Hrozba sucha


Hrozba sucha je aktuální problém nejen v ČR, ale celosvětově. Tento problém je tady s námi už několik let a bude tady s námi i do budoucna. Sucho je projevem změny klimatu, velice souvisí s globálním oteplováním.

Mezinárodní situaceEditovat

Na mezinárodním poli se problematice změny klimatu věnuje řada institucí:

  • Rámcová úmluva OSN a změně klimatu, 1992
  • Kjótský protokol 1997 (Závazek smluvních stran snížit emise)
  • Mezivládní panel pro změny klimatu od roku 1988 (Publikováni speciálních zpráv pro implementaci Rámcových úmluvy OSN o změně klimatu – jsou dohodou předních klimatologů a konsensu zúčastněných vlád
  • Bílá kniha Evropské Komise „Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci“, 2009
  • Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (Adaptační strategie), 2013
  • Pařížská dohoda, 2015

Cíle Pařížské dohody:

a) udržení nárůstu průměrné globální teploty alespoň pod hranici 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí.

b) zvyšování schopnosti přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu a posilování odolnosti vůči změně klimatu.

Smluvní strany:

  • Stanovují globální adaptační cíl, tj. zvyšování adaptační kapacity, posilování odolnosti a snižování zranitelnosti vůči klimatu.
  • Uznávají, že současná potřeba adaptace je významná
  • Dohoda bere v úvahu zranitelné skupiny, společenství, ekosystémy.

Pařížská dohoda pro ČR platná od 5. 11. 2017

Projevy změny klimatu v ČREditovat

Z dlouhodobého hlediska se na území ČR objevuji tyto změny klimatu: dlouhodobé sucho, povodně a přívalové deště, pozvolné zvyšování teplot, přírodní požáry a extrémní vítr. To jsou důsledky změny klimatu, které byly vyhodnoceny jako rizikové pro území ČR a Ministerstvo životního prostředí všechny tyto projevy klimatu komplexně řeší od roku 2015.

Strategické dokumenty adaptace na změny klimatu v ČREditovat

Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (Národní adaptační strategie)Editovat

o   Schválena Vládou ČR usnesením č. 861 ze dne 26.10. 2015

o   Národním koordinátorem adaptace je Ministerstvo životního prostředí ČR

o   Ukládá všem [j1] povinnost realizovat opatření v souladu s adaptační strategií

Národní akční plán adaptace na změnu klimatu (NAP adaptace)Editovat

o   Schválen Vládou ČR usnesením č 34 ze dne 16.1. 2017

o   Je implementačním dokumentem národní adaptační strategie

o   Ukládá členům vlády, vedoucím ostatních úředních správních úřadů a předsedovi TAČR realizovat úkoly obsažené v národním akčním plánu

o   Specifikuje adaptační opatření vč. Ekonomických informací, stanoví priority, identifikuje vazby s jinými strategickými materiály.

o   Součástí je systém indikátorů hodnocení zranitelnosti adaptace na změnu klimatu a nastavení střednědobého hodnocení.

Základní principy adaptačních opatřeníEditovat

Integrovaný přístup

a)     Při posuzování synergie adaptačních a mitigačních opatření

b)    Při posuzování vhodnosti navrhovaných opatření pro jednotlivé složky životního prostředí, hospodářství a sociální oblast

o   Integrovaný přístup klade důraz na to, aby adaptační opatření mezi sebou fungovala a byla vyvážená.

Prioritní realizace s:

a)     Vícenásobnými přínosy

b)    Nízkými negativy na straně rizik či nákladů

Zabránění nevhodným adaptacím

-  Nesmí docházet k adaptacím, které by současnou situaci na určitých místech mohlo ještě více zhoršit.

Adaptace na změnu klimatu v ČREditovat

Adaptační strategie:

a)     Identifikovat budoucí rizika spojená se změnou klimatu

b)    Formulovat cíle pro období 2021-2030

NAP adaptace pro roky 2021-2030

o  Rozpracování cílů do opatření a konkrétních úkolů včetně přiřazení gestorů, termínů plnění a nastavení procesu aktualizace.

o  Navržená struktura tematických pracovních skupin vychází z nastavení při přípravu NAP adaptace v roce 2015

Tematické pracovní skupiny:

1              Dlouhodobé sucho

2              Povodně a přívalové deště

3              Zvyšování teplot

4              Extrémní meteorologické jevy a přírodní požáry

5              Ekonomické nástroje

6              Monitoring a hodnocení

Ministerstvo životního prostředí uvádí na prvním místě tabulky sucho, takže ho považuje za největší aktuální problém.

Český hydrometeorologický ústav se podílel na vypracování podkladů pro: Adaptační strategii.

1.    Vyhodnocení plnění Národního akčního plánu na změnu klimatu (2019)

2.    Hodnocení zranitelnosti ČR ve vztahu ke změně klimatu (2019)

o  Vyhodnocení indikátorů zranitelnosti k roku 2018

3.    Aktualizace Komplexní studie dopadů, zranitelnosti a zdrojů rizik souvisejících se změnou klimatu v ČR (2019)

o  Zapracování nových predikcí vývoje změny klimatu ČR

o  Ekonomické dopady ZK pro ČR

o  Kaskádové a multiplikační efekty ZK


Závěrem: Ministerstvo životního prostředí problematiku sucha řeší. V současné se MŽP zapojuje do financování problematiky sucha formou podporování vzniku remízků, mokřadů, revitalizace vodních doků, obnovy migračních propustnosti vodních toků. Dbá na adaptaci na změnu klimatu v krajině jako celku.



[j1]Komu?