Ekologie a katolická církev: Porovnání verzí

Řádek 15: Řádek 15:


== Ekologické tendence v teologii ==
== Ekologické tendence v teologii ==
Ekoteologie či ekologická teologie vycházejí z takového pojetí, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních deset let. Výraznými mysliteli ekologikého smýšlení v teologii jsou např.  
Ekoteologie či ekologická teologie vychází z takového pojetí světa, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních deset let. Výraznými mysliteli takového ekologikého smýšlení v teologii jsou např. H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller].<br/>
H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Drewermann a také čeští myslitelé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazim Kohák] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jan Heller].<br/>


   
   
Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně". Ten značí přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z takového pojetí světa, kde Bůh je nejvyšší hodnotou a tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), a chová tedy úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce.<br/>
Erazim Kohák se ve své známé knize ''Zelená svatozář'' zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mezi jinými tu vysvětluje termín "etika boží bázně", který označuje přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu. Tento přístup vychází z myšlenky, že Bůh je nejvyšší hodnotou i tím, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k tomuto Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), chová úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce.<br/>




Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. V takovém případě je člověk pojat jako takový, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.
Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá, je "etika vznešeného lidství". Toto pojetí možná více reflektuje buddhistické nazírání světa a přírody, ale jistě se dá aplikovat i na křesťanství. Tento myšlenkový koncept v křesťanském pojetí chápe člověka jako tvora, který dostal od Boha dostatek rozumu a svobody, aby dokázal využívat přírodu ke svému prospěchu, ale i dostatek zodpovědnosti, aby toto vykonával dobře a v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí tedy člověk je nejvyšším z tvorů, ale zároveň je i tím nejodpovědnějším. Obě tyto tendence nalezneme i u jiných ekologicky založených teologů.


== Postoj Vatikánu ==
== Postoj Vatikánu ==
123

editací