Otevřít hlavní menu

V historii politiky udržitelného rozvoje hrály významnou roli některé události:

Mlčící jaro

Vážné potíže v životním prostředí se v mnoha zemích začaly projevovat na začátku šedesátých let. Už to nebyly jen izolované případy jednotlivých smogových epizod nebo znečištěných řek, ohrožena začala být sama základna života. Jednou z klíčových knih šedesátých let se stalo Mlčící jaro americké bioložky Rachel Carsonové z roku 1962, sugestivně rozvíjející vizi totální katastrofy, k níž by mohlo vést další neuvážené používání DDT. Ta kniha vzrušila veřejné mínění a má značnou zásluhu na tom, že se ochrana životního prostředí začala stávat hnutím.

Římský klub

Římský klub byl založen v roce 1968 jako sdružení významných osobností z různých zemí, které se zabývají problematikou udržitelného rozvoje. Význemnou roli hrály publikace, vydané touto organizací. Nejznámějšími jsou:

Meze růstu

Publikace vyšla v roce 1972 pod vedením D. Meadowsové. Diskutuje hlubších příčiny ohrožení prostředí a zaměřuje se na vztahy mezi hospodářským růstem, životní úrovní, chudobou a ochranou životního prostředí. Klíčové otázky sugestivně položil známý kolektiv autorů sdružených v Římském klubu.

Překročení mezí

Autoři Mezí růstu po dvaceti letech (1992) znovu analyzovali situaci. Usoudili, že lidé mají od roku 1992 nějakých dalších dvacet let na to, aby nepříznivé globální trendy zvrátili. Pokud se to nepodaří, pak by podle této analýzy katastrofa přece jen přišla.

Světové komise pro životní prostředí a rozvoj (World Commission on Environment and Development - WCED

Mezinárodní komise, vedená bývalou norskou ministerskou předsedkyní Gro Harlem Brundtland. Tako komise vydala jako závěr své práce v roce 1987 zprávu

Naše společná budoucnost

Říká se jí také „zpráva Brundtlandové“. Její výsledek zní: Ekonomický rozvoj se v žádném případě nesmí zastavit, naděje je naopak v jeho urychlení. Je však třeba změnit jeho podobu: rozvoj se musí stát trvale udržitelným. Na podzim roku 1987 předložila komise Brundtlandové svou zprávu Naše společná budoucnost 42. zasedání Valného shromáždění OSN. V textu této zprávy se poprvé objevil výraz udržitelný rozvoj.

Agenda 21

Nejrozsáhlejším a nejdůležitějším výsledkem konfernce UNCED je Agenda 21, akční plán o čtyřiceti kapitolách.

Strategický plán jak v globálním měřítku dosáhnout sladění hospodářského a civilizačního rozvoje na straně jedné a účinné ochrany přírodních zdrojů, životního prostředí a přírody na straně druhé – Agenda 21 - se stal po konferenci v Riu všeobecně uznávaným jako jedno ze základních vodítek pro další hospodářský růst a celkový civilizační pokrok: lidstvo musí dosáhnout udržitelnosti svého rozvoje (sustainability), jinak hrozí vážná nebezpečí spojená s rostoucím narušením globálních biosférických systémů.

Odkazy