Globální řízení: Porovnání verzí

Přidáno 612 bajtů ,  12. 10. 2008
bez shrnutí editace
m (+odkazy)
Bez shrnutí editace
 
Řádek 1: Řádek 1:
==Pokus o definici pojmu==
Většina soudobých úvah o globálním řízení a správě se odvíjí od pojmu „governance“, který lze chápat jako rozumnou správu, řízení a proces vládnutí najednou, což ho odlišuje od pojmu „government“ (vláda).
Většina soudobých úvah o globálním řízení a správě se odvíjí od pojmu „governance“, který lze chápat jako rozumnou správu, řízení a proces vládnutí najednou, což ho odlišuje od pojmu „government“ (vláda).


Řádek 5: Řádek 6:
Dnes se díváme na globalizaci především jako na sociální proces. V tomto kontextu se také začalo hovořit o tom, zda v rámci těchto globálních sítí nevzniká jakýsi nový model transnacionální nebo globální správy, který se vyznačuje odvratem od vertikálních, hierarchicky organizovaných, struktur ve prospěch polycentrického vládnutí (governance), které se opírá o sítě a různé aktéry na různých úrovních, z nichž nikdo ale není dominantní.
Dnes se díváme na globalizaci především jako na sociální proces. V tomto kontextu se také začalo hovořit o tom, zda v rámci těchto globálních sítí nevzniká jakýsi nový model transnacionální nebo globální správy, který se vyznačuje odvratem od vertikálních, hierarchicky organizovaných, struktur ve prospěch polycentrického vládnutí (governance), které se opírá o sítě a různé aktéry na různých úrovních, z nichž nikdo ale není dominantní.


Barša (2004) upozorňuje, že koncepty globálního vládnutí (správy) trpí mnohoznačností. Podle levicových a liberálních protagonistů zahrnují příslib větší ovladatelnosti globální ekonomiky a globálních politických procesů, ale také možnost zvýšení demokratické participace v rozhodovacích procesech na mezinárodní a globální úrovni. V pravicovém podání má koncept globálního vládnutí úzce manažerský význam – namísto transparentnosti a participace v mezinárodních institucích zdůrazňuje pouze jejich zvýšenou efektivitu.
Barša (2004) upozorňuje, že koncepty globálního vládnutí (správy) trpí mnohoznačností. Podle levicových a liberálních protagonistů zahrnují příslib větší ovladatelnosti globální ekonomiky a globálních politických procesů, ale také možnost zvýšení demokratické participace v rozhodovacích procesech na mezinárodní a globální úrovni. V pravicovém podání má koncept globálního vládnutí úzce manažerský význam – namísto transparentnosti a participace v mezinárodních institucích zdůrazňuje pouze jejich zvýšenou efektivitu.<ref>Pehe, Jiří  Globální řízení a globální správa (Síťová řízení a horizontální alternativy) In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) Globalizace a globální problémy. Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005–2007. pp 123-132. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf></ref>


== - ==
== Modely globálního řízení ==
Globalizovaný svět je světem nejistot a neustálé změny. Z. Bauman zřejmě nejvýstižněji popisuje současnou situaci světa, když říká: „S trochou nadsázky můžeme říci, že pojem globalizace označuje neuspořádanou povahu procesů, které probíhají nad „principiálně koordinovaným“ teritoriem spravovaným na „nejvyšší úrovni“ instituční moci, tj. suverénními státy.“ A dále jinde uvádí, co plně zapadá do obrazu světa ohroženého rozvratem nejen v důsledku teroristických akcí: „V průběhu moderních dějin se hlavní hrozby pro demokracii spatřovaly převážně v omezeních, která institucionální kontrolní síly uvalují na lidskou svobodu, aby „kolektivně zajistily bezpečí.“ Zdá se, že dnes hrozí nebezpečí spíše z opačné strany: právě kolektivně zaručované bezpečí bychom si měli přát stále více; přestává se totiž vnímat jako oprávněný cíl veřejné správy a znevažuje se jako hodnota, kterou stojí za to hájit.“ A dodává: „Na „makro“ rovině je ovšem především zapotřebí dostat politické instituce na stejnou úroveň globálnosti, na níž „proudí“ síly, které dnes skutečně něco znamenají.“ (Bauman, 2004).
Globalizovaný svět je světem nejistot a neustálé změny. Z. Bauman zřejmě nejvýstižněji popisuje současnou situaci světa, když říká: „S trochou nadsázky můžeme říci, že pojem globalizace označuje neuspořádanou povahu procesů, které probíhají nad „principiálně koordinovaným“ teritoriem spravovaným na „nejvyšší úrovni“ instituční moci, tj. suverénními státy.“ A dále jinde uvádí, co plně zapadá do obrazu světa ohroženého rozvratem nejen v důsledku teroristických akcí: „V průběhu moderních dějin se hlavní hrozby pro demokracii spatřovaly převážně v omezeních, která institucionální kontrolní síly uvalují na lidskou svobodu, aby „kolektivně zajistily bezpečí.“ Zdá se, že dnes hrozí nebezpečí spíše z opačné strany: právě '''kolektivně zaručované bezpečí''' bychom si měli přát stále více; přestává se totiž vnímat jako oprávněný cíl veřejné správy a znevažuje se jako hodnota, kterou stojí za to hájit.“ A dodává: „Na „makro“ rovině je ovšem především zapotřebí dostat politické instituce na stejnou úroveň globálnosti, na níž „proudí“ síly, které dnes skutečně něco znamenají.“ (Bauman, 2004).


