Otevřít hlavní menu
Domů
Náhodně
Přihlášení
Nastavení
O Enviwiki
Vyloučení odpovědnosti
Enviwiki
Hledat
Editace stránky
Ekologie jízdního kola
(část)
Varování:
Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se
přihlásíte
nebo si
vytvoříte účet
, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.
Antispamová kontrola.
NEVYPLŇUJTE
následující!
==Výroba jízdního kola== Výroba jízdního kola není jednoduchou záležitostí. Zůstaneme-li u hliníkového rámu a komponentů, které jsou v dnešní době stále nejužívanější, narážíme už v této fázi na dva problémy – na energetickou náročnost výroby kovového materiálu a na nebezpečné vedlejší produkty tohoto procesu (například [[w:cs:fluor|fluor]] a [[w:cs:červený kal|červený kal]]). Při [[w:cs:Elektrolýza|elektrolýze]] taveniny také dochází k uvolnění oxidu uhličitého. Výroba jednoho kilogramu [[w:cs:Hliník|hliníku]] vyžádá zhruba 170 MJ energie.<ref name=":0">{{Citace monografie | příjmení = Neiser | jméno = Jan | příjmení2 = | jméno2 = | spoluautoři = et.al. | titul = Základy chemických výrob | vydání = | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství | místo = Praha | rok vydání = 1988 | počet stran = | strany = | isbn = }}</ref> V tomto případě tak hliník prohrává s [[w:cs:Ocel|ocelí]], jde o několika násobně vyšší hodnotu. Samozřejmě záleží na technologii a vyspělost výrobních linek.<ref name=":1">{{Citace monografie | příjmení = Šenberger | jméno = J. | příjmení2 = | jméno2 = | titul = Technologické předpisy pro výrobu oceli | vydání = | vydavatel = Slatina Brno n.p. | místo = Brno | rok vydání = 1971 | počet stran = | strany = | isbn = }}</ref> Pokud bychom měli srovnávat hliník s ocelí a [[w:cs:Karbon|karbonem]], je hliníkový rám jednoznačně energeticky nejnáročnější na výrobu. Podle dostupných informací je k výrobě průměrného hliníkového rámu třeba 147 kWh.<ref name=":0" /> U oceli a karbonu je to shodné 37 kWh.<ref name=":1" /> Kompozitový rám se však skládá z více složek – karbonového vlákna, z lepidla, z pryskyřice, fólií. To zhruba zdvojnásobuje dobu k výrobě. Hliníkový rám má však ještě jedno specifikum – při svařování je potřeba vytvořit ochrannou atmosféru [[w:cs:Argon|argonu]]. S ocelí se pracuje snáze a není s ním problém při recyklaci jako u karbonu. Vychází pro přírodu jako nejšetrnější volba. [[w:cs:Titan (prvek)|Titan]] má na první pohled řadu výhod – známá je jeho mechanická stálost a netečnost na vzduchu, díky níž není nutné lakování. Na druhou stranu musíme brát v úvahu jeho energetickou a obtížně náročnou výrobu. O zázraku tedy hovořit nelze'''.'''<ref name=":1" /> Dalším potenciálním problémem je povrchová úprava hotového rámu. Užívají se práškové i tzv. mokré barvy. Mokré barvy jsou oproti práškovým lehčí. Hodnotíme-li vliv na životní prostředí, záleží na výrobci barvy a vyspělosti lakovny. Moderní linky vybavenými různými vzduchovými filtry neměly představovat vážnější hrozbu. Než na kolo nasedneme, absolvuje k nám zpravidla ještě dlouhou cestu z místa svého vzniku, nejčastěji z [[w:cs:Dálný východ|Dálného východu]]. I tato cesta představuje ekologickou zátěž.
Shrnutí editace:
Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na
Enviwiki:Autorské právo
). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv.
public domain
).
NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!
Storno
Pomoc při editování
(otevře se v novém okně)