Environmentální Kuznetsova křivka: Porovnání verzí

bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 12: Řádek 12:


Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.[1]
Kuznets byl rozporuplnou osobností, navenek velmi uzavřené a nespolečenské povahy. Často se stranil lidí a věnoval se výhradně vědeckému bádání, přesto však zaujímá významné místo v dějinách ekonomického myšlení, zejména v oblasti ekonomického růstu.[1]
==Definice==
===Environmentální Kuznetsova křivka===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory [[znehodnocení životního prostředí]] a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.[2]


==Vznik Kuznetsovi křivky==
==Vznik Kuznetsovi křivky==


V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality'', ve kterém se zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.  
V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality'', ve kterém se Kuznets zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců.  
Kuznets ve své práci upozornil na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.  
Ve své práci upozornil také na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.  


Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy pasována do podoby „zákona“ ekonomického rozvoje, jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.[http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca5374/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf]
Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy pasována do podoby „zákona“ ekonomického rozvoje, jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.[http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca5374/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf]
Řádek 65: Řádek 59:


Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu, se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).[http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf] Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z  roku 1992.[http://www-wds.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64193027&piPK=64187937&theSitePK=523679&menuPK=64187510&searchMenuPK=64187283&siteName=WDS&entityID=000178830_9810191106175]
Poslední z výše uvedených tvarů křivek potvrdili Gene M. Grossman a Alan B. Krueger své empirické studii „Economic Growth and the Environment“ zveřejněnou v roce 1995 v The Quarterly Journal of Economics. Tato studie potvrdila hypotézu, že růst ekonomiky (HDP) lze spojit se zlepšováním environmentálních podmínek v chudých zemích. Současně došli k závěru, že body zlomu, se sice liší pro různé znečišťující látky, ale ve většině případů se pohybuje kolem 8 000 USD (myšleno USD z roku 1995).[http://planet.botany.uwc.ac.za/NISL/Gwen%27s%20Files/Articles/Course/EconomicGrossman.pdf] Závěry z této studie odpovídají obdobným studiím z této doby, jako například studii Světové banky „World Development Report“ z  roku 1992.[http://www-wds.worldbank.org/external/default/main?pagePK=64193027&piPK=64187937&theSitePK=523679&menuPK=64187510&searchMenuPK=64187283&siteName=WDS&entityID=000178830_9810191106175]
==Definice==
===Environmentální Kuznetsova křivka===
*postihuje vztah mezi určitými indikátory [[znehodnocení životního prostředí]] a výší důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znehodnocení životního prostředí roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Tato křivka má tvar obráceného písmene U.[2]




60

editací