Funkce veřejného prostoru

Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.

Veřejný prostor ve městě plní řadu funkcí. Například dánský architekt Jan Gehl rozlišuje tři typy požadavků na veřejné prostory:

  • žádoucí podmínky pro nezbytné venkovní aktivity
  • žádoucí podmínky pro volitelné, rekreační aktivity
  • žádoucí podmínky pro společenské aktivity.

Kvalitní veřejné prostory dokáží uspokojit všechny tři požadavky, pokud jsou veřejné prostory nekvalitní, probíhají v nich pak pouze nezbytné venkovní aktivity.

Nezbytné venkovní aktivity

Sem patří nutné pravidelné aktivity jako chození do školy a do práce, nakupování, čekání na autobus, roznášení pošty atd.

Velká část těchto činností obvykle souvisí s chůzí. Protože jsou tyto aktivity nezbytné, má na ně vnější prostředí pouze malý vliv, jejich účastníci nemají na vybranou.

Volitelné, rekreační aktivity

Aktivity, které jejich účastníci provozují, jen když chtějí a jestliže jim to umožňuje místo a čas. Patří sem procházky, postávání a pozorování okolního života, sezení a slunění.

Probíhají jen za optimálních venkovních podmínek, když k tomu vybízí příjemné počasí a místo.

Společenské aktivity

Tyto aktivity závisí na přítomnosti jiných lidí na veřejných prostranstvích. Zahrnují hrající si děti, zdravení a konverzaci, ale i pasivní kontakty, jako jsou pozorování jiných lidí.

Obvykle vznikají z aktivit spojených s ostatními dvěma kategoriemi aktivit. Objevují se obvykle spontánně, jako důsledek toho, že se lidé pohybují a pobývají na stejných místech.

Zdroje

  • Gehl, J. (2000): Život mezi budovami. Užívání veřejných prostranství. Nadace Partnerství, Brno