7 213
editací
bez shrnutí editace
m (Nahrazení textu „Mezinárodní měnový fond“ textem „Mezinárodní měnový fond“) |
Bez shrnutí editace |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
Globální povaha dnešních trhů si vyžaduje „globální governanci“ a globální regulaci, a to nejen pokud jde o „tvrdé normy“ právní, ale i v oblasti „měkkých norem“ – standardů chování v oblasti podnikatelské etiky, etiky veřejné správy, regulace a samoregulace lobbyismu atd. V obou směrech byly sice již vybudovány určité instituce a přijaty určité kodexy, ale přesto globální trhy trpí deficity v jejich governanci (ovládání). Máme na mysli zejména: | Globální povaha dnešních trhů si vyžaduje „globální governanci“ a globální regulaci, a to nejen pokud jde o „tvrdé normy“ právní, ale i v oblasti „měkkých norem“ – standardů chování v oblasti podnikatelské etiky, etiky veřejné správy, regulace a samoregulace lobbyismu atd. V obou směrech byly sice již vybudovány určité instituce a přijaty určité kodexy, ale přesto globální trhy trpí deficity v jejich governanci (ovládání). Máme na mysli zejména: | ||
*[[wikipedia:cs:Charta OSN|Chartu Organizace spojených národů]] ([[OSN]]) a speciální instituce patřící k této celosvětové instituci, jako je její [[wikipedia:cs:Ekonomická a sociální rada OSN|Ekonomická a sociální rada]] (ECOSOC), Komise pro lidská práva, [[Rada bezpečnosti]]. | *[[wikipedia:cs:Charta OSN|Chartu Organizace spojených národů]] ([[OSN]]) a speciální instituce patřící k této celosvětové instituci, jako je její [[wikipedia:cs:Ekonomická a sociální rada OSN|Ekonomická a sociální rada]] (ECOSOC), Komise pro lidská práva, [[w:cs:Rada bezpečnosti OSN|Rada bezpečnosti]]. | ||
*Světové finanční instituce: [[w:cs:Světová banka|Světová banka]] (WB) a [[w:cs:Mezinárodní měnový fond|Mezinárodní měnový fond]] (IMF). | *Světové finanční instituce: [[w:cs:Světová banka|Světová banka]] (WB) a [[w:cs:Mezinárodní měnový fond|Mezinárodní měnový fond]] (IMF). | ||
*[[WTO|Světovou organizace obchodu]] „WTO“ s globálními funkcemi, a řadu dalších. | *[[WTO|Světovou organizace obchodu]] „WTO“ s globálními funkcemi, a řadu dalších. | ||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
== Globální etika == | == Globální etika == | ||
Podobně byly učiněny iniciativy ke sjednocení „business ethics“ v globálním měřítku, jako je Caux Round Table, či Kongres světových náboženství v Chicagu 1994 s deklarovaným globálním etickým kodexem. Mezináboženský dialog je po [[wikipedia:cs:11. září 2001|teroristickém útoku na New York]] (a válce v Afganistánu a v [[wikipedia:cs:Válka v Iráku|Iráku]]) v daleko méně nadějné situaci než byl ještě před 10 lety. A případy finančních krizí (Asie, Argentina…) ukázaly, že ani [[Světová banka|WB]], ani [[Mezinárodní měnový fond|IMF]] nebyly s to ani predikovat vznik těchto krizí, ani neměly dost zdrojů a nedisponovaly adekvátními opatřeními, které by mohly čelit důsledkům těchto krizí. | Podobně byly učiněny iniciativy ke sjednocení „business ethics“ v globálním měřítku, jako je Caux Round Table, či Kongres světových náboženství v Chicagu 1994 s deklarovaným globálním etickým kodexem. Mezináboženský dialog je po [[wikipedia:cs:11. září 2001|teroristickém útoku na New York]] (a válce v Afganistánu a v [[wikipedia:cs:Válka v Iráku|Iráku]]) v daleko méně nadějné situaci než byl ještě před 10 lety. A případy finančních krizí (Asie, Argentina…) ukázaly, že ani [[w:cs:Světová banka|WB]], ani [[Mezinárodní měnový fond|IMF]] nebyly s to ani predikovat vznik těchto krizí, ani neměly dost zdrojů a nedisponovaly adekvátními opatřeními, které by mohly čelit důsledkům těchto krizí. | ||
Ekonomicky nejsilnější státy si navykly řešit většinou až důsledky globálních selhání a to na základě ad hoc setkání hlav těchto států. Omezené národní zájmy těch nejvlivnějších často brání dosažení konsensu i v otázkách, jejichž globální negativní dopady jsou mimo diskusi. A dnešní situace v čelení globálním problémům chudoby a životního prostředí vyznívá méně optimisticky než v období kolem výročního zasedání WB a IMF v Praze (září 2000). Tehdy se poprvé ve slovníku světových finančníků začal objevovat pojem či koncept „globálního dobra“ jako takový stav ve světovém hospodářství, který by všem zúčastněným dával šanci na rozvoj, a který by disponoval dostatečnými prostředky k bránění vzniku závažných krizí a destabilizace globálních trhů. Dnes jsou v důsledku událostí prvních pěti let nového tisíciletí rizika deprese v globálním měřítku či ekonomické destabilizace v různých částech světa větší, než se v euforii změny letopočtu zdálo. | Ekonomicky nejsilnější státy si navykly řešit většinou až důsledky globálních selhání a to na základě ad hoc setkání hlav těchto států. Omezené národní zájmy těch nejvlivnějších často brání dosažení konsensu i v otázkách, jejichž globální negativní dopady jsou mimo diskusi. A dnešní situace v čelení globálním problémům chudoby a životního prostředí vyznívá méně optimisticky než v období kolem výročního zasedání WB a IMF v Praze (září 2000). Tehdy se poprvé ve slovníku světových finančníků začal objevovat pojem či koncept „globálního dobra“ jako takový stav ve světovém hospodářství, který by všem zúčastněným dával šanci na rozvoj, a který by disponoval dostatečnými prostředky k bránění vzniku závažných krizí a destabilizace globálních trhů. Dnes jsou v důsledku událostí prvních pěti let nového tisíciletí rizika deprese v globálním měřítku či ekonomické destabilizace v různých částech světa větší, než se v euforii změny letopočtu zdálo. | ||