Environmentální Kuznetsova křivka: Porovnání verzí

bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 5: Řádek 5:
[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]]
[[Soubor:Simon_kuznets.jpg]]


Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of  Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).
Narodil se v židovské rodině roku 1901 v Rusku a roku 1922 emigroval do Spojených států amerických. Své univerzitní vzdělání započal v Rusku a dokončil ho v USA na University of  Pennsylvania, kde poté řadu let vyučoval (1931-1954). Dále působil jako profesor ekonomie na univerzitách Johns Hopkins University (1954-1960) a Harvard University (1960-1971) a byl členem několika vědeckých společností (např. American Economic Association, American Statistical Association, British Academy a řada dalších).[http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/1971/kuznets-autobio.html]


V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".
V roce 1971 získal Nobelovu cenu za ekonomii –„za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje".
Řádek 26: Řádek 26:
Kuznets ve své práci upozornil na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.  
Kuznets ve své práci upozornil na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky.  


Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy pasována do podoby „zákona“ ekonomického rozvoje, jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.
Tato hypotéza se stala jedním z nejvýznamnějších výroků v oblasti ekonomie zabývající se hospodářským rozvojem. V následujících letech byla tato hypotéza některými ekonomy pasována do podoby „zákona“ ekonomického rozvoje, jinými naopak zpochybňována a vyvracena. I přesto však nedošlo k opuštění Kuznetsových myšlenek a U-křivka byla dále aplikována na různé skutečnosti. Příkladem konkrétní aplikace je Environmentální Kuznetsova křivka.[http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca5374/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf]


==Environmentální Kuznetsova křivka==
==Environmentální Kuznetsova křivka==
Řádek 34: Řádek 34:
V počáteční fázi ekonomického růstu se znečištění životního prostředí zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení emisí znečišťujících látek a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté životní prostředí, důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.  
V počáteční fázi ekonomického růstu se znečištění životního prostředí zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení emisí znečišťujících látek a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté životní prostředí, důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.  


Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté vody a vzduchu. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posunu k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.
Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté vody a vzduchu. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posunu k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.[http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf]


[[Soubor:Graf_EKC.jpg]]
[[Soubor:Graf_EKC.jpg]]
Řádek 59: Řádek 59:
===Revised EKC===
===Revised EKC===
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové znečištění snižuje a posouvá doleva.
* poslední empirické studie se nejvíce přiklání k této verzi křivky, kdy se celkové znečištění snižuje a posouvá doleva.
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v ranných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu)
* tato křivka naznačuje, že nižší znečištění se projevuje již v ranných fázích ekonomického růstu (ekonomický rozvoj generuje nižší znečištění již při nižší úrovni příjmů na hlavu).[http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf]
 




[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]]
[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]]
60

editací