Ekologicky šetrná vozidla: Porovnání verzí

bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 6: Řádek 6:
[[Elektromobily]] jsou často vnímány jako automobily zcela ekologické a k životnímu prostředí šetrné. Je zde ale mnoho faktorů, které tento pohled minimálně upravují, v některých případech až vyvrací.  
[[Elektromobily]] jsou často vnímány jako automobily zcela ekologické a k životnímu prostředí šetrné. Je zde ale mnoho faktorů, které tento pohled minimálně upravují, v některých případech až vyvrací.  


Při výrobě '''lithium-iontové baterie''' do elektromobilu je spotřebováváno o min. 70% více CO2 než při výrobě konvenčního spalovacího motoru. Ve srovnání s automobilem na naftový motor trvá elektromobilu 10 let bezemisního fungování, než vykompenzuje tuto ekologickou zátěž způsobenou při samotné výrobě. V dnešní době přicházejí do výroby elektromobily s ještě většími bateriemi, než které byly testovány ve výzkumu spol. Bloomberg, což znamená, že jejich '''ekologická stopa''' se tím může zvýšit až na dvojnásobek. Navíc z odhadů světových zásob nerostných surovin vychází, že při pokračování současného trendu elektromobilů dojdou kolem roku 2030 zásoby kobaltu, který se také využívá na výrobu baterií.  
Při výrobě [[w:cs:Lithium-iontový akumulátor|lithium-iontového akumulátoru]] do elektromobilu je spotřebováváno o min. 70 % více CO<sub>2</sub> než při výrobě konvenčního [[w:cs:spalovací motor|spalovacího motoru]]. Ve srovnání s automobilem na [[w:cs:Naftový motor|naftový motor]] trvá elektromobilu 10 let bezemisního fungování, než vykompenzuje tuto ekologickou zátěž způsobenou při samotné výrobě. V dnešní době přicházejí do výroby elektromobily s ještě většími akumulátory, než které byly testovány ve výzkumu spol. Bloomberg, což znamená, že jejich [[ekologická stopa]] se tím může zvýšit až na dvojnásobek. Navíc z odhadů světových zásob nerostných surovin vychází, že při pokračování současného trendu elektromobilů dojdou kolem roku 2030 zásoby [[w:cs:kobalt|kobaltu]], který se také využívá na výrobu akumulátorů.  


Bude záležet hlavně na tom, jakým způsobem budou poháněné elektrárny, ve kterých se tyto baterie budou vyrábět, a elektrárny dodávající energii na samotný provoz elektromobilů. Bude-li i nadále výroba pokračovat převážně ve státech jako Čína, Thajsko nebo Polsko, kde jsou zejména elektrárny spalující uhlí, nebude se ekologičnost elektromobilů v nejbližší době měnit, natož zvyšovat.
Bude záležet hlavně na tom, jakým způsobem budou poháněné továrny, ve kterých se tyto akumulátory budou vyrábět, a elektrárny dodávající energii na samotný provoz elektromobilů. Bude-li i nadále výroba pokračovat převážně ve státech jako Čína, Thajsko nebo Polsko, kde jsou zejména elektrárny spalující uhlí, nebude se ekologičnost elektromobilů v nejbližší době měnit, natož zvyšovat.


'''Hybridní pohon''' umožňuje řidiči volit mezi třemi jízdními režimy – jízdu pouze na spalovací motor, pohon pouze elektromotorem nebo kombinaci obou motorů. K provozu používají hybridy baterii vyráběnou z '''niklu''' a '''kadmia'''.  
'''Hybridní pohon''' umožňuje řidiči volit mezi třemi jízdními režimy – jízdu pouze na spalovací motor, pohon pouze elektromotorem nebo kombinaci obou motorů. K provozu používají hybridy akumulátory vyráběné z '''niklu''' a '''kadmia'''.  


Například tisíce tun niklu ročně sloužící k výrobě baterií do aut Toyota Prius je těženo v kanadském Ontariu, kde v širokém okolí továrny vznikla takzvaná mrtvá zóna, kde díky absenci jakéhokoliv života může NASA zkoušet měsíční vozidla. Vezmeme-li již zmíněnou Toyotu Prius jako nejznámější a nejrozšířenější hybridní vozidlo, zcela enviromentálně nešetrnou těžbou niklu to zdaleka nekončí. Vytěžený nikl je v kontejnerech přepravován do Evropy, kde je čištěn a dále přepravován do Číny, kde probíhá výroba niklové pěny, ta je konečně posílána do Japonska, kde dochází k finální výrobě baterie. Tato cesta kolem světa předchází vyrobení každé baterie, je tedy na zvážení, zda po takovémto výrobním procesu je ještě možné toto auto považovat za ekologicky šetrné.
Například tisíce tun niklu ročně sloužící k výrobě baterií do aut Toyota Prius je těženo v kanadském Ontariu, kde v širokém okolí továrny vznikla takzvaná mrtvá zóna, kde díky absenci jakéhokoliv života může NASA zkoušet měsíční vozidla. Vezmeme-li již zmíněnou Toyotu Prius jako nejznámější a nejrozšířenější hybridní vozidlo, zcela enviromentálně nešetrnou těžbou niklu to zdaleka nekončí. Vytěžený nikl je v kontejnerech přepravován do Evropy, kde je čištěn a dále přepravován do Číny, kde probíhá výroba niklové pěny, ta je konečně posílána do Japonska, kde dochází k finální výrobě baterie. Tato cesta kolem světa předchází vyrobení každé baterie, je tedy na zvážení, zda po takovémto výrobním procesu je ještě možné toto auto považovat za ekologicky šetrné.