Ekoton: Porovnání verzí

Odebráno 478 bajtů ,  9. 1. 2009
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
*je přechodná zóna mezi dvěma a více různými společenstvy / biotopy / [[ekosystém]]y.
*je přechodná zóna mezi dvěma a více různými společenstvy / biotopy / [[ekosystém]]y.


*je to plocha ekologického napětí, ve které jeden typ vegetace postupně nahrazuje jiný <ref name="WALTER">WALTER, Heinrich. ''Vegetation of the earth nad ecological systems of the geo-biosphere''. Springer-Verlag, New York, 1979. ISBN 0-387-90404-2</ref>.
*je to plocha ekologického napětí, ve které jeden typ vegetace postupně nahrazuje jiný <ref>WALTER, Heinrich. ''Vegetation of the earth nad ecological systems of the geo-biosphere''. Springer-Verlag, New York, 1979. ISBN 0-387-90404-2</ref>.


*je zde obyčejně vyšší počet druhů , neboť jsou zde často druhy obou hraničních společenstev a navíc zvláštní druhy charakteristické pro přechodnou zónu - tzv.druhy okrajů (edge effect)<ref>KOVÁŘ, Pavel. ''Ekosystémová a krajinná ekologie''. Textové teze. Nakladatelství Karolinum. ISBN 978-80-246-1507-3</ref> <ref>PIVNIČKA, Karel. ''Ekologie''. Státní pedagogické nakladatelství, 1984. 17-232-84</ref>.
*je zde obyčejně vyšší počet druhů , neboť jsou zde často druhy obou hraničních společenstev a navíc zvláštní druhy charakteristické pro přechodnou zónu - tzv.druhy okrajů (edge effect)<ref name="KOVÁŘ">KOVÁŘ, Pavel. ''Ekosystémová a krajinná ekologie''. Textové teze. Nakladatelství Karolinum. ISBN 978-80-246-1507-3</ref> <ref name="PIVNIČKA">PIVNIČKA, Karel. ''Ekologie''. Státní pedagogické nakladatelství, 1984. 17-232-84</ref>.


*Termín "ekoton" pochází z tvůrčí dílny amerického ekologa F.E.Clementse (1905 a 1907, resp.1936-viz lieratura-pozn.aut.)<ref>JENÍK, Jan. Ekoton a ekoklina: dva sporné pojmy v ekologii. In ''Ecology (CSFR)'', Vol.11, No.3, 243-250, 1992</ref>.
*Termín "ekoton" pochází z tvůrčí dílny amerického ekologa F.E.Clementse (1905 a 1907, resp.1936-viz lieratura-pozn.aut.)<ref>JENÍK, Jan. Ekoton a ekoklina: dva sporné pojmy v ekologii. In ''Ecology (CSFR)'', Vol.11, No.3, 243-250, 1992</ref>.
Řádek 17: Řádek 17:


K ostrým hranicím mezi společenstvy dochází tam, kde se velmi rychle mění fyzikální prostředí na malé ploše (například při přechodu ze souše do vody, severní a jižní svahy). Mnoho ostrých hranic bylo v přírodě vytvořeno člověkem.
K ostrým hranicím mezi společenstvy dochází tam, kde se velmi rychle mění fyzikální prostředí na malé ploše (například při přechodu ze souše do vody, severní a jižní svahy). Mnoho ostrých hranic bylo v přírodě vytvořeno člověkem.
Naproti tomu hranice mezi tajgou a tundrou vytváří v pásu několika set kilometrů mozaiku ostrých přechodů mezi oběma formacemi tak, jak se původně souvislý les postupně směrem na sever rozpadá  a vytváří pouze ostrůvky mezi porosty patřícími již k tundře (viz obrázek)(Pivnička, 1984, s.126, upraveno autorem).
Naproti tomu hranice mezi tajgou a tundrou vytváří v pásu několika set kilometrů mozaiku ostrých přechodů mezi oběma formacemi tak, jak se původně souvislý les postupně směrem na sever rozpadá  a vytváří pouze ostrůvky mezi porosty patřícími již k tundře (viz obrázek)<ref name="PIVNIČKA">.


