7 211
editací
+ reference
(Vylepšení úvodu) značka: editace z Vizuálního editoru |
(+ reference) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Jako '''hluk''' je označován nežádoucí zvuk, který je považován za nepříjemný, příliš hlasitý nebo rušivý. Z hlediska fyziky je hluk nerozlišitelný od zvuku, protože oba jsou z fyzikálního hlediska vibracemi prostřednictvím média, jako je vzduch nebo voda.<ref>{{Cite web|url=http://physics.info/sound/|title=The Nature of Sound – The Physics Hypertextbook|last=Elert|first=Glenn|website=physics.info|access-date=2016-06-20}}</ref><ref>{{Cite web|url=http://pages.jh.edu/~virtlab/ray/acoustic.htm|title=The Propagation of sound|website=pages.jh.edu|access-date=2016-06-20}}</ref> Rozdíl vzniká teprve když mozek obdrží a vnímá zvuk. Ze zdravotního a ekologického hlediska je hluk jedním ze škodlivých faktorů, který bývá často opomíjen. Negativní působení hluku si často ani neuvědomujeme, oproti jiným ekologickým hrozbám mají jeho účinky vliv latentní – působí na psychickou stránku člověka. | Jako '''hluk''' je označován nežádoucí zvuk, který je považován za nepříjemný, příliš hlasitý nebo rušivý. Z hlediska fyziky je hluk nerozlišitelný od zvuku, protože oba jsou z fyzikálního hlediska vibracemi prostřednictvím média, jako je vzduch nebo voda.<ref>{{Cite web|url=http://physics.info/sound/|title=The Nature of Sound – The Physics Hypertextbook|last=Elert|first=Glenn|website=physics.info|access-date=2016-06-20}}</ref><ref>{{Cite web|url=http://pages.jh.edu/~virtlab/ray/acoustic.htm|title=The Propagation of sound|website=pages.jh.edu|access-date=2016-06-20}}</ref> Rozdíl vzniká teprve když mozek obdrží a vnímá zvuk. Ze zdravotního a ekologického hlediska je hluk jedním ze škodlivých faktorů, který bývá často opomíjen. Negativní působení hluku si často ani neuvědomujeme, oproti jiným ekologickým hrozbám mají jeho účinky vliv latentní – působí na psychickou stránku člověka. | ||
Hlukové znečištění je v Evropě druhým největším zdravotním problémem, hned po znečištění ovzduší. Dominantním zdrojem hluku je silniční doprava, odhaduje se, že 100 milionů lidí je postiženo škodlivými úrovněmi hluku. Dalšími výraznými zdroji hluku jsou železniční a letecká doprava a průmysl. | Hlukové znečištění je v Evropě druhým největším zdravotním problémem, hned po znečištění ovzduší. Dominantním zdrojem hluku je silniční doprava, odhaduje se, že 100 milionů lidí je postiženo škodlivými úrovněmi hluku. Dalšími výraznými zdroji hluku jsou železniční a letecká doprava a průmysl.<ref>{{Citace elektronického periodika | ||
| titul = Managing exposure to noise in Europe — European Environment Agency | |||
| periodikum = www.eea.europa.eu | |||
| url = http://www.eea.europa.eu/themes/human/noise/sub-sections/noise-in-europe-updated-population-exposure | |||
| jazyk = en | |||
| datum přístupu = 2017-04-24 | |||
}}</ref> | |||
Účinky působení jsou velmi individuální, záleží na momentálním psychickém a fyzickém stavu jednotlivce. Působení hluku může ovlivňovat nejen psychický stav (nervovou soustavu, proces trávení), ale může mít i fyzické důsledky (poškození sluchového aparátu). Při měření hluku jsou nejčastěji zjišťovanými parametry hladina, spektrum a směrová charakteristika hluku. | Účinky působení jsou velmi individuální, záleží na momentálním psychickém a fyzickém stavu jednotlivce. Působení hluku může ovlivňovat nejen psychický stav (nervovou soustavu, proces trávení), ale může mít i fyzické důsledky (poškození sluchového aparátu). Při měření hluku jsou nejčastěji zjišťovanými parametry hladina, spektrum a směrová charakteristika hluku. | ||