Tomuto požadavku odpovídající koncept předkládá skupina německých autorů v Memorandu, uveřejněném nadací H. Bölla (Laubach, 2004). Memorandum přehodnocuje koncept „liberálního“ mezinárodního práva a prosazuje koncept „sociální“, jímž by bylo možné zajistit požadavek udržitelného rozvoje. Základem jeho filosofie je přesvědčení, že i při napětí mezi světovým hospodářstvím a státem se význam [[wikipedia:cs:Národní stát|národních států]] nezmenšuje. Jen skrze státy se stává [[wikipedia:cs:Mezinárodní právo|mezinárodní právo]] platným pro občany. Zhroucení národních států by ohrozilo celou konstrukci světového pořádku – viz k tomu velmi instruktivní (Kaplan, 2003).
Tomuto požadavku odpovídající koncept předkládá skupina německých autorů v Memorandu, uveřejněném nadací H. Bölla (Laubach, 2004). Memorandum přehodnocuje koncept „liberálního“ mezinárodního práva a prosazuje koncept „sociální“, jímž by bylo možné zajistit požadavek udržitelného rozvoje. Základem jeho filosofie je přesvědčení, že i při napětí mezi světovým hospodářstvím a státem se význam [[wikipedia:cs:Národní stát|národních států]] nezmenšuje. Jen skrze státy se stává [[wikipedia:cs:Mezinárodní právo|mezinárodní právo]] platným pro občany. Zhroucení národních států by ohrozilo celou konstrukci světového pořádku – viz k tomu velmi instruktivní (Kaplan, 2003).
Řádek 24: Řádek 25:
Autoři prosazují v souladu s mezinárodním právem a platným institucionálním systémem ([[wikipedia:cs:Charta OSN|Charta OSN]]) především prvý model.
Autoři prosazují v souladu s mezinárodním právem a platným institucionálním systémem ([[wikipedia:cs:Charta OSN|Charta OSN]]) především prvý model.


Rischard celkem shodně s Memorandem definuje řadu záležitostí, námětů vyžadujících úpravu mezinárodním právem. Neméně podstatnou otázku ovšem představuje uvědomění si podmínek, za kterých tato pravidla a regulace bude nutné přijímat, a meze, na které se přitom nutně bude narážet. Volání po solidaritě prozrazuje, že její předpoklad nebude snadné dosáhnout. Konec konců, ve světě převládající [[wikipedia:cs:Neoliberalismus|neoliberální]] doktríny bude překonávání egoistických zájmů vyžadovat koincidenci mnoha faktorů, sociálních i environmentálních, ekonomických i politických. Nepůjde přitom jen o přesvědčování mocenských elit, ať politických či ekonomických, ale i občanů, zejména v rozvinutých průmyslových zemích. Podceňovat nelze ani překážky kladené z nejrůznějších motivací zeměmi rozvojovými, které již dnes, ostatně jako v minulosti, vytvářejí svá zájmová sdružení.  
Rischard celkem shodně s Memorandem definuje řadu záležitostí, '''''námětů vyžadujících úpravu mezinárodním právem'''''. Neméně podstatnou otázku ovšem představuje uvědomění si podmínek, za kterých tato pravidla a regulace bude nutné přijímat, a meze, na které se přitom nutně bude narážet. Volání po solidaritě prozrazuje, že její předpoklad nebude snadné dosáhnout. Konec konců, ve světě převládající [[wikipedia:cs:Neoliberalismus|neoliberální]] doktríny bude překonávání egoistických zájmů vyžadovat koincidenci mnoha faktorů, sociálních i environmentálních, ekonomických i politických. Nepůjde přitom jen o přesvědčování mocenských elit, ať politických či ekonomických, ale i občanů, zejména v rozvinutých průmyslových zemích. Podceňovat nelze ani překážky kladené z nejrůznějších motivací zeměmi rozvojovými, které již dnes, ostatně jako v minulosti, vytvářejí svá zájmová sdružení.  