'''Stupeň kontrastu''' může u ekotonu spočívat např. v morfologii terénu, v odlišnosti geologického podloží, anebo v sukcesním stáří sousedících ploch. Zdá se, že čím větší kontrast v sukcesní zralosti, tím potenciálně větší škála druhů se v ekotonu  může vyskytovat – tím větší druhová divrzita je potenciálně možná. [[Biodiverzita]] byla studována zejména v silně zkulturněných krajinách Severní Ameriky a Evropy (Anglie, Francie, aj.) na modelových liniích živých plotů, větrolamů, remízků apod. Bylo zjištěno kolem 500-600 druhů cévnatých rostlin vázaných na tyto útvary. Prakticky žádné rostliny zde nejsou limitovány – vyskytují se v nich skupiny druhů otevřené krajiny, ale i druhů lesního interiéru a mnohé z nich jsou druhy lesních okrajů(Kovář, 2008, s.31).
'''Stupeň kontrastu''' může u ekotonu spočívat např. v morfologii terénu, v odlišnosti geologického podloží, anebo v sukcesním stáří sousedících ploch. Zdá se, že čím větší kontrast v sukcesní zralosti, tím potenciálně větší škála druhů se v ekotonu  může vyskytovat – tím větší druhová divrzita je potenciálně možná. [[Biodiverzita]] byla studována zejména v silně zkulturněných krajinách Severní Ameriky a Evropy (Anglie, Francie, aj.) na modelových liniích živých plotů, větrolamů, remízků apod. Bylo zjištěno kolem 500-600 druhů cévnatých rostlin vázaných na tyto útvary. Prakticky žádné rostliny zde nejsou limitovány – vyskytují se v nich skupiny druhů otevřené krajiny, ale i druhů lesního interiéru a mnohé z nich jsou druhy lesních okrajů<ref name="KOVÁŘ">.


'''Dynamika ekotonů'''
'''Dynamika ekotonů'''
*Efekt bariéry = ekoton odkloní nebo blokuje pohyb tzv. vektorů (větru nebo vody, jež transportují hmotu – např.prašné částice nebo semena rostlin. Stupeň, v jakém takto ekoton funguje, lze vyjádřit pomocí propustnosti (permeability) a může sloužit jako míra, pomocí níž lze nazírat na ekotonem ohraničenou plochu jako otevřený nebo uzavřený systém.
*Efekt bariéry = ekoton odkloní nebo blokuje pohyb tzv. vektorů (větru nebo vody, jež transportují hmotu – např.prašné částice nebo semena rostlin. Stupeň, v jakém takto ekoton funguje, lze vyjádřit pomocí propustnosti (permeability) a může sloužit jako míra, pomocí níž lze nazírat na ekotonem ohraničenou plochu jako otevřený nebo uzavřený systém.
*Mezi měřitelné vegetační parametry , jež ovlivňují propustnost ekotonu patří:výška porostu, biomasa, pokryvnost (zápoj), vertikální struktura a denzita.
*Mezi měřitelné vegetační parametry , jež ovlivňují propustnost ekotonu patří:výška porostu, biomasa, pokryvnost (zápoj), vertikální struktura a denzita.
*Faktory, které určují povahu ekotonů, jsou zejména klimatické a edafické. Makroklima se svými fluktuacemi může způsobit např.vyhynutí některých druhů při extrémním průběhu zimy. Mikroklima může zvýhodnit vyklíčení určitých diaspor, které by normálně v krajině neměly šanci (např. pod skalní clonou). Edafické faktory jsou zpravidla výrazem prostorové a časové distribuce klíčových zdrojů (živiny, voda) a určují uspořádání vegetace a tím i transformaci energie do primární produkce (pásmovitost vegetace kolem rybníka)(Kovář, 2008, s.31-32).
*Faktory, které určují povahu ekotonů, jsou zejména klimatické a edafické. Makroklima se svými fluktuacemi může způsobit např.vyhynutí některých druhů při extrémním průběhu zimy. Mikroklima může zvýhodnit vyklíčení určitých diaspor, které by normálně v krajině neměly šanci (např. pod skalní clonou). Edafické faktory jsou zpravidla výrazem prostorové a časové distribuce klíčových zdrojů (živiny, voda) a určují uspořádání vegetace a tím i transformaci energie do primární produkce (pásmovitost vegetace kolem rybníka)<ref name="KOVÁŘ">.




Řádek 30: Řádek 30:
== Zdroje ==
== Zdroje ==
<references/>
<references/>
#WALTER, Heinrich. ''Vegetation of the earth nad ecological systems of the geo-biosphere''. Springer-Verlag, New York, 1979. ISBN 0-387-90404-2.
#KOVÁŘ, Pavel. ''Ekosystémová a krajinná ekologie''. Textové teze. Nakladatelství Karolinum. ISBN 978-80-246-1507-3
#PIVNIČKA, Karel. ''Ekologie''. Státní pedagogické nakladatelství, 1984. 17-232-84
#JENÍK, Jan. Ekoton a ekoklina: dva sporné pojmy v ekologii. In ''Ecology (CSFR)'', Vol.11, No.3, 243-250, 1992




128

editací