské Ministerstvo zdravotnictví a sociální péče oficiálně oznámilo, že itai-itai je nemoc způsobená chronickou otravou kadmiem [3].
Jedním z hlavních průvodních jevů otrav kadmiem je měknutí kostí. Často postižené bolí páteř a dlouhé kosti, především v nohou. Kvůli změnám v kostech způsobeným kadmiem se objevuje u postižených kolébavá chůze. Časem se kosti stávají náchylnějšími ke zlomeninám. Další průvodní jevy zahrnují kašel, anémii a selhání ledvin, které vede až ke smrti [4].
Jedním z hlavních průvodních jevů otrav kadmiem je měknutí kostí. Často postižené bolí páteř a dlouhé kosti, především v nohou. Kvůli změnám v kostech způsobeným kadmiem se objevuje u postižených kolébavá chůze. Časem se kosti stávají náchylnějšími ke zlomeninám. Další průvodní jevy zahrnují kašel, anémii a selhání ledvin, které vede až ke smrti [4].
Postiženy byly častěji ženy než muži. Bylo to dáno tím, že ženy se při práci na poli chránily před slunečním žárem širokým kloboukem a navíc rouškou zakrývající většinu tváře. V těle měly ženy díky těmto opatřením nedostatek vitamínu D, který by je chránil před nemocí [1].
Postiženy byly častěji ženy než muži. Bylo to dáno tím, že ženy se při práci na poli chránily před slunečním žárem širokým kloboukem a navíc rouškou zakrývající většinu tváře. V těle měly ženy díky těmto opatřením nedostatek vitamínu D, který by je chránil před nemocí [1].


Řádek 25: Řádek 28:


[[Kategorie:Antropogenní rizika]]
[[Kategorie:Antropogenní rizika]]
[[Kategorie:Skupina B]]
2 625

editací