[[wikipedia:cs:Kofi Annan|Kofi Annan]] ve zmiňované zprávě zdůrazňuje, že mezinárodní scéna – včetně Spojených národů – se musí otevřít další participaci mnoha činitelů (actors), jejichž účast má zásadní význam pro řízení procesu [[globalizace]]. Měl by sem patřit soukromý sektor, členové parlamentů, místních samospráv, vědeckých organizací, výchovných institucí. Především ovšem jde o nadnárodní společností a o [[wikipedia:cs:nevládní organizace|nevládní organizace]] (NGOs).  
[[wikipedia:cs:Kofi Annan|Kofi Annan]] ve zmiňované zprávě zdůrazňuje, že mezinárodní scéna – včetně Spojených národů – se musí otevřít další '''participaci mnoha činitelů''' (actors), jejichž účast má zásadní význam pro řízení procesu [[globalizace]]. Měl by sem patřit soukromý sektor, členové parlamentů, místních samospráv, vědeckých organizací, výchovných institucí. Především ovšem jde o nadnárodní společností a o [[wikipedia:cs:nevládní organizace|nevládní organizace]] (NGOs).  


[[Nadnárodní společnosti]] (NNS) jsou jedním z nesporně nejvýznamnějších aktérů globalizačních procesů. Ty, více než kdokoliv jiný, vytvořily jednotný ekonomický prostor, v němž světové společenství žije. Jejich rozhodnutí mají důsledky pro ekonomickou prosperitu jednotlivých lidí i národů na celém světě. Jejich práva operovat po celém světě musí být provázena větší odpovědností – na základě konceptu globálního občanství. Jejich chování zatím mezinárodní právo nereguluje a dodržování pravidel chování (codes of conduct), jak je vyvinula pro tyto společnosti [[OECD]], nelze vynucovat. Že regulace chování těchto aktérů bude narážet na zájmy nejsilnějších průmyslových zemí (USA, [[Evropská unie]], Japonsko především) i NNS samých je mimo jakoukoliv pochybnost.
[[Nadnárodní společnosti]] (NNS) jsou jedním z nesporně nejvýznamnějších aktérů globalizačních procesů. Ty, více než kdokoliv jiný, vytvořily jednotný ekonomický prostor, v němž světové společenství žije. Jejich rozhodnutí mají důsledky pro ekonomickou prosperitu jednotlivých lidí i národů na celém světě. Jejich práva operovat po celém světě musí být provázena větší odpovědností – na základě '''konceptu globálního občanství'''. Jejich chování zatím mezinárodní právo nereguluje a dodržování pravidel chování (codes of conduct), jak je vyvinula pro tyto společnosti [[OECD]], nelze vynucovat. Že regulace chování těchto aktérů bude narážet na zájmy nejsilnějších průmyslových zemí (USA, [[Evropská unie]], Japonsko především) i NNS samých je mimo jakoukoliv pochybnost.


Podobně bude nutné upravit postavení nevládních organizací (NGOs), aby se staly legitimními účastníky jednání na mezinárodních fórech. Otázka legitimizace jejich role je ovšem delikátní – ale to ostatně platí i o postavení nadnárodních ekonomických organizací, které představují via facti nelegitimizovaného ekonomicko-politického činitele rozhodujícího významu.
Podobně bude nutné upravit postavení '''nevládních organizací (NGOs)''', aby se staly legitimními účastníky jednání na mezinárodních fórech. Otázka legitimizace jejich role je ovšem delikátní – ale to ostatně platí i o postavení nadnárodních ekonomických organizací, které představují via facti nelegitimizovaného ekonomicko-politického činitele rozhodujícího významu.
<ref>Mezřický, V. Povaha globalizace, základní problémy, její pozitiva a negativa. In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005–2007. pp 11–24. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf></ref>


== Zdroje ==
== Zdroje ==
<references />
*Barša, Pavel, Císař, Ondřej (2004) Levice v postrevoluční době. Brno, CDK, ss. 164–180.
*Bauman, Z. (2004). Individualizovaná společnost. Praha: Mladá fronta.  
*Bauman, Z. (2004). Individualizovaná společnost. Praha: Mladá fronta.  
*Hammond, A. (1998). Which World, Scenarions for the 21st Century. London: Earthscan.
*Hammond, A. (1998). Which World, Scenarions for the 21st Century. London: Earthscan.
*Kaplan, R. D. (2003). Přicházející anarchie: zborcení snů - svět po studené válce. Červený Kostelec: Mervart.
*Kaplan, R. D. (2003). Přicházející anarchie: zborcení snů - svět po studené válce. Červený Kostelec: Mervart.
*Mezřický, V. Povaha globalizace, základní problémy, její pozitiva a negativa. In:Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005–2007. pp 11–24. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf>
{{upravit Jana}}
[[Kategorie:Globalizace]]
[[Kategorie:Globalizace]]
{{globalizace}}
1 550

editací