Ekonomické nástroje: Porovnání verzí

Přidáno 945 bajtů ,  24. 5. 2010
Řádek 22: Řádek 22:
=== Poplatky za znečišťování životního prostředí ===
=== Poplatky za znečišťování životního prostředí ===


Poplatky jsou povinné platby za znečišťování životního prostředí, nebo za vyžívání přírodních zdrojů, které jsou upravené v zákoně. Patří mezi nejpodstatnější třídu ekonomických nástrojů politiky životního prostředí. Nejzásadnější část představují poplatky za znečišťování ovzduší, za vypouštění odpadních vod a za ukládání odpadů
Poplatky jsou povinné platby, nejčastěji za znečišťování životního prostředí nebo za využívání přírodních zdrojů aj. Vychází z principu „znečišťovatel platí“. Způsob jejich placení musí být upraven zákonem. Příjmy z poplatků směřují buď do Státního fondu životního prostředí, do obecních rozpočtů, do rozpočtů krajů, případně do státního rozpočtu. Tento příjem se využívá účelově k nápravě škod nebo na podporu ekologických projektů.  
Příjmy z poplatků směřují do Státního fondu životního prostředí. Dále se pak zaměřují na nápravu škod na životního prostředí, nebo na podporu ekologických projektů, především prostřednictvím dotací a úvěrů ze Státního fondu životního prostředí.


*'''poplatky za znečišťování ovzduší'''
*'''poplatky za znečišťování ovzduší'''
Určitá forma těchto poplatků byla do jisté míry zavedena již v roce 1967 a byly považovány za platné až do roku 1991. V současné době jsou poplatky za znečišťování ovzduší stanoveny zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Poplatky jsou placeny původci znečištění. Jedná se o zdroje znečištění, které můžeme dělit na velké, střední a malé, podle rozsahu jejich znečištění. Velké zdroje představují zdroje, mající tepelný výkon do 5 MW spolu největšími technologickými provozy. Mezi látky, které nejvíce znečišťují ovzduší, patří tuhé emise, SO2 (oxid siřičitý), NOx (oxidy dusíku) CO (oxid uhelnatý), CxHy (uhlovodíky). Hlavní funkcí těchto poplatků je funkce fiskální.
V současné době jsou poplatky za znečišťování ovzduší stanoveny zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Poplatky jsou placeny provozovateli stacionárních zdrojů, které se kategorizují podle velikosti na zvláště velké, velké, střední a malé podle jejich výkonu. Mezi zpoplatněné látky patří především tuhé emise, SO2 (oxid siřičitý), NOx(oxidy dusíku), CO (oxid uhelnatý), CXHY (uhlovodíky). Způsob výpočtu poplatků je dán zákonem. U malých zdrojů je to roční paušál podle druhu používaného paliva. U zvláště velkých, velkých a středních zdrojů závisí výše poplatků na druhu a množství škodlivin.
Výše poplatků je v kompetenci orgánu kraje na základě skutečných emisí v uplynulém roce a jejich výběr má na starosti celní úřad. Střední zdroje představují zdroje o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW. O výši poplatků rozhoduje obecní úřad obcí s rozšířenou působností a jejich výběr spadá pod kompetenci příslušného finančního úřadu.  


*'''poplatky za vypouštění odpadních vod'''
Vypouštění odpadních vod směřuje buď do vod povrchových nebo do vod podzemních
Jistá forma těchto poplatků byla zaznamenána již v roce 1966, byly vytvářeny především k motivaci znečišťovatelů k výstavbě čistíren odpadních vod.
 
Zahrnují poplatek za znečištění a navíc i poplatek z objemu. Vypouštění odpadních vod směřuje buď do vod povrchových, nebo podzemních. Poplatek je upraven ve vodním zákoně č. 254/2001 Sb., který představuje 3500 Kč ročně za vypouštění odpadních vod, v případě neexistence čištění domovní čistírnou. Poplatek se platí při vypouštění látek, jako je BSK5 - organické látky (biochemická spotřeba kyslíku), nerozpuštěné látky, rozpuštěné anorganické soli ropné látky, nebo pokud je zjištěna alkalita a acidita. Výnos z poplatků směřuje do Státního fondu životního prostředí.
*'''poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových'''
Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových jsou upraveny ve vodním zákoně č. 254/2001 Sb. Znečišťovatel je povinen platit poplatek jak za znečištění, tak i za objem vypouštěných odpadních vod. Poplatek se platí především při vypouštění nerozpuštěných látek, rozpuštěných anorganických solí, ropných látek, nebo pokud je zjištěna zvýšená acidita a alkalita. Správu poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových mají na starosti příslušné celní úřady na základě podkladů České inspekce Životního prostředí. Poplatky jsou placeny příslušnému celnímu úřadu. Příjmy směřují do Státního fondu Životního prostředí.
 
*'''Poplatky za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních'''
Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod podzemních jsou upraveny ve vodním zákoně č. 254/2001 Sb. Poplatek se platí paušálně a představuje 3 500 Kč ročně za vypouštění odpadních vod domácnostmi. Povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních vydává vodoprávní úřad, který příslušné obci poskytuje podklady. Poplatek je placen obci daného katastrálního území, kde dochází k vypouštění odpadních vod. Poplatky jsou stanoveny obcí, která postupuje podle správního řádu. Postup při vymáhání a vybírání poplatků je veden podle právních předpisů, které upravují správu daní a poplatků.


*'''poplatky za ukládání odpadů na skládky'''
*'''poplatky za ukládání odpadů na skládky'''
Poplatky se mohou dělit na dvě složky, a sice na složku základní a rizikovou. Základní složka představuje všechny třídy odpadů, to znamená jak nebezpečný, tak i komunální. Riziková část zahrnuje už jen nebezpečný odpad. Poplatky jsou upraveny zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. Poplatek je placen tvůrcem odpadu správci skládky za umístění odpadu na skládku. Provozovatel skládky dále pak odvádí vybrané poplatky obci, v jejímž katastru se skládka nachází a Státnímu fondu životního prostředí.  
Poplatky za ukládání odpadů na skládky jsou upraveny zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. Poplatek se skládá vždy ze základní složky, která je placena za ukládání odpadu a pokud jde o odpad nebezpečný je připlácena riziková složka. Poplatek je placen původcem odpadu provozovateli skládky za umístění odpadu na skládku.  
Příjemcem poplatků je obec, v jejímž katastrálním území se skládka nachází a Státní fond Životního prostředí. V případě ukládání odpadů na skládky obcí, pak tato obec neplatí základní složku poplatku. Kontrolu placení poplatků má v kompetenci příslušná obec a krajský úřad. Příslušná obec vybírá základní složku poplatku. Pokud se skládka nachází na území více obcí, je základní složka poplatku rozdělena daným obcím podle velikosti skládky na jejich území. Výše sazby základní složky poplatku je od roku 2009 stanovena na 500 Kč za 1 tunu komunálního a ostatního odpadu a 1 700 Kč za 1 tunu nebezpečného odpadu. Riziková složka poplatku směřuje do Státního fondu životního prostředí. Výše sazby rizikové složky poplatku je od roku 2009 stanovena na 4 500 Kč za 1 tunu nebezpečného odpadu. Tyto poplatky jsou na rozdíl od ostatních poplatků fixně dané, vždy v rozmezí 2-3 let a jejich výše stále roste.


*'''poplatky za spalování odpadů'''
*'''poplatky za spalování odpadů'''
65

editací