Environmentální stopy

Nejčastějších environmentální stopy:[1]

Název stopy Co stopa počítá Silné stránky* Slabé stránky*
Uhlíková stopa Množství vyprodukovaných skleníkových plynů vyjádřených v ekvivalentech oxidu uhličitého (CO2 eq.) Jasná interpretace výsledků vzhledem k environmentálnímu problému, který popisuje (globální změna klimatu) Zaměření se pouze na jeden dopad na ŽP, kdy hrozí, že jiný – závažnější dopad – nebude odhalen, ačkoli výsledek uhlíkové stopy může pro daný výpočet vypadat environmentálně příznivě
Ekologická stopa Kolik průměrné produktivní plochy Země je třeba k zajištění využívaných zdrojů a zneškodnění dopadů s tím souvisejících vyjádřené v globálních hektarech (gha) Názorná pochopitelnost dopadu na životní prostředí pro koncového uživatele díky vyjádření v plošných jednotkách (počet planet Země), které člověk využívá Zaměřuje se na dva environmentální problémy (užití půdy a globální změnu klimatu), zatímco ostatní environmentální problémy nejsou zohledněny. V odborné literatuře je koncept kritizován kvůli omezené aplikovatelnosti pro potřeby politik a environmentálního plánování (např. Fiala, 2008; Wiedmann & Barrett, 2010; Blomqvist et al., 2013)
Vodní stopa Kolik sladké vody se využije při dané lidské činnosti vyjádřené v objemu vody v litrech (l) – nejčastěji se počítá modrá, zelená a šedá vodní stopa (dle Water Footprint Network) Snadná pochopitelnost pro koncového uživatele díky objemu spotřebované vody v litrech Zaměření se pouze na jeden dopad na ŽP (viz uhlíková stopa), v současnosti neexistuje konsenzus ohledně jednoho univerzálního výpočtu vodní stopy a jeho vhodnosti (viz např. Hoekstra, 2016; Pfister et al., 2017)
Nutriční stopa Závažnost dopadu na životní prostředí ze spotřeby jedné porce pokrmu vyjádřené na škále od 1 do 5 a zvýrazněné systémem semaforu (od zelené po červenou) – jedná se o agregát pěti kategorií dopadu Kombinace více kategorií dopadu na životní prostředí do jednoho výsledku, který je pro koncového uživatele pochopitelný (díky vyjádření závažnosti pomocí semaforu), zaměření specificky na potraviny Náročnost na data a nezahrnutí dalších dopadů na ŽP jako je biodiverzita či degradace půdy (což je ale stejné pro všechny ostatní stopy), neexistuje také univerzálně uznávaný výpočet, protože se jedná o velmi mladý koncept (zatím čeká na podrobení kritice v mezinárodních časopisech)

Odkazy

Reference

  1. KAPITULČINOVÁ, Dana. Environmnetal footprint calculators for food in education and an introduction of Nutritional Footprint as a tool for supporting sustainable food consumption. Envigogika. 2017-12-21, roč. 12, čís. 2. Dostupné online [cit. 2017-12-22]. ISSN 1802-3061. DOI:10.14712/18023061.553. (česky)