Globální veřejné statky a globální řízení: Porovnání verzí

bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 22: Řádek 22:
'''Globální''' – je pak pojem nejširší, používaný v přírodních, ekonomických, technických i sociálních vědách. Odkazuje se na procesy či fenomény, které zcela překračují národní státy, mezivládní organizace i nadnárodní firmy, jako je např. globální oteplování, globální recese, globální občanská společnost.
'''Globální''' – je pak pojem nejširší, používaný v přírodních, ekonomických, technických i sociálních vědách. Odkazuje se na procesy či fenomény, které zcela překračují národní státy, mezivládní organizace i nadnárodní firmy, jako je např. globální oteplování, globální recese, globální občanská společnost.


Legitimní mechanismus zastupování, delegace a výkonu moci a vymáhání práva existuje pouze na místní a národní úrovni – uvnitř států. Mezi státy už sice nevládne naprosto anarchický stav, jak popisují realistické koncepce mezinárodní vztahů – zvětšila se role nestátních subjektů <ref>viz. Jan Karlas – Liberalismus a velké teorie mezinárodních vztahů v odborném čtvrtletníku Mezinárodní vztahy<ref/>, existuje široké pole spolupráce a vědomí vzájemné závislosti. Avšak mezinárodní parlament, vládu či soud s pravomocemi srovnatelnými s jejich protějšky na národní úrovni nemáme.
Legitimní mechanismus zastupování, delegace a výkonu moci a vymáhání práva existuje pouze na místní a národní úrovni – uvnitř států. Mezi státy už sice nevládne naprosto anarchický stav, jak popisují realistické koncepce mezinárodní vztahů – zvětšila se role nestátních subjektů <ref>viz. Jan Karlas – Liberalismus a velké teorie mezinárodních vztahů v odborném čtvrtletníku Mezinárodní vztahy</ref>, existuje široké pole spolupráce a vědomí vzájemné závislosti. Avšak mezinárodní parlament, vládu či soud s pravomocemi srovnatelnými s jejich protějšky na národní úrovni nemáme.


Z toho, co bylo řečeno, vyplývá, že globální řízení v sobě zahrnuje všechny aspekty (inter-, trans- i supranacionální) a týká se jak role národních států, jejich uskupení (např. [[G8]]) a mezivládních organizací (systém [[OSN]]), tak působení soukromého sektoru (zejména nadnárodních korporací) a globální občanské společnosti. Dále se zaměříme na roli soukromého sektoru a tržní přístupy ke globálnímu řízení.
Z toho, co bylo řečeno, vyplývá, že globální řízení v sobě zahrnuje všechny aspekty (inter-, trans- i supranacionální) a týká se jak role národních států, jejich uskupení (např. [[G8]]) a mezivládních organizací (systém [[OSN]]), tak působení soukromého sektoru (zejména nadnárodních korporací) a globální občanské společnosti. Dále se zaměříme na roli soukromého sektoru a tržní přístupy ke globálnímu řízení.
2 625

